Harry Potter a Relikvie smrti - část 1

Sedmá kniha je v první polovině natahovaná; byť čtivá; zbytečnost a v té druhé epické osudové finále jak se patří. Její filmová adaptace je sice teprve ve své polovině (resp. někde kolem čtyřsté stránky z nějakých šesti set), ale již je lepší předlohy minimálně v tom, že to Yates opět dokázal pojmout způsobem, který dojem zbytečné nastavované kaše nevzbuzuje. A pokud ano, tak rozhodně méně než-li předloha. Díky uvěřitelným (!) emocím, konečně již opravdu dobře hrajícímu ústřednímu triu, zdařilé atmosféře a Desplatovi to funguje na výbornou. Pravda, je tu hned několik scén, které kvalitou ční nad zbytkem, ale i tak to funguje především a hlavně jako celek. Přesto je evidentní, že tam kde se tvůrci odvážili popustit uzdu vlastní fantazii a nedržet se doslovně předlohy je to jasně nejlepší. Teď si již jen přát, aby si Yates uměl poradit i s trikovým epičnem druhé části a nezapomněl přitom právě na emoce a postavy. Pokud to dokáže, tak se je na co těšit. Pokud to ovšem nedokáže, tak to se tedy máme na co „těšit“. (18.11.2010)

Dospěl jsem do věku, když jsem sice všechny Pottery četl, ale už tak dávno, že si pamatuju už jen základní zápletku a konec. Yates pochopil (studio pořád ještě ne), že většina fanoušků už pěkně zestárla (já osobně jsem se s Harrym a jeho kamarády seznámil v deváté třídě základní školy a od té doby řekou protekla pěkná spousta vody) a začal od pětky pomalu, ale jistě měnit trochu drsnější pohádku na temnou fantasy, která nám, přestárlým dětem, dnes vyhovuje lépe. Sedmý díl má ještě tu výhodu, že se od svých mladších bratříčků radikálně liší už v tom nejzákladnějším. Už nejsme zavření na hradě, ale začínáme pobíhat celým širým... no dobře Velkou Británií. Vizuální stránka první půlky RELIKVIÍ SMRTI je úchvatná (moře) a ano myslím tím i geniálně pojatý vložený příběh o třech bratřích. Desplatova hudba je po božském Williamsovi asi tou nejlepší náhradou. Herecká posádka ze sebe vydává to nejlepší (za ty roky prostě mají svoje charaktery v malíku) a tím rozdělením na dvě půlky se nabízí spousta místa, kde se můžou předvést. Snapea si očividně šetří na finále a Voldy je konečně opravdu démonický. Bylo zajímavé, že děj nikam nesprintuje a přesto jsem se nenudil. Vlastně to ve mě probudilo chuť vidět finálovou polovinu a možná si znova přečíst knížky. Někdy. Tak za půl roku naposledy pane Pottere. (28.11.2010)

Už to není takový, jako to bývalo. Dřívější díly byly lepší. Ale když sem už s Harrym jednou začal, tak to dokončím, ať se mi to líbí nebo ne. A teď k filmu: Rozhodně se od předchozích o dost liší, což mu může prospět, ale u jiného typu diváka, než jsem já. Možná budu krutý, ale ohodnotím 3 hvězdami... (28.04.2011)

Tento díl Harryho Pottera obsahuje určité podobnosti s Pánem prstenů. Máme tu viteály, které zatemňují mysl svému nositeli a uvrhají ho do temnoty. Tak jako Prsten moci, který nese Frodo. Máme tu jeden nesmírně cenný kouzelný meč, který má moc viteál zničit. Stejně tak, jako Narsil, meč, kterým Isildur uťal Sauronovi ruku. Nebo jako meč, který vyrobili Elfové a jehož ostří zbělá, když jsou nablízku Skřeti. A také tu máme skřítka Kráturu, jehož charakterové i vzhledové vlastnosti jsou téměř totožné s Glumem. Oba jsou značně schizofrenní, mluví o sobě ve třetí osobě, rádi si mumlají pro sebe a člověk nemůže vědět, kdy je podrazí. A stejně jako v Pánovi prstenů, kdy Gandalf padl do stínů a Společenstvo se rozpadlo, zde už Harrymu profesor Brumbál nepomůže. Na útěku před Smrtijedy se Harry, Hermiona a Ron oddělí od svých věrných přátel a musí se spoléhat už jen sami na sebe. Teď už je nikdo chránit nebude. Stejně jako v Princi dvojí krve si i tento následující díl udržuje značně ponurou atmosféru a pomalu se zde již začíná schylovat k velkolepé finální "Battle of Hogwarts." (06.04.2013)

Tohle má být jedno z vyvrcholení celé ságy? Ságy, která si celou dobu udržovala svoji vysokou kvalitu a na konci musí takhle ostudně padnout? Ano, je to teprve půlka dílu (fakt, který je ovšem nestoudnou drzostí tvůrců), ale to, jakým způsobem se filmu podařilo zazdít všechny potenciálně zajímavé motivy a zdůraznit tu neskonalou nudu ústřední trojice, nezná mezí. Kdyby ta ústřední trojice něco hrála a byly jim dány do úst netrapné dialogy, ještě by to šlo. Přitom se Rupert, Emma a Daniel každým dílem zlepšovali, ale asi mě zmátlo, jak pěkně jejich neumětelství skryli borci typu Alan Rickman (téměř nulová pozornost na jeho postavu je nepochopitelná), Maggie Smith či Gary Oldman. Překvapuje mě, že díl s největší úlohou pro Emmu Watson, bude zároveň nejslabším. On je problém v tom, že řada scén nedává moc smysl, respektive dává, ale výskyt magie dělá v tomto díle scenáristům největší potíže. Velmi často jsem si totiž říkal, že se může stát, umřít, přijít, objevit cokoliv a kdokoliv, když si to příběh vyžádá. Stačí použít nějaké kouzlo. Když se to však příběhu nehodí, kouzlo se nepoužije. Jinak tenhle film už má pramálo společného s předchozí atmosférou, hudba tu skoro není a pokud ano, nestojí za řeč. Výtvarné ztvárnění už nemá s předchozími díly skoro nic společného, ale chápu, že je to ovlivněno dějem. Dvě hvězdičky za skvělou konferenci na začátku a za pěkné zpracování báje o třech bratřích, jinak ale dost zklamání, a to se mi obzvlášť předchozí díl od Yatese opravdu líbil, nejvíce zakončení. Rádoby cliffhanger první části Relikvie smrti akorát připomene, jak se v tomhle filmu vlastně nic nestalo. Dodatek: s odstupem času a po třetím vidění zvyšuji na tři. Dojem je lepší v momentě, kdy víte, že si můžete pustit hnedka závěrečný díl a kdy už víte, do čeho jdete. I tak ale jde určitě o nejhorší díl Harryho Pottera. (13.12.2010)