Mission: Impossible

V době, kdy tvůrčí otěže celé série drží pevně v rukou Christopher McQuarrie, se jen těžko věří tomu, že před čtvrt stoletím tu byl film, ve kterém hlavní hrdina nebyl důsledná legenda s chladným pohledem a s kaskadérským kouskem v rukávu, jak ho máme v hlavě teď, ale nesnesitelný floutek hrající překvapivě často na náhodu. De Palmův příspěvek do archivu IMF jsem dlouhé roky vnímal jako tuhou špionážní epizodu, dnes na mě naopak působí překvapivě svěže díky Praze, legendárnímu (a nestárnoucímu) vloupání do Langley nebo příjemně přepálenému vlakovému finále. Jejím zásadním problémem ale zůstává do očí bijící nekonzistentnost. Jednu chvíli je Ethan zdrcený ztrátou všech jistot, aby během pár minut bezstarostně tokal s nepřítelem nebo předváděl laciné kouzelnické triky, čistě proto, aby naštval parťáka, co mu zrovna nepadl do oka. Takže i přesto, že je Cruise až překvapivě špatný a chvílemi se mi před očima odehrávají dva až tři snímky najednou, smířlivě zvedám hodnocení do nadprůměru. Tempo se totiž na rozdíl od následujících dílů ani na okamžik nezastaví a v rámci zábavných špionážních akcí, které z kin nenávratně zmizely, musím tuzemským eskapádám nostalgicky přidat. (17.03.2020)

Rozhodně se nedá říci, že by mě Mission Impossible nějak výrazně zklamalo. Ten film je totiž opravdu velmi originální, svižný a může se chlubit dvěma jednodušše brilantními scénami, z nichž se hlavně jedna stala nehynoucím kultem a ani už nespočítám, kolikrát ji filmaři parodovali. Ostatní mi ale přišlo tak nějak nevyužité, pouze umně zplácané do rádoby efektního celku, u kterého se dá napoprvé ještě docela slušně odreagovat, ale napodruhé už bych do toho asi nešel. Navíc Tom Cruise mi nikdy nebyl nijak sympatický, což se také hodně projevilo, a kdyby si prohodil roli s nedostižným Jeanem Reno, hned by se mi na to dívalo mnohem lépe. Být celý příběh na srovnatelné úrovni jako ty dvě skvělé scény, byla by to neskutečná bomba, takhle je to ale jen obrovsky nafouknutá bublina a na De Palmovy poměry dost nevýrazné dílo.. 70% (23.11.2012)

De Palma pravděpodobně chtěl natočit hardcore špionážní akci s dusnou atmosférou a mnoha nečekanými zvraty... A povedlo se mu to tak napůl. Akční scény jsou dobré, ať už jde o úvodní nezdařenou misi, či dnes již celkem známé spouštění se na laně do centrály CIA (=lahůdka). Scénář je však poměrně zmatený, jednotlivé zvraty mohly být podány trochu srozumitelněji a efekt(iv)něji, ale to mě osobně ani tolik nevadí... Mission Impossible se jakoby cítí příliš důležitě a hraje si na nejlepší bondovku všech dob, kterou však zcela úplně není. Faktem ale bezesporu zůstává, že jde o velmi slušnou odpočinkovou zábavu, či nadprůměrný pořad do večerní TV. 7/10 (01.06.2008)

S vypnutým mozkem? Proč ne? Každopádně Brian je hodně mimo. Cruise je ten nejubožejší hezounek, co byl kdy uveden na obrazovku. Voight zůstal věrný svému vymetání kanálů. Reno nic moc. A co tam dělá Emmanuelle vážně nechápu. Jedno plus to ale asi má - ta pražská pasáž je o něco lepší než ty z Lundgrenova Střelce. (03.10.2005)

Ten film zostarol viac než som myslel. Predovšetkým keď ide o reálne technické hračky (žuvačkové bomby nestarnú), ako Redgraveovej najmodernejšia disketová mechanika, alebo keď Cruise zadá do internetu slovo biblia a nájde mu to 26 výsledkov. A naháňačka s helikoptérou už dnes vyvoláva mierny úsmev. Čo nestarne je De Palmova réžia. Ikonická zlanovacia scéna, alebo myslím prvýkrát (vo svojich medziach) reálna naháňačka po streche vlaku (predtým sa po vlakoch behalo, skákalo a viedli sa šermiarske súboje). Všetky tie intrigy, všetky tie strihy, neustála hra s divákom a vlastne aj vzájomná hra medzi postavami (v rámci celého filmu nie je snáď jediný okamih, kde by mali všetky hlavné postavy rovnaký prehlad o tom, kto vie čo). A úplne najradšej mám "vyraďovací" pražský úvod. Kult. (22.09.2018)