Světová válka Z

Se zombies jsem toho moc neviděl, popravdě to ani není moje téma, ovšem tahle kombinace nákazové road movie a nemrtvé vyvražďovačky, která od téměř každého klišé umě uhla, mě bavila královsky a navíc jsem se fakt dost bál. Nebýt konce, který vyšumí (ani patos, ani něco, co by mělo nějakou, respektive silnou všeplatnost, jen rodina), bylo by to za plnej. Takhle těch 90% stačí a já jsem spokojen. (13.01.2014)

World War Z podle Maxe Brookse získala na vážnosti po zkušenostech z minulých let. Dřív to byl jen takový jiný, chytřejší zombie film s Bradem Pittem produkovaný jeho společností Plan B. Hlavní devízou byl klasický Pittův hrdina, ultimátní sympaťák, kterému to sluší za každých okolností a je to samozřejmě on a nikdo jiný, kdo dokáže zachránit lidstvo... svou roztomilostí. Dnes pohled na globální pandemii poněkud víc mrazí. (18.02.2022)

Mix příliš mnoha nesourodých pojetí a přístupů k zombie apokalyptické látce. Zřejmě tedy není žádné překvapení, že to jeden soudržný celek tvořit snad ani nemůže. S podivem ovšem je, že jeden každý z těch přístupů je zvládnut sám o sobě zdařile a tak to jako souhrn mnoha samostatných podmnožin přeci jen funguje; a v druhé polovině Jeruzalém → letadlo → Wales dokonce i výtečně. Škoda poplatnosti přístupnosti a tedy chybějícího ponurejšího tónu a gore v závěrečné pasáži. Ve scénách kdy Pitt páčidlem kydlí hlavu zombíka, tak snad ani tu Angelinu nemůže zajímat detail Bradovi tváře; kdykoli "hrozí" kapka krve, tak se kamera honem rychle stočí právě na Pittovu strhanou tvář. A vzhledem k tomu kolikrát to tam je, tak je to skoro až směšné. Každopádně jsem zvědav na případný režisérský sestřih, protože pokud to chápu správně, tak Forster měl svou vizi, Pitt měl z pozice producenta zcela rozdílnou a nakonec je oba z pozice "silnější pes mrdá" přechcalo studio svou verzí? (26.06.2013)

Světová válka Z pro mě představuje příklad snímku, který je inspirativní a ozvláštňující, přestože v mnoha ohledech odporuje představám o dobře vyprávěném hollywoodském příběhu, o dobře vystavěné hollywoodské formě a o dobře natočeném hollywoodském filmu. Proč tomu tak je, popisuji na Douglasových poznámkách. (28.06.2013)

Klasickej Forster. Tj. fajnová (a finančně opět vytunelovaná) jednohubka, která se nevleče, zanechá relativně pozitivní dojem "vyšší myšlenky" a pak vyprchává rychlostí úměrnou vaší fascinací hrdinou. A Pitt si to dává s naprostým přehledem. Jen kdyby mu lineární scénář, nacpaný až po okraj berličkami a plonkovými sekundárními postavami, neházel zbytečně mrtvoly pod nohy. Takhle se jen projedete z místa A do místa B pro informaci B1. Z ní poputujete do místa C pro info C1, která se posléze pozmění na C1x. A tak ještě párkrát, až se ocitnete v lokaci L, v níž se vše vyřeší informací A1, kterou když postřehnete (a že to není dvakrát složité vzhledem k tomu, jak moc vám ji Forster vtlačí do obličeje), odhadnete závěrečné řešení mnohem dřív než hlavní postava a můžete se filmu následující hodinku posmívat. Což se mi překvapivě nechtělo ani přesto, že WWZ by strašně chtělo být dvousetmegovým remakem Nákazy, ale má jenom na civilnější Resident Evil (ten od Andersona). Možná to bude tím, že mě Forster s Pittem donutili nasadit eskapistický mód relativně brzy (Shyamalanův bratranec a jízda na kolech) a u scény s automatem na Pepsinu si po čase opět užívat hollywoodský patos ve vší jeho debilitě. 6+/10 (19.06.2013)