Carrie

Čekal jsem víc. I kvůli tomu, že jsem film otevřel krátce poté, co jsem zavřel napínavou knihu. De Palma a spol. se při adaptaci zbavili několika zásadních kingovských nástrojů pro budování napětí (čerpání více zdrojů informací, průběžné spoilerování dalšího děje) a sami nenašli nic, co by je mohlo nahradit. Carrie je ohlodána opravdu jen na lineární historku o smutné středoškolačce (ideální volba Sissy Spacek) a adaptace se soustředí víc na jednotlivé ikonické obrazy (a že jich není málo), než na celkový drajv vyprávění. Hodně mrzí i zploštění konce, kdy Carrie přišla o svou triumfální jízdu městem, a nesedělo mi ani příliš uspěchané finální zúčtování (bum a je hotovo). Nicméně De Palma samozřejmě vždycky byl filigránským režisérem. Hitchcockovsky zamotanou a zároveň studentskými láskami provoněnou půlhodinku na plese vystřihl famózně. 70% (16.06.2009)

Carrie White nepatrí medzi najobľúbenejších žiakov na škole. Pomerne uzavreté mladé dievča nemá žiadnych priateľov. Situácia sa ešte viac zhorší, keď nezvláda svoju prvú skúsenosť "ženských dní". Ponižovanie a výsmech z rady študentov nemá konca kraja. Carrie však nie je len tak obyčajné dievča. Odstupom času si začína uvedomovať, že disponuje nadprirodzenými schopnosťami za pomoci ktorých dokáže veci o ktorých sa iným ani len nesníva. No čo keď sa dostane pod "tlak". Dokáže vo vypätých situáciách ovládať svoje emócie? Nebavil ma tento snímok, tobôž by ma zaujal jeho remake z 2013. Až na úplný záver, s hororom nemá takmer nič spoločné. Pri porovnaní s jeho mladšou verziou, je o dosť nudnejší. Takmer po celú dobu neponúkol nič čo by ma prekvapilo natoľko, aby som si ho pamätal a hovoril o ňom, ako o kultovom snímku môjho obľúbeného žánru. Jediným plusom, ktorým "prešťal" svoju novšiu kópiu ( ktorá bola, až na spôsob rozuzlenia ÚPLNE totožná ), bol "nesympatický ksicht" hlavnej aktérky Carrie, Sissy Spacek. Suma sumárom, OBA filmy ( 1976 – 2013 ) si nemajú čo vyčítať – 40%. (04.01.2014)

Problémy dospívání perspektivou Stephena Kinga aneb „Teď jsi žena“. Příběh nevelkého rozsahu a spíše povídkového charakteru se začíná se odvíjet od pozoruhodné situace. Voyeurská kamera projíždí dívčími šatnami až ke sprchám, kde lačně spočine na obnaženém těle hlavní hrdinky – introvertní a proto nenáviděné Carrie Whiteové. Carrie Whiteová zrovna dostává první menstruaci a erotikou prodchnuté ovzduší jako břitva rozřízne její lehce psychopatický výstup. Je to první z nečekaných žánrových metamorfóz, v nichž si De Palma libuje. Nejdříve psychologické drama, sem tam nějaký náznak mystéria, pak rozverná momentka jako z high school komedie (drezúra neposlušných žaček) a v posledních dvaceti třiceti minutách brutální teror, z něhož mě málem obléval studený pot. S vykreslením charakterů si nikdo moc práce nedal, krom Carrie mi všichni přišli až moc dobře čitelní a pouze sloužící jistým účelům vyprávění. Pošahaná matka, zlá spolužačka a její zlý kamarád, hodná spolužačka a její hodný kamarád, samaritánská učitelka… Hororová klasika. Jistě, mohli bychom polemizovat nad tím, do jaké míry je Carrie hororem a kde začíná seriózní „teen“ drama, jenže má to cenu, když vašim převládajícím pocitem po skončení bude stejně jenom zděšení? V průběhu filmu jsem měl tendenci odstřelovat jej pro jednoduchost, přímočarost a otravnost předvídatelných scenáristických postupů, ale konec mi vytřel zrak a z pusy sebral všechny rýpavé připomínky. De Palma u mne jako mistr budování napětí a neotřele komponovaných scén (nikoliv jako zdatný vypravěč) opět o pár příček stoupl. Od zhlédnutí Osvícení nepamatuji hororové scény srovnatelné kvality. Kéž bych ke Kubrickovu majstrštyku mohl přirovnat i zbytek filmu. 80% Zajímavé komentáře: kiddo, tron, choze, Trainspotter, Cimr, liuk (22.05.2009)

Četl jsem Carrie od Stephena Kinga a tam si všechno představíte podle sebe a ve filmu je to nakonec úplně jiný. :-) Druhé shlédnutí Carrie se mi líbilo o něco víc, než když jsem to viděl poprvé. Knížku jsem už četl hodně dávno, tak si nevybavím všechno, proto byla možná tentokrát lepší podívaná. Ples je vrcholem celého filmu a zúčtování s matkou třešničkou na dortu. Jsem hrozně zvědavý na remake. (31.10.2012)

King mě zmrazil tím, jak bez jakýchkoli náznaků citu nebo porozumění popoháněl Carrie vstříc velkolepému finále, do jejích myšlenek nakukoval jenom občas a všechno zabalil do téměř až dokumentární formy. De Palma s Cohenem na to jdou přesně opačně. Z Carrie se stává nadpozemská bytost, nepatřící do nelítostného a cynického světa kolem ní. Její pocity, ať už je to zloba, údiv nebo radost, jsou hlavním hybatelem příběhu, který díky brilantní formě povyšuje příběh téměř na poselství. Předloha i adaptace jsou tak nakonec dost rozdílné, přesto si moji oblibu získaly s přehledem. 85% (06.09.2008)