Světová válka Z

,,COPAK NEJDE O TVOJI RODINU, KDYŽ MLUVÍME O ZKÁZE LIDSTVA?“...... /// Katastrofickej (rodinnej) zombie horor s šutérem Pittem, kterej ví, kdy je třeba nasadit bajonet a vomotat levačku časákem, a kdy zase nasednout do letadla a vyrazit splnit dramatickou misi. Kurva těch zombíků – TUNY! To se musí nechat, kam se sere Resident Evil. Nebo to drama, skoro jako v Já, legenda. Nebo ten krátkej úvod … prostě - přestože tady asi nenajdete nic, co by jste už někde neviděli, stejně by vás to mohlo bavit. Jako mě. Nechybí mi litry krevní plazmy, nevadí, že jsem se kurevsky lekl jen jednou. Má to dost dobrej spád a přes rating PG-13 i slušný napětí. Kdyby (čistě teoreticky) vyšla do oběhu rejžova verze s trochou toho kečupu, lepšíma záběrama, s Ruskou anabází a třeba i s tím jiným koncem – víte co, byl by to úplně jinej film, kterej by nestál na jednom ksichtu, kurevská apokalypsa, na kterou by možná zašli i Vetřelci. Na druhou stranu, když si uvědomím, jak bylo složitý dát tomu filmu ,,rozumnou“ podobu… Možná by Pitta potěšilo (říkám možná, vole…), že mám z jeho počinu mnohem lepší pocit, než z plochýho Muže z oceli. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2006 napsal Max Brooks číst nebudu. 2.) Celej život sním o zničení Jeruzaléma. 3.) Zjistím, že nejen z cizího, ale ani z Pittova zombíka krev neteče. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (03.07.2013)

Předchozí Forsterův počin KAZATEL KALAŠNIKOV při své o něco málo víc než než dvouhodinové stopáži precizně dodržoval pravidla hollywoodského načasování a výstavby, když byl rozdělen do čtyř půlhodinových aktů a od patnácté minuty s každou další půlhodinou docházelo k dílčímu bodu obratu ve vyprávění. Vznik SVĚTOVÉ VÁLKY Z provázely ale problémy v podobě střetu režiséra a herecké hvězdy, scénář byl několikrát přepisován, natočená druhá polovina se přetáčela a dotáčely se scény do úvodu. Produkční problémy vysvětlují, proč je poslední Forsterův snímek tak strukturně rozpadlý. Při skoro dvouhodinové délce je na místo standardních čtyř rozdělen do tří aktů (35, 30 a zbylých víc jak 40 minut), která mají držet pohromadě díky postavě Gerryho a zapojením motivů z jeho osobní linie (rodina, návrat k ní)._____ Netradičně vystavěné a jako celek nesoudržné dílo působí spíš jako procházka historií zombie subžánru - podobně jako fungovalo QUANTUM OF SOLACE, vznikající během scenáristické stávky, ve vztahu k bondovskému universu. První dva akty jsou v rámci zombie subžánry ozvláštňující svým soustřeďováním se na vývojový vzorec vyšetřování na místo putování a příklonem k makroperspektivě. Ovšem s třetím aktem se změní perspektiva z makroroviny do mikroroviny, od vývojového vzorce vyšetřování se upustí nahrazením cíle v profesní rovině (na místo hledání pacienta 0 se objevuje vakcína) a promění se i stylistické strategie (na místo rychle stříhaných akčních pasáží, v nichž se střídají detailní záběry s nadhledy, zatímco se důsledně pracuje s mimoobrazovým prostorem a pokaždé se zesiluje jiný prvek stylu od svícení ke zvuku, se stříhá pomaleji a dění se inscenuje do více plánů). Škoda, protože vypadat kinoverze jinak, mohlo jít o soudržný a výborný film, který se v závěru nevzdává svého politického přesahu adorovaním rodinných hodnot, má nekonvenční zakončení a neodchyluje se od makroperspektivy jakožto hlavního ozvláštnění zombie flicku. Doufám v režisérský sestřih na B-R, po kterém je možné přehodnocení. (02.07.2013)

Mix příliš mnoha nesourodých pojetí a přístupů k zombie apokalyptické látce. Zřejmě tedy není žádné překvapení, že to jeden soudržný celek tvořit snad ani nemůže. S podivem ovšem je, že jeden každý z těch přístupů je zvládnut sám o sobě zdařile a tak to jako souhrn mnoha samostatných podmnožin přeci jen funguje; a v druhé polovině Jeruzalém → letadlo → Wales dokonce i výtečně. Škoda poplatnosti přístupnosti a tedy chybějícího ponurejšího tónu a gore v závěrečné pasáži. Ve scénách kdy Pitt páčidlem kydlí hlavu zombíka, tak snad ani tu Angelinu nemůže zajímat detail Bradovi tváře; kdykoli "hrozí" kapka krve, tak se kamera honem rychle stočí právě na Pittovu strhanou tvář. A vzhledem k tomu kolikrát to tam je, tak je to skoro až směšné. Každopádně jsem zvědav na případný režisérský sestřih, protože pokud to chápu správně, tak Forster měl svou vizi, Pitt měl z pozice producenta zcela rozdílnou a nakonec je oba z pozice "silnější pes mrdá" přechcalo studio svou verzí? (26.06.2013)

