Warcraft: První střet

Nepolíbená počítačovou hrou, předlohami ani kartami, jsem lapena další, velkolepou fantasy, jenž se směle postavila hned za mého srdečního a dosud nepřekonaného Pána prstenů! (jeho nepřekoná nikdy nic ...) Jsem nadšená z toho, že si mě úplně nový příběh omotal kolem svého kouzelného prstu a nemůžu se dočkat pokračování. Vlastně od začátku do konce to byla jedna velká akce. A co jiného, než klíčící láska, komplikovaná s nedůvěrou a oddaností, by mě dokázala tak nažhavit nedočkavostí dalšího dílu. Jsem zvědavá, jak se vztahy mezi orky, lidmi, trpajzlíky a elfy (snad to byli elfové, i když jim nějak podezřele svítila očka) dál vyvinou. Kdo koho zradí tentokrát, jaká bude další bitva, jaký náčelník vyroste ze zeleného mimina a jaké bude mít kly. Pardon, zuby. Všechnu tu epickou výpravu podtrhovala skvělá hudba a co se týče obsazení, tak to je další bezchybný tah. Skoro nikoho jsem neznala, ale každý z nich seděl ve své roli jako poklice na hrnci. Snad mě nenechají dlouho čekat ... (03.07.2016)

Jakožto oddaný fanoušek herní předlohy jsem byl pochopitelně zvědav, jak si Duncan Jones poradí s jejím převedením na filmové plátno. Avšak vzhledem k faktu, že on sám má za sebou nepříliš povedený Moon a že drtivá většina podobných předělávek skončí naprostým fiaskem, jsem ke snímku Warcraft přistupoval značně skepticky. A jak se také později ukázalo, má skepse byla zcela oprávněná. Warcraft již od první minuty bohužel představuje zcela nezáživnou podívanou. Postavy nedisponují potřebným charismatem, jejich psychologické vykreslení je nedostatečné a tím pádem tedy ani není s kým sympatizovat. CGI po kvalitativní stránce spíše průměrné, po kvantitativní zbytečně nadměrné. Navíc příběh ani dialogy mnoho náročnosti nepobraly, takže Warcraft ve výsledku nemá náročnému divákovi absolutně co nabídnout. Není tedy divu, že jsem si z projekce raději na pár minut odskočil portálem do světa snění, aby mě dočista neovládl fel nudy. Vyzdvihnout lze pouze hudební stránku snímku, která tak zachránila Warcraft před odpadem. (06.07.2016)

Triky mi vyrazily dech takovým způsobem, že jsem v prvních minutách jen fascinovaně zíral na všechny ty stoprocentně realistické digitální Orky, abych je postupem času začal vnímat jako zcela plnohodnotné (nebo ještě lepší) herce z masa a kostí. To jsem nečekal. A nečekaného bylo ve Warcraftu naštěstí ještě víc, například pár zákrut, kterými se vydal příběh. Bitvy se povedly, měly patřičnou šťávu, a tu a tam při nich zemřel někdo, s kým jsem počítal minimálně do finále, ne-li do dalšího dílu. Škoda jen, že hudba nebyla trochu lepší a že se nepodařilo více využít další rasy. Ale třeba příště... Možná...? (08.04.2017)

Nebavilo ma to. Alebo som tomu nerozumel a tak ma to nebavilo, alebo som tomu miestami aj rozumel, ale ani tak ma to nebavilo. Postavy nezaujímavé (páčil sa mi len aragornovský Travis Fimmel). Univerzum síce paradoxne napriek slabým postavám a nezaujímavým hercom MÁ potenciál na sériu a niektoré vizuálne nápady fajn (napriek tomu je snímka po trikovej stránke miestami značne podozrivá). (27.11.2016)

Extáze pro fanoušky, nudařina pro zbytek. Tvůrci úplně rezignovali na to, snažit se zaujmout širší diváckou základnu. Tím pádem po superkrátkem prologu "aby se neřeklo", se jde rovnou na věc a divák se nezastaví v podstatě až do konce. Takže ve chvíli, kdy začne válčit ten s tím a tamten dělat tohle, recipient neznalý hry bude z kola ven. Je to působivá paleta obrázků, dobře zvolený casting (Patton, Foster, Fimmel), má to i slušné tempo, ale komukoliv jinému, než absolutnímu milovníkovi hry to nedovolí mít emoce a vytvořit si k filmu osobnější vazbu, tedy oblíbit si ho. (25.09.2016)