Warrior

Na WARRIOR určitě jen tak nezapomenu. Při jeho projekci v letním kině mi totiž socky ukradli přední kolo z moji silničky a musel sem pak po warriorsku táhnout kolo na rameni až domů. Jinak dobře zvládnutej kýč, takovej Titanic zápasnickejch filmů. Podle mě je dost nepravděpodobný že by to ten starší brácha natřel tomu mladšímu a taky dost dobře chápu proč Tom Hardy dostal roli Banea v DARK KNIGHT RISES. Na jedno použití a relax u piva. (21.08.2012)

Zrádně povědomá dějová šablona, chlapský pot v každé minutě a problémy, které vám navždy zůstanou koukat z očí. Warrior je na první pohled jakýmsi scénáristickým kalkulem. Bere si z různých dějových premis slavných boxerských dramat a všechno balí do témat, na která slyší diváci i kritici. Protne se tu Irák, hrdinství, trauma, střední škola, dluhy, alkoholismus a v centru všeho zůstávají ty nejpevnější rodinné hodnoty obalené kolem trpkých vzpomínek. Jenže ono to funguje a to tak, že dokonale. Gavin O'Connor se z Hokejového zázraku poučil, že některé emoce fungují lépe naznačené a beze slov a s každou další scénou, která zabředává do rozbitých rodinných vztahů, stupňuje atmosféru neutuchajícího fandění a touhy po usmíření. A v neposlední řadě má v první linii Toma Hardyho, který svou nosorožčí silou rozbije všechny pochyby. Těžko říct, čím to je, že chlapi tak snadno podlehnou ve chvíli, kdy se ozve charakteristický zvuk rány dopadající na osvalené tělo, ale ten adrenalin, který ve mně během každé výraznější bitky vystoupal, by mohl pohánět nějakou oblastní elektrárnu. Když při finálním songu vybublají i ty nejskrytější vzpomínky a city s nimi spojené, není už proti síle tohoto vyprávění obrany. (09.12.2011)

Tak z letošního roku je to zatím nejlepší kousek. Intenzivní emocionální i akční smršť s bezchybným Tomem Hardym a nečekaně skvělým Joelem Edgertonem, kterému se pomalu rozpíná slibná budoucnost. Skvělý nápad prohnaný hollywoodskou omáčkou a neokoukaným MMA prostředím má přesně ty ingredience co má mít. WARRIOR je o boji dvou smolařů, svým způsobem hrdinů, ale vyhrát může jenom jeden. Smutek nakonci přebíjí radost a klasické ponaučení; Nevzdávej se, tu platí dvojnásob. Nedivil bych se kdybych tenhle snímek viděl v Oskarovém klání jako favorita. (07.12.2011)

Po první půli, kde se postupně odkrývá charakter a motivace jednotlivých postav je natolik zručně zfilmováno, že se mě postavy vryly pod kůži a tím si mě režisér přímo přikoval k sedadlu a přilepil oči na obrazovku. Druhá „zápasnická“ polovina má spád a pečlivě buduje napětí až do infarktově strhujícího finále, kde závěrečný emotivní song hřeje na srdci i několik dní po zhlédnutí… „It's ok Tommy... It's ok... I love you...“ (12.12.2011)

Musím předeslat, že jsem milovníkem filmů o sportu. Mají svá pravidla, většinou jsou lehce předvídatelné a nějakým těm klišé se většinou nevyhnete. Pokud je vše dávkováno ve správném poměru, pak jde z mého pohledu spíš o klady než zápory .... K filmu Warrior budou mít filmoví kritici asi dost připomínek (možná oprávněných), ale já (jako "normální" divák) jsem byl nadšený ! Nechal jsem se snadno vtáhnout do děje, vybudoval jsem si siný vztah k postavám a příběh jsem asi vnímal přesně podle toho, jak to režisér zamýšlel. Jak jinak bych při závěrečném turnaji, a především při finálním songu, mohl prožívat emoční smršť, kterou jsem u filmu léta (jestli vůbec někdy) neprožíval ? ... Kdo chce zodpovědně zhodnotit filmový rok 2011, musí tenhle "malý film s velkým srdcem" určitě vidět. Já jsem kvůli němu "musel" překopat svoji dlouho ustálenou TOP 20 ... (10.01.2012)