Pasiáns

" Připravte se na nejhorší a nebudete nikdy zklamána."                                                                                                         Pasiáns mě příliš nepřesvědčil. Zápletka je skvělá. Herci jsou skvělí, i když místo divadelního herectví bych uvítala víc civilního projevu, jako tomu bylo u Františka Řeháka a Ladislava Mrkvičky. Překvapila mě strnulá poloha Rudolfa Hrušínského. Evokuje to příliš Královskou hru a Spalovače mrtvol a to podle mě není dobře. Myslím si, že v té postavě bylo víc, mohla žít víc vlastním životem. Podzemí by slušel možná víc undergroundový kabát, ale dobrá, šlo o alegorii. :o) Jířího Hubače mám ráda, ale tentokrát mi nepronikl k srdci. (18.08.2014)

,,Naděje je jen touha po nemožném. Možná, že je na životě nejkrásnější, že je jedna velká naděje, která se nikdy nesplní." Skupinka lidí se při přehlídce zámku ocitne v podzemní místnosti, ve které najednou zmiznou dveře ven... Tak alegorie na totalitní stát, resp. situaci v ČSSR po srpnu '68 je už jasná v samotné zápletce a od prvních minut, ale rozhodně není jediným smyslem filmu. Bez ohledu na dobu a politiku Pasiáns v sobě skrývá hluboký psychologický příběh s existenciální zápletkou, kde jsou důležité rozměry lidských charakterů, jež se v podobných hraničních situacích projevují naplno. Jedni se budou snažit za každou cenu ven, jiní pouze doufat, utápět se v depresích nebo mít blízko i k zbláznění, někdo najde rovno východisko v sebevraždě a najdou se i lidé, kteří neztratí svůj smysl pro humor i v takovéhle situaci. Strhující snímek v sobě ukrývá téměř hororovou atmosféru z tajemného podzemí, umocněnou sugestivním výkonem Rudolfa Hrušínského a hereckým koncertem dalších protagonistů (z mužského obsazenství mě zaujali zejména František Řehák a Ladislav Boháč), zvláště pak Jany Brejchové, jejíž krása i příjemný hlas působí v temném prostředí jako zajímavý kontrast. Dojem mi mírně poprvé zkazil otevřený konec, ale na druhou stranu se po zamýšlení nad tím vším nabízí otázka: je to skutečně otevřený konec nebo spíš drsné zobrazení reality? 90% (05.08.2017)

„Copak vy netoužíte dostat se odtud?” Pozorování skupiny lidí náhle odříznuté od vnějšího světa, která si osahává nové prostředí a musí se nějak dohodnout, co dál. Dneska obvykle námět pro reality show, v roce 1969 pro alegorii, která sice na dobu okupace odkazuje, ale možnosti jejího čtení jsou širší. Originální zápletka a soustředění se na podobenství asi trochu vytěsnily nějaké větší odhalování charakterů – tady už je to skoro od začátku dané i s visačkou – sobecký frajírek, labilní kráska, rezignovaný intelektuál atd. Největším požitkem je ale magnetizující Hrušínský – z průvodce se stává autoritativním manipulátorem (dokonce si k tomu oblékne objevenou uniformu), který svými řečmi a pohledy musí potěšit každého, koho mrzí, že Spalovač mrtvol nemá dvojku. (08.04.2016)

Film se opravdu povedl. Je zde krásně vidět, jak se dá téměř z ničeho (pokud pominu výborné herce) natočit skvělý film. A co je na něm tak jedinečného? Výstižný popis typických českých zástupců společnosti. Nalezneme zde téměř všechny - starší vzdělanec, který se poměrně snadno podvolí situaci; jednoduchý praktický člověk, který má potřebu se zalíbit vůdčím osobnostem; člověka, který má nutkavou potřebu určovat pravidla a stát se vůdčí osobností se vší pompou (který je slepě uznáván, do té doby, než klopítne - pak je z pomyslného trůnu sesazen); člověk, který má své ideje a drží se jich (i když se stane trnem v oku a je odstraněn nebo zdiskreditován); slabší jedinec, který chce věřit v v ideu předchozího, po nezdaru neunáší tlak situací a společnosti, načež upadá do trudomyslnosti; dále člověk sebestředný, vyčítající druhým jejich chyby a proklamující svoji dobrotu a trpělivost, která s nezdarem brzy veme za své; a nakonec člověk nepraktický, emocionálně citlivý, přelétavý, který však dovede být v napjaté situaci velmi praktický (až bezcitný). Samozřejmě herci přehrávají, aby dokázali popsat svůj charakter v tak krátké stopáži filmu. Za mě jasných 5 hvězdiček. (19.11.2013)

Před řadou let jsem měl toto možnost vidět (myslím, že to bylo součásti komponované oslavy 50let televize u nás). Zajimavý počin z doby kdy se točili takéto filmy-politické otázky, či příběh plné metafory o svobodě, totalitě a vůbec. V paměti mě to uvízlo jen z lehka, proto hodnotit tak rázně jako jsou zde * nemůžu. Ale rozhodně se jedná o silný film, dobrých kvalit. (10.12.2009)