Tvůrce, který si nejprve zakládal na konverzačních dramatech se silnými charaktery á la Ples příšer, velmi rychle ukázal, že je žánrovým všeumělem. Troufl si i na agenta Jejího Veličenstva i na dojemný příběh autora dětského hrdiny Petera Pana. Vskutku stylově i tematicky nesourodé portfolio. Tentokrát se Němec Marc Forster vrhl na velmi ambiciózní zombie jízdu. Ta se však údajně rodila ve velkých bolestech (přepisovaný scénář, herec a producent Pitt se měl zásadně neshodnout s jiným producentem). Film místy skutečně neví, čím chce být, často převléká kabát, ale i tak poměrně slušně chutná. Ale k tomu kabátu.. Začínáme Bradem Pittem v roli ochránce svých nejbližších. Rodinný úprk v panice ucpaných ulic je nadmíru vydařený (velkolepý chaos umocňuje kamera zkušené legendy Roberta Richardsona). Stejně se dá mluvit o rabování v marketu. Rodina je záhy v bezpečí, moc dobře ví, že tuhle nebezpečnou šichtu za taťku nikdo nevezme, přichází tedy přemýšlivý Brad Pitt zachraňující zbytek světa, respektive to, co z něj zbylo. Hlavouni ho nelogicky (jen s minimem vojáků a mladým vědátorem, který hned na začátku své životní mise zakopne a omylem se zastřelí, nekecám!) posílají hledat původní ohnisko nákazy. Z Brada Pitta cestovatele je záhy ostrý chlapík s chladnou hlavou, který bez rozmýšlení usekává pokousanou ruku vojandě a utíká před bleskurychle útočícími potvorami, které v trikových kouzlech dobývají vysoké hradby. A nakonec je tu až v komorním pojetí Brad Pitt jako ten, který na vše přijde a ještě si stihne zahrát ruskou ruletu s injekční stříkačkou. Na druhou stranu buďme rádi, že se pořád něco děje. Scénář prostě není zrovna nejchytřejší, spoléhá na berličky, hodně se tu hraje na náhodu, a i když je docela fajn pozorovat gesta hlavního hrdiny v roli táty (případně na papír píšícího vzkaz pro rodinu), výrazně mi tu chybělo navození onoho pocitu úzkosti a zoufalství (vždyť tu lidé „umírali“ po tisících). Přesto je příjemné vidět, že globální apokalypsa nemusí být jen o do latexu navlečené Mille Jovovich. World War Z má slušný spád, místy je zábavná, potácivě se ploužící zombie jsou stále velmi zajímaví a fotogeničtí a ještě se ochotně rozbíjejí o projíždějící auta. Epické davové sekvence vřeštících nemrtvých nejen v Izraeli jsou pak jedním slovem výborné. Naopak velká škoda, že leccos kazí až zbytečně rychlý střih a i jinak chválená kamera, která při kontaktních soubojích jako by nevěděla, koho vlastně snímat. Velmi potěší už zmiňovaný Pitt, který si, ač na film dohlížel i producentsky, překvapivě nepřipravil nějakou zásadní hereckou sekvenci jako třeba pod Iñárritem utrápený manžel kdesi v Maroku, který sleduje stále slabší manželku coby oběť jedné zbloudilé střely. Moc mě těší, že si tenhle brzy padesátiletý sympaťák zrající jak víno po celou kariéru poměrně pečlivě vybíral, do čeho se pustí a nikdy se nenechal zaškatulkovat. Potěší i prakticky neznámé ženské duo Mireille Enos a Daniella Kertesz. Fandil jsem a čtyři hvězdy prostě dám!! (27.06.2013)

World War Z podle Maxe Brookse získala na vážnosti po zkušenostech z minulých let. Dřív to byl jen takový jiný, chytřejší zombie film s Bradem Pittem produkovaný jeho společností Plan B. Hlavní devízou byl klasický Pittův hrdina, ultimátní sympaťák, kterému to sluší za každých okolností a je to samozřejmě on a nikdo jiný, kdo dokáže zachránit lidstvo... svou roztomilostí. Dnes pohled na globální pandemii poněkud víc mrazí. (18.02.2022)