Monstrum

Prvních cca 20 minut je tak příšerných, že jsem vážně uvažoval, že se zvednu a půjdu pomoci té hezké slečně do předsálí kina s prodejem popcornu. Naštěstí pak přilítne do ulic kebule sochy svobody a začne se alespoň něco dít ... i když. Nějakej nechutnej hnusnej přerostlej sráč co si dribluje z palicí sochy svobody, z vojáčků slavný US Army si udělá kopačák a místo dortíčků žere mrakodrapy, napochuduje do New Yorku a jeden tamní idiot nespustí kameru z ruky a všechno natáčí. Úplně jsem nebyl dojmu, že tenhle pablb by byl schopen si natáčet sám i vlastní popravu. No a touhle, přiznávám, značně blbou oklikou se dostávám k jádru pudla --kamera. Jako já vím, že to je dokumentaristický a realistický, / ne, že by snad nějaký divák skutečně věřil, že se to stalo / ale co je moc to je příliš. Já si připadal jak u degenů na dvorečku, chvíli jsem viděl nebe, pak padající barák a pak prdel nějakýho vojáka, potom se s kamerou pořádně zatřáslo a spatřil jsem auto, podpatek utíkajícího člověka, zase kamerovej otřes a tak furt dokola. Hlavně se mě neptejte kdo tam hrál, protože o to vůbec nejde, důležitý je, že i člověk v pokročilým stádiu třaslavky může být úspěšný kameraman. Jak tam to monstrum kadilo ty malý sráče, nebo co to vlastně lezlo z jeho prdele nebo to byla huba, nevím, no co, no, u psů se taky kolikrát nepozná kde maj prdel a kde hlavu a tohle bylo stejný a přitom to byla jediná scéna kde si mentál za kamerou zapomněl potřást se svým přístrojem. Teda teď jsem se tak nasral, že už ani nevím co jsem chtěl napsat. No nic, radši to zakončím chválou zvukových efektů, abych se uklidnil. Zvukový efekty byly udělaný na jedničku a když si to monstrum uprdlo nebo co to udělalo, tak se zatřásly sedačky i v poslední řadě kinosálu. (05.02.2008)

V Monstru nelze vysledovat tradiční filmový vodítka, jelikož je dělaný výhradně přes jednu (handy) kameru a film se musel vypořádat s nemožností střihu. Nejzajímavější je ovšem problematika týkající se postav. Ty jako by vás mezi sebe nechtěly vpustit, jde o metrosexuály, extroverty na hranici sympatičnosti a sexy holky. Slouží hlavně pro pohled. Což byl záměr. Autoři filmu nechtějí, abyste byli jednou z postav filmu, ale abyste se stali další postavou, prostě sami sebou a mohli si příběh prožít na vlastní pěst. Už nemusíte být Cruisem z Války světů či Owenem z Potomků lidí. Tenhle koncept potlačené identifikace je velice důmyslný a ze všeho nejvíce se blíží počítačovým hrám. Anoncuje věk virtuální reality. Navíc nechává tvůrcům volné pole působnosti a je na nich, zda chtějí zakončit děj šťastně, nebo nešťastně. Můžou klidně všechny postavy vybít, protože o ně vůbec nejde, podstatný je „osud" diváka. Monstrum je dokonce natolik výtečné, že by vůbec nemuselo přepínat do dramatu, ale klidně se mohlo dovalit do konce na vlně romantiky a pokračovat v party ze začátku. (19.04.2008)

Cloverfield je atrakce. Filmová horská dráha, či dům hrůzy, chcete-li. Hlavní postavou je zde kamera (tedy divák), jíž je přizpůsobován děj celého filmu. Ve chvíli, kdy Hud stojí přímo mezi nohama příšery, není podstatný jeho osud, ale je v rámci gradace snímku uspokojována divákova touha dívat se zblízka do chřtánu monstra. Přes zvolenou dokumentární formu není, jak bývá většinou zvykem, krácen rozpočet na pozlátkách a efektech a jde vpravdě o klasickou katastrofickou show ala "Godzilla v New Yorku". Jen s tím rozdílem, že monstrum zde zůstává anonymní a mění se úhel pohledu, jakým událost pozorujeme. Milostná/záchranná zápletka se drží osvědčených amerických pravidel a především slouží jako záminka k tomu, abychom se v roli kamery dostali do centra dění. Pro někoho možná nepřehledné, ploché a patetické, pro mě úchvatné a inovativní. (23.09.2009)

Zřejmě jsem jeden z menšiny těch, na které film příliš nezapůsobil ... Jedno se musí nechat, to oceňuji nejvíce - film využívá mnoha opravdu klasických klišé tzv. "monster movies", které byly a jsou doménou zejména Japonska (Gappa, Godzila, Gamera, ...). Využití těchto klišé a "moderní techniky", kterou bych nazval osobně "jsem v tom a sleduji skutečnost", je výborný nápad. Člověk si tak může zhruba prožít dojem, jaké je to být ve městě, které boří neznámé obrovské monstrum. Dále musím ocenit technické zpracování celého filmu, to je opravdu úchvatné. Ale jinak mi film přišel prostě docela plochý ... Zejména díky hereckým výkonům a nelogičnostem v jejich chiování a projevech emocí. Ty jsou prostě otřesné, proto i když sleduji "reálné záběry z osobní kamery, která je při tom" a kolem mne vše řve, dupe a vybuchuje, tak nemůžu filmu "uvěřit" a vžít se do něj. Proto se vytrácí i jakýkoliv strach a napětí a jako horror tento film u mne naprosto selhává. Uvěřitelnější mi už přišlo chování postav ve filmu, který tento styl natáčení založil - "Cannibal Holocaust", a to už je co říct!! Prostě přátelé postav umírají a postavy filmu si pobíhají po městě jako by nic, občas uroní nějakou tu slzu, občas vykřiknou, ale aby zahrály opravdovou hrůzu, to ne ... Tím film naprosto ztrácí na dojmu, který má prvotně vyjadřovat - pocit, že se to skutečně děje... Mnohonásobně více v tomto směru oceňuji španělskou zombárnu "REC", která v v těchto ohledech, tedy projevech emocí, šoku a zmatků, dosahuje naprostého vrcholu. Ale i tak oba filmy hodnotím v obecné rovině stejně. Jsou to dobré filmy, ale nic, co by mne nějak výrazně překvapilo a bavilo ... "Prdící příšera mě prostě příliš nedostala ..." (26.07.2008)

Forma zase jednou přerostla obsah, asi jako ta obludra, zakusující se do Velkého Jablka... Jinak je to ale přes všechny ty famózní triky monstrózní obludnost. Docela mi - přes všechnu akční zábavnost - ta promarněná šance (i svou už dávno neoriginální manýrou) místy doslova pila krev, ale tak respektuju, že i vytrendovaná >alias ztracenci< děcka mají právo na svoji dávku megakůl vypocených povrchních emocí, že... °-/ . . . Dvě hvězdy tedy s nadhledem, víceméně hlavně za ty trikové sekvence a bezhlavou (jo, ten fór s paní Liberty jsem jako jednu z mála scének kvitoval vskutku s povděkem!) oddechovost... - - - - - (Poprvé viděno 7.9.2011 na novácké >monstrovizi< /želbohu s tradičně tristním pražskočudláckým uníkaným telenováckým dabingem, snad si to tedy dám ještě někdy na dvd s původní zvukovou stopou a titulky/, hodnocení 12167., komentář zde jako tisícítřiapadesátý - 8.9.2011) (08.09.2011)