Elitní jednotka

Cidade De Deus Po Dvaceti Letech - Očima Policie. Tak by vypadal marketingový tah zákeřného kinodistributora (kdyby měl ovšem odvahu to sem vypustit;)). Pravdě ovšem nemůže být nic vzdálenějšího než spojování příhod chlapců z BOPE s životním příběhem mladíka, kterému se podařilo zůstat člověkem. Tropa De Elite je fascinující téměř dokumentární film o tom, že všichni znají příčiny problémů, ale bohužel to takhle vyhovuje příliš mnoha lidem, takže se v tom prostě budeme muset naučit chodit, a pravděpodobně se z toho částečně zbláznit a částečně se stát sviněmi, byť z ušlechtilých pohnutek. A protože se to odehrává až v brazilských favelách, tak se při jeho sledování můžeme utěšovat tím, že u nás se tohle neděje (jenže děje, pouze v jiné rovině, jaksi "kultivovaněji", politicky). Anebo je to taky o tom, že k efektivnímu boji s takhle zakořeněným svinstvem se holt budeme muset smířit s poněkud nedemokratickými metodami a opustit ten náš pseudohumanismus. A pak se třeba nestačit divit, jak se nám to vymklo z rukou a točit filmy, v nichž budeme rozjímat o tom, kdy se to asi stalo;) Tenhle film prostě není jenom naturalistické akční drama, ale má obrovský společenský a vůbec myšlenkový přesah. A je výborně natočený i zahraný. Nemám co řešit, tedy alespoň v ohledu hodnocení. 80% s tím, že tenhle film dokáže nadělat spoustu dobrého i špatného, podle toho, kdo se na něj bude zrovna dívat. (12.09.2011)

Film, který se neptá, valí vpřed a nekompromisně drtí všechny, kdo mu přijdou do cesty. Odmítá diplomatické vyjednávání, odmítá diskuzi, prostě má svůj názor a žádný jiný nepřipouští. Na jednu stranu mi tato metoda „nesrat se s ničím“ přišla sympatická a vzhledem k naznačeným poměrům v Riu také logická. Na stranu druhou jsem měl nemalý problém akceptovat za hlavního hrdinu polo-nácka, který co nedokáže vyřešit silou, řeší ještě větší silou. Božský statut BOPE, útvaru stojícího nad policií, dokonce i nad státem (jak je naznačeno zakrytím brazilské vlajky charakteristickou lebkou na černém pozadí), není nijak zpochybňován – brazilské slumy musí být vyčištěné. Mrtvý drogový dealer je dobrý drogový dealer. Veškerá snaha o zlidštění protagonisty jakýmisi výčitkami svědomí působí při brutalitě následného výcviku nováčku legračně. O tolik legračněji než roztřesené záběry z ulic, které nejspíš ani nemusely být „přibarvovány“ pro filmové účely. Pokud je film alespoň z půlky pravdivý (a věřím, že je), všechna čest tvůrcům a jejich odvaze natáčet v autentických prostředích. I přes to, nebo právě proto, že Elitní jednotka ve zběsile cool tempu bez zbytečných okeců doběhne ze startovní čáry do správně WTF finále, neustále jsem se zaobíral myšlenkou, není-li to celé přece jen příliš blbé, mající příliš vratkou dramaturgickou konstrukci a nabízející příliš málo pomrkávání tvůrců v duchu „jsme nad věcí“. Nejspíš nebyli, nejspíš ani nejde být nad něčím, čeho jste součástí, čím dennodenně žijete. Ale dobrý pocit z toho nemám. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, kiddo, O*R*I*N, Davson, honelnik, Martyr (08.07.2008)

Do první poloviny filmu je to hodně zajímavé, spíše "naučné", kdy se dozvídáme, jak to chodí v sociální síti v Riu de Janeiru. Chvílemi mi to však připadlo trochu neobratné a pro Evropského diváka až neuchopitelné. Druhá polovina se ale sjednotí v neuvěřitelně skvěle podanou akční jízdu, kdy jak výcvik, tak konflikt mezi BOPE a pouliční mafií, opravdu zaujmou. V druhé polovině hodně drsné, všichni proti všem, každý za svým osobním cílem, nikdo si nebere servítky. 4,5/5. (22.04.2011)

Rio de Janeiro je rájem jen na první pohled. Má totiž i obří chudobu, velkou míru kriminality a děsivý obchod s drogami a zbraněmi. A tu a tam se nespokojenost lidí nebo střety gangů utrhnou ze řetězu a ulice města připomínají válečnou zónu. Od (dočasného) uklidnění situace je tu BOPE. Speciální jednotka, která pomůže, když běžné ozbrojené síly nedokáží stav zvládnout. Což se děje docela často. Nekorektně čistí slumy a režisér José Padilha docela hlasitě vykřikuje věci, které se obvykle někde v soukromí šeptají. Když začnou hovořit zbraně, je dynamický, brutální a realistický. Výsledek je určitě zajímavý, ale že by mě vyloženě uchvátil a nalákal na druhé shlédnutí po letech, tak to určitě ne. A co takhle emoce? (06.07.2020)

Zajímavá policejní sonda do drsnýho a nemilosrdnýho prostředí Rio de Janeira. Vyznívá to realisticky a hlavně to na každým kroku tohohle filmu působí na diváka hodně silnou a syrovou, řek bych pro filmy z Jižní Ameriky, typickou atmosférou, podobnou třeba Městu bohů. Prostě člověk má pořád pocit, že tam na životech nezáleží, když se někdo někomu nelibí, tak je okamžite, nemilosrdně a bez zaváhání odstřelen, jestli je o jednoho chudýho brazilce motajícího se kolem drog míň nebo víc, toho si nikdo nevšimne (07.07.2009)