Reklama

Reklama

Televizní film z roku 1969 odpovídá na neúprosnou skutečnost času po srpnové invazi vojsk, času totality. Nevíme, kde jsme a jak jsme se sem dostali... Televizní film podle scénáře renomovaného autora Jiřího Hubače a v režii Jana Matějovského z roku 1969 vytváří modelový obraz totalitního systému, který se po srpnové invazi roku 1968 na dlouhou dobu zmocnil naší společnosti. Autor zde rozehrál příběh šesti mužů (R. Hrušínský, J. Abrhám, L. Boháč, E. Cupák, F. Řehák a L. Mrkvička) a jedné ženy (J. Brejchová), kteří při prohlídce podzemní části starého paláce zjistí, že jsou tu uvězněni a že odtud není návratu. Dá se tu přežít, ale je pouhé přežívání život? Tuto otázku si klade každý z nich, jen odpovědi se liší. Vedení skupiny se zmocní průvodce, který je ztělesněný typ diktátora. V mezní fantaskní situaci se během doby prověřují charaktery dalších, vzájemně neznámých lidí. Mistrovsky ztvárněné situace bezvýchodnosti a morální pasivity způsobily, že tato hra byla normalizační televizí zakázána a premiéry se dočkala až po jedenadvaceti letech v roce 1990, musela být rovněž stažena přímo ze soutěžní sekce televizního festivalu Prix Italia. (Česká televize)

(více)

Recenze (75)

honajz 

všechny recenze uživatele

Trochu mi vadil nijaký konec a některé peripetie nebyly domyšlené, ale celkově to má úžasnou atmosféru, ten strach a klaustrofobie by se daly krájet, navíc vynikající herecké výkony, zvláště pak ve chvílích, kdy jde o psychologické vykreslení změn v chování postav na základě podivné situace. Odkaz k tomu, že Československo zůstalo náhle zavřené ze všech stran bratrskými vojsky a je "jen slyšet kroky" někde nahoře, je jasný. Ale film funguje sám o sobě i jako horor. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Skvěle natočené a zahrané, jenže místy je to celkem nudné. Ono to dokonce jako podobenství sotva drží pohromadě, já si nemůžu pomoct, ale celou dobu jsem v tom spíš viděl skutečného otce všech Saw, Kostek a podobných, protože jestli se nemýlím, kdyby se to bralo jako horor, bylo by to první tohohle žánru. Jako podobenství ok, ale nevyužít tenhle potenciál pořádně, to je velká škoda. Chápu, že to odkazuje na nedávné události a že jinde, než v trezoru to skončit nemohlo, ale jako horor by to bylo skvělý. A to tam ten potenciál byl, ten konec je dokonalý... Upřímně, já nechápu, proč zde vzniklo za Československa tak málo hororů. A to některé nejsou ani úplně horory. Jako ano, co jsem měl možnost vidět, tak byly dobrý, ale v té době na to byl potenciál... Už odbočuju úplně mimo od Pasiáns, tak se vrátím zpátky. Shrnu to takhle - bravurně natočené, ale sakra nevyužité. 3* Btw, k dnešnímu dni se ten den celkem hodí, když máme státní svátek a do toho ty osmičky. Jo, a pokud chcete vidět dobrý horor z prostorů, ze kterých není úniku, vřele doporučuji Všichni do jednoho. ()

Reklama

selfesteem 

všechny recenze uživatele

Jen jednou jsem kdysi v minulosti viděla tento televizní film na ČT2 a dodnes mě při vzpomínce na něj zamrazí. Sledovat beznaděj uvězněných lidí v neznámé místnosti starobylého hradu a jejich pomalu mizící naději na záchranu, kterou v nich úmyslně a zákeřně podporuje nebývale psychopatický Rudolf Hrušínský st. v roli jejich průvodce je skutečně totální masakr. Opakovat! A to co nejdříve! ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

-Není důležité, co chcete, ale co můžete.- Je jisté, že byť se jedná o nadčasovou alegorii, více porozumí ten, kdo zažil dobu, kdy nás okupovala ruská armáda a komunisti silní v kramflecích velkopansky rozhodovali o osudech druhých. Země obehnaná dráty byla jak podzemní místnost bez dveří. Lidé se z větší části učili žít v kleci, rebelové byli trestáni. Obyčejný průvodce v podání Hrušínského, co dostal do rukou moc. Stejně, jako když železnou pěstí vládla dělnická třída. Jeho gestapácké, tedy spíše komunistické manýry byly přesné. Kladné emoce zákonitě chybí, až směrem ke konci začínají být všichni šťastní...falešné štěstí, snaha přežít, blázinec. -Myslete na nejhorší a nebudete nikdy zklamáni.- ()

anais 

všechny recenze uživatele

Strhující, lehce fantaskní scénář s precizně vysoustruženými dialogy a hutným dějem, který prorocky komentuje chování různých typů lidí během normalizace. Kladu si otázku, proč se tenhle film nestal slavným? Vždyť jiné trezorové filmy už dnes takřka zlidověly. Možná je to až přiliš velkou abstraktností příběhu, a nebo stigmatem, že se jedná o televizní film? Přitom ostře nasvíceným záběrům, ve kterých světlo a stín tvaruje Hrušínsklého nelítostnou tvář, by plátnu určitě slušelo. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (1)

  • Natáčení probíhalo v podzemí areálu Pražského hradu. Architekt filmu vzpomínal, že v lokacích byla taková zima, že šla neustále hercům pára od úst. Nakonec situaci vyřešili tím, že přivezli dva obrovské parní lokomobily k vytápění. (sator)

Reklama

Reklama