Valkýra

Singer sice zabil X-Meny svou sprostou dezercí ke gayovi v rudých kozačkách se spodky navrch, ale vrátil se mezi seriózní filmaře tímto "hraným dokumentem", který dokázal masám podat věrohodný a hlavně při zachování snesitelné - ne ovšem dokonalé - úrovně srozumitelnosti (resp. orientovatelnosti se v postavách) komplexní obraz Stauffenbergova historicky profláklého atentátu na Zářícího Spasitele alias Führer-Scheina...který vlastně nebyl Stauffenbergův;) Stálo to spoustu peněz, bylo to rozmáchlé a bylo to moc dobré, i když na rozdíl od Letu 93 jsem navzdory stejné znalosti dějinného vývoje ani na okamžik nevěřil, že by to přece jen mohlo vyjít;) "K tanci a poslechu" hraje velmi slušná a kupodivu i vizuálně historii věrná herecká sešlost made in UK, takže na závěr jde asi říct jenom to, že štěků hvězd Verhoevenovy Černé Knihy byla i z tohohle pohledu trochu škoda. 80% (08.01.2012)

Film chladný jako hlaveň nacistické pistole (takové té hnusně hranaté, němečtí inženýři si vždycky vystačili jen s pravítkem), ale stejně tak spolehlivý a pečlivě seřízený. Singer chytře spoléhá na herecké výkony, autentické kulisy a bezchybnou rekonstrukci nejslavnějšího atentátu na Hitlera. Vůbec nevadí, že víte jak to dopadne, zvyknete si i na perfektní angličtinu německých oficírů, protože jejich charisma coby herců je zkrátka větší než role, která je jim svěřena. Potíž je v tom, že Singer svůj ansámbl těží jen povrchově. Jsou to pro něj velmi výkonné figurky, která však nehodlá koukat pod čepice. Vzhledem k přehršli událostí v tehdejším Německu má sice film spíš problém s pochytáním všech souvislostí (raději si do kina vezměte nějakou související četbu, jinak vám všechny ty šarže začnou z hlavy vyskakovat nejbližším volným otvorem), ale dýku do zad mu vráží především emocionální plochost charakterů. Kdyby Cruise neměl pásku přes oko a další tucet tělesných deformací, byl by to pro vás člověk bez duše. Jednoduché rozřazení do dvou týmů (dobří Němci, špatní Němci) filmu notně ubližuje, a to i v závěru, který se důsledně, ale zcela marně, snaží být "nad věcí". Na thriller je to příliš dokumentární, na biografii příliš ploché. Na něco mezi jsem byl pravděpodobně příliš dobře naladěn, takže těsné čtyři. Ale mluví ze mě fanoušek pancéřových pěstí a nebudu zapírat, že jsem těm "hodným" fandil bez ohledu na výsledek. (23.01.2009)

Ano, měl jsem strach, že z toho zas bude něco typu Pearl Harbor, u čeho budu trpět jak zvíře. Ale to jsem se dopustil velkého omylu! Protože krom záporného bodíku (za který film vlastně ani nemůže), a to předem známého závěru, nemůžu Valkýře vytknout vůbec nic. Herci (Cruise se snažil a jeho výkon nebyl vůbec špatný; nejvíc mě ale zaujali Terence Stamp a Tom Wilkinson), kamera, hudba (pěkně dobová, jak má být), kostýmy (no, víc nacistických uniforem jsem snad v žádném jiném filmu neviděl :-D ), napětí, akce, sentiment (na americké poměry v malém množství), historická přesnost (období II. svět. války mě z dějin zajímá nejvíce a nevšiml jsem si nějakých vyložených seků), nenudící příběh. Původně jsem chtěl dát 4* jako řada jiných uživatelů, ale tohle se fakt podařilo, takže to bude plný počet. (18.01.2010)

Na tenhle film se čekalo hodně dlouhou dobu, a kdejaký milovník válečných filmů musel skákat radostí, když zjistil, že Tom Cruise si zahraje hlavní roli hrabě von Sauffenberga, i když jak v čem, protože co tady čtu komentáře, tak se plno lidí shodne s tím, že Cruise postavu prostě hrozně odflák. Jenže s tím já určitě nesouhlasím. Cruise jí neodflák, jenom jí nezahrál nijak úctyhodně, aby měl člověk na co vzpomínat, spíš taková ta klasická rutina. Taky předpokládám, že plno lidí koukalo na film přičemž vědělo, jak to všecko dopadne, a to filmu asi taky trošku snižuje kvalitu, i když to tak vůbec být nemuselo. Valkýra je furt jenom rekonstrukce události, přitom události dost zásadní, která na zfilmování čekala asi tak vážně jako vrah na milost. Celá sestava kolem von Stauffenberga byla výborná, není tam nikdo kdo by mi neseděl, a určitě filmu prospělo, že se točil v Německu. Neexistuje fakt, který bych tomuto filmu dokázal vytknout. Vznikl jako rekonstrukce, jako rekonstrukce hodně vydařená, kde první hodina není tak narvaná napětím, jako ta druhá, ale i tak nenechá oči unavit, a dobře připraví na zakončení jedné z etap druhé světové války ze strany Německa. Jsem rád, že filmy z války stále vznikají, a že je stále o čem filmovat, kéž by toto téma byla studna bezedná, ale jak je vidět, filmy z války už příliš v módě nejsou, a stejně na to doplatila i Valkýra, která po světě zase tak vysoké hodnocení nezískala, ale u mě si ho získala bez problémů. (04.04.2009)

Singer se sice nevyhnul určité hollywoodizaci příběhu, tedy zjednodušení pozadí, motivů a charakterů postav, ale udržel to v mezích únosnosti. Snad jen gen. Olbricht je tu až moc váhavý a bojácný, taky mi vadí užívání hodnosti seržant, která ve Wehrmachtu neexistovala. Atmosféra je hutná a napínavé je to až do konce, a až na jednu výjimku je to osekané o patetické rozlučky, což kvituji s povděkem. Skoro mi bylo líto, že to netrvalo trochu dýl, aby bylo možno víc rozvinout důvody jednotlivých aktérů a jejich povahu. Pozdrav pro Kennetha Branagha. A rád jsem zahlédl pár tváří z Pádu třetí říše. (14.02.2009)