Elitní jednotka

Po Meste Bohov opäť skvelí a autentický film z prostredia skorumpovanej polície, gangstrov, zásahovej jednotky, výcvik (scéna s granátom). Film dobre vystihuje pocity (nielen) rozprávača príbehu – veliteľa týmu snažiaceho sa nájsť spomedzi uchádzačov svojho budúceho nástupcu, ktorý musí byť rovnako nekompromisný a minimálne tak dobrý ako je on sám. (08.01.2008)

Naturalistický a nekompromisní náhled na boj mezi elitními policejními jednotkami a gangstery, ve kterém si ani jedni neberou servítky. Tropa de Elite je nejspíš trošku nadsazená