Warcraft: První střet

Duncana Jonese šlechtí, že se snaží cílit jak na fanoušky všech druhů předloh, tak i na Warcraftem nedotčené, ale v mém případě zůstal ve výsledku jen na půli cesty, kam ještě spíš doklopýtal. Ve chvíli, kdy se neznámé postavy tváří pár minut po začátku filmu smrtelně vážně a hází v každé větě cizí jméno, název či alespoň tajemné slovo typu "Strážce", nevěřil jsem, že se do děje dokážu dostat. Naštěstí celá mytologie není složitá a všechno do sebe začne zapadat, navíc ještě v kombinaci s dobrodružstvím, kde se pořád něco děje a není chvíle, aby někdo z hlavních charakterů nebojoval, nekouzlil nebo alespoň za bitvou či kouzlením neletěl. Problém je, že za první oponou v podobě pohledné vizuální destrukce nebo emocionálně dobře trefeného soundtracku už nic není. Soubojům, láskám, paktům i válkám chybí zábavnost a celý První střet se odehraje víceméně bez toho, abych začal Lotharovi a spol. fandit. Naopak jediná postava, která mě opravdu zajímala a které jsem držel palce, umírá až trestuhodně rutinním způsobem. Pokračování bych se nebránil, protože při takovéhle šíři bude pořád co rozvíjet, ale tady chyběla duše, pro kterou by mi nově poznaný vesmír mohl být blízký. 50% (15.08.2016)

Warcraft jsem nikdy nehrál, ale na dálku se mi jeho svět líbil a za film jsem byl jedině rád. A je to ta příjemná akční fantasy blbost na odreagování. Škoda sice dost pofiderních brnění, je tu neduh mnoha zbytečných pasáží a postav, samozřejmě ultra digitální, málo krve, mohlo do toho jít víc umění a talentu, ale baví mě ta rasa ošklivých nasvalených primitivů, radioaktivní magie, z Lothbroka je tu Lothar... pokud do toho půjde díl od dílu i víc peněz a epična tak se klidně dívám dál. Kéž by takový béčkový Pán Prstenů co není tolik pro pičky. (08.01.2017)

O tom, že je Warcraft nějaký pc kult jsem až do nedávna neměl ani páru, ale na druhou stranu zase znám hlavní město Kyrgystánu. Vyzbrojen těmito znalostmi jsem dopajdal na Floru do Imaxu (3d; title), abych se polaskal s filmečkem. Jako pro samej digitální efekt není kam flusnout, ale pozor světě div se, ono to funguje. Od začátku je to prostě párádní pohádková jízda pro dospělejší, kde máme dobro, máme tam zlo, máme tam i něco mězi tím a taky tam máme nějakou zubatou holku, která je taky něco mezi, ale stejně je sexy, vlastně je tam sexy úplně každej, i ty trojmetráci s vizáží prasat obecně divokých. Je to prostě svět, který si v záplavě příkazů od šefa, školních buzerací a mejdanu složenek s inkasem ve tvým kaslíku nemáš šanci vyfantazírovat a přesně kvůli filmům jako je Warcraft bereš ve svým volným čase čáru do kina, aby sis ulevil, zafandil, zasnil a alespoň na chvíli zapoměl na ten svůj reálnej svět bez jedinýho pc efektu a jediný příšerky. (15.06.2016)

Skôr, než o filmový skôst, sa tu jedná o nostalgické navrátenie do sveta real time strategických dôb môjho života, keď som s postavičkami tohoto žánru skoro aj sníval. Možno to veľa fanušíkov vidí inak, ale pre mňa je ten film len ďaľším v rade, ktorý dáva jasnú poctu Tolkienovmu Lord of the Rings, nakoľko vo filmovej podobe je ešte evidentnejšie, že veľký počet motívov, rás a nápadov čerpali tvorcovia Warcraft hier práve z oných Tolkienových knížok. To zatial hovorím len o elementoch. Ale tohtoročný vrchol šiestej série Game of Thrones v deviatej epizóde len potvrdil, že je LotR ešte aj po 15 rokoch filmovou trilógiou, ktorá inšpiruje a dáva nápady pre nové diela aj z vizuálnej a choreografickej stránky remesla. Toľko o odkazoch. Samostatne je nový Warcraft veľkolepím, a zároveň príbehovo a postavami trošku skromným filmom, kde je vizuálna stránka najsilnejšiou doménou, a emócie sú len akoby nutnou súčasťou celku. A to je práve škoda, pretože aj keď je spracovanie orkov alebo grifa realistickej podoby obdivuhodná, ani vizuálna stránka nie je na maxime možností, za čo môže určite rozpočet, ktorý nie je malý, ale žial ani nie megalomanský. Výsledok tým pádom mohol byť ešte plnohodnotnejší. Takto to presne pôsobí, ako film vyrobený ľudmi, ktorý vedia skvelo robiť počítačové hry, ale na citlivosť a detailnosť strieborného plátna buňky jednoducho nemajú. A možno je to aj dobre. Ať všetci robia to, čo vedia najlepšie. U Blizzardu je to jasné. (29.06.2016)

Sympatický film. Je z toho cítiť láska tvorcov k látke a pohoda hercov na pľaci (niekedy z týchto trikových filmov jasne cítite, že to bola pred tým zeleným plátnom otrava, tu to neplatí). Je tam niekoľko zábavných ľudských momentov, aj medzi neľudskými postavami. Triky sú famózne - zarazilo ma, ako diametrálne odlišne (lepšie) vyzerá ten film na plátne ako na monitore či obrazovke. K tomu plnotučný fantasy svet s priehrštiami impozantných "exteriérov aj interiérov". A veľmi dobre zrežírované akčné scény. Vizuál proste na jednotku a tie prachy na tom vidno. No hoci to nie je zlý film, nie je ani veľmi dobrý. Problém je v príbehu. Akiste, od adaptácie počítačovej hry ťažko čakať dobrý príbeh, ale toto je to najnudnejšie fantasy bla-bla, aké si len dokážete predstaviť. Tvorcovia vedeli, že to je bla-bla, a snažili sa to prebiť živými, sympatickými postavami, ale bohužiaľ, aj napriek fajn hrdinom je to často proste nuda, hlavne niekde uprostred filmu som zrazu cítil, ako prestávam vnímať dialógy. Takže je to celkom fajn, ale človek si pri tom uvedomí, aký je napr. aj Hobit oproti tomuto vrstevnatý a prepracovaný príbeh. Celkom vážne. Bitka piatich armád je to najslabšie zo Stredozeme, ale ktorýkoľvek 10 minút z nej je zábavnejších než tieto dve hodiny. (12.06.2016)