Režie:
Konstantin LopušanskijScénář:
Konstantin LopušanskijKamera:
Vladislav GurčinHudba:
Andrej SigleObsahy(1)
Spisovatel Viktor Banev je vyslán na misi OSN do Tashlinku, ohraničeného města zahaleného do věčného deště a mlhy. Ve skutečnosti tam však přišel hledat svou dceru Iru, která žije v internátní škole pro nadané děti provozované tajemnými mutanty zvanými „mokretsy“. Když vláda začne plánovat zničení města i s jeho obyvateli, rozhodne se Viktor zachránit Iru. (Raztubyl)
(více)Recenze (18)
Škoda, že filmu chyběl dramaturg a pořádný scénárista. Námět je velice zajímavý a napínavý, v mnohém připomíná Guljakovského Dobu mlhy. Atmosféra je rovněž zajímavá. Jenže film naprosto selhává ve chvíli, kdy dojde na zápletku, dramatické vrcholy a na emoce. Vše je sfouknuto narychlo, povrchně, bez zaujetí, bez dostatečného vhledu. Sotva si divák dá dvě a dvě dohromady, oč asi jde, což jde docela rychle, zvláště po setkání s exmanželkou na letišti, očekává nějaký konflikt. Jenže ten se nekoná, vše vlastně plyne v poklidu, a když najednou dojde k závěrečné evakuaci, nevyplývá z logiky děje, ale je sem jako by násilně implantovaná a působí hodně rušivě. Nehledě na to, že vůbec není vysvětleno staré nádraží a vůbec všechny schopnosti dětí. Co se vlastně učily, jaká byla vlastně celková filozofie mokrýšů? Na vztah otce a dcery se oba k sobě chovali hodně chladně. Konec nekonec je pak posledním zklamáním jistě zajímavé skládačky motivů, jež však dohromady nefunguje a nedává větší smysl. ()
Uf...Tohle je opravdu rozporuplný snímek. Ve vztahu ke knize jde o velmi volnou interpretaci, která nedosahuje hloubky a vypravěčské suverenity originálu. Znalost knihy ale pomáhá zorientovat se v poněkud chaotickém ději filmu. Jako nezávislé dílo to úplně nefunguje hlavně kvůli malému prostoru pro rozvinutí klíčových myšlenek. Atmosféru nicméně Lopushansky buduje vynikající a některé scény ve mě zanechaly silný dojem (vstup do zóny, čekání v krytu, závěrečná scéna...). Ale jo, s odřenýma ušima pět hvězdiček. ()
Výborně provedená volná adaptace novely Čas deště (česky v knize Kulhavý osud), která má mírně odlišný a depresivnější konec . Byť zjevně nízkorozpočtový, výběr exteriérů a interiérů je proveden velmi pečlivě a výborně vykresluje agónii postiženého města. Stejně tak se podařilo režisérovi zachytit atmosféru rozkládající se společnosti a generačních rozporů tak jak ji známe z knihy . Nicméně , drama je to spíše točené pro fandy Strugackých a jmenovitě knihy Kulhavý osud. Ti co neznají knižní předlohu se asi v ději ztratí , protože jak to v těchto případech bývá, film neobsáhne děj celé knihy, která je určitou dobovou výpovědí proti rozkládajícímu se komunistickému režimu SSSR. ()
Ve sci-fi literaruře mám spoustu mezer, a už je sotva stačím zaplnit. Konkrétně se to týká bratří Strugackých, a ještě konkrétněji jejich knihy Ošklivá káčátka (Gadkije lebedi, 1969). A tak jen tuším, že je to téma pro film jako dělané. I když Lopušanského film není úplně přesvědčivý, jsou v něm momenty, spíš naznačené než explicitní, na základě kterých lze příběh rekonstruovat (přitom to nemusí být týž příběh, Strugackých ani Lopušanského). Tak jako v případě Tarkovského, a nebojím se říct i Lynche, vyžaduje aktivní spolupráci s divákem při vyplňování mezi-řádků, mezi-frejmů. A těch řádků, daných informací, je poskrovnu: příliš mnoho vody, které je jinde stále méně; obyvatelé této země, mutanti Mokříši či Mokroši; wunderkinder, které se díky jim vymkly z běžného vzdělávacího procesu, ódy na úpadek světa. Přitom osa příběhu, vztah otce a dcery, kterému je také věnována hlavní pozornost, tu hraje pouze rámcovou úlohu. ()
Námět se mi líbil hodně, což mě samotného dost překvapuje, jelikož fakt nemusím ten typ sci-fi, ve kterém nějaká děcka získají/mají nadpřirozené schopnosti, ale zde mi to překvapivě sedlo. Dále se mi ještě hodně líbil ten ponurý vizuál a vzhled Tashlinku, který byl podobně nepříjemný, jako bunkr v O-bi, O-ba, pak se mi líbila kamera, výběr hudby a celkem i herecké výkony. Bohužel to celé padá s nepropracovaným scénářem. Gadkie lebedi toho vysvětluje hodně málo a svůj svět ani pořádné nepředstaví (Co teda všechno mají za schopnosti? Co se učí?). Ano, je tam pár drobných náznaků, ale těch je moc málo na to, aby se z toho dal vytvořit celkový obraz. Proto ten film od určité chvíle bohužel působí tak rozplizle a od druhé půlky i utahaně. A z toho jsem byl tak zklamaný, jelikož minimálně prvních 20 minut bylo na 5*. Škoda, potenciál to mělo obrovský, navíc Rusové mají pro tyhle atmosférická sci-fi dramata cit, akorát tady se to úplně nepovedlo. 3* ()
Reklama