Skyfall

Bond propojuje svůj svět celkově, to nové od posledního představitele a reflektuje i společnost. Působí svěže, poutavě i seriózně, je odvážný a my jsme svědky zásadního snímku i zábavy, pravého filmového umění i filmu, při němž srdce milovníka pohyblivých obrázků plesá a v případě chlapů se můžeme cítit i jako malí kluci a nemusíme k tomu nutně mít 3D nebo monstrózní roboty. A jsme zpátky u té vážnosti. Bál jsem se toho a bojím se pořád...něco tak báječného totiž nevydrží příliš dlouho. Působila na mě i jistá odtažitost, mimo jiné také proto, že v tomto díle působí emoce míň, je to dáno vztahem k jinému typu ženy, než jaký byl zobrazen od Casina Royale. A také částečný návrat do starších dob, i když Bond už nemůže být nikdy stejný. To by bylo ostudné. Dovolte mi proto jistou rezervu, 90%. (01.11.2012)

Tady někdo hodně koukal na TEMNÉHO RYTÍŘE. Tak hodně, až se tím u mě shodil, protože Nolan je bohužel jen jeden. Nicméně bondovka je to luxusní, od podtitulkové sekvence přes scénář (trojúhelník Bond-M-Silva, důvtipné pohrávání si s trademarky série), herecké výkony (dialog se Sévérine, Bardem ve všech svých scénách), vizuál (fantastické lokace, hlavně neonová a lampionová Šanghaj), až po akci (bagr, souboj siluet v jednom záběru). A s jedním z nejlepších záporáků dekády, kvůli kterému člověk přestává číst titulky, protože z něj nemůže spustit oči. (29.10.2012)

Ono už je opravdu jedno jestli to Bond je, nebo není. Bondů bylo už tolik, že jakákoliv variace a inovace je vlastně neustálým přešlapováním na místě. Navíc mám takový pocit, že jste si toho Nolana do toho museli přimyslet, jen aby jste mohli říct, že se vám to líbilo. Anebo je to nová kategorie pro "dobrý a promyšlený" blockbuster"? Plus jsem jediný komu ten příběh připadá nesmyslný? Možná jsme se tak měli lépe vcítit do Bonda, který přestával chápat soudobý svět, anebo akční žánr je už prostě takový. A vlastně je mi ta neúplnost a nedořečenost sympatická. Ne všechny filmy musí diváka vodit za ručičku. (29.10.2012)

Nejklasičtější zápletka v zadumaném artovém podání. Vrcholem pro mě byla Šanghaj a Macao. Málo slov, sledování, souboj ve světlech neonů a pak mlčenlivý příjezd do kasina. Cítil jsem z toho takovou až melancholii. Potom na mě velice zapůsobila scéna se sestřelováním panáku. Nekompromisnost, jak vystřižená, z nějakého westernu od Corbucciho mě nadchla. Bardemův záporák byl výborný, Craig je tradičně kvalitní. Přesto na mě film jako celek nezapůsobil tolik, i když jednotlivé scény výše mají obrovskou sílu. Finále ve Skotsku mi bylo už nějak jedno. Pro mě je nejlepší Bondovka s Craigem stále Quantum of Solace. (28.10.2012)

Šest let dozadu se 007 restartoval v batmanovsky temnější rovině. A když už to netopýří sousedé dotáhli k uzavřené trilogii, hlásí se k návaznosti tří dílů také parta stojící za mračícím se Jamesem. I tady je to osobní a díky Bardemově Silvovi až překvapivě moc. Právě od jeho zjevení totiž Skyfall konečně zařadí vyšší rychlost, zatímco v první třetině jede téměř až zpátečkou. Ostrov, metro a tím spíš Skotsko ale nedávají sebemenší prostor k nadechnutí a z Craigova tvrdě fyzického herectví dělají zasloužený prostředek k úspěchu. Narozeninová bondovka je tak nakonec spíše vydařená. Lepší a sevřenější než místy dýchavičné Quantum, horší než lahodně zrající Casino, ovšem nad všeobecnou adorací umělecké stránky musím vzhledem k několika logickým kopancům a i napodruhé podivně ospalé úvodní třetině trochu kroutit hlavou. Přesto mi tahle forma pořád sedí, obzvlášť když vím, že může jít ještě o krok výš. (14.09.2013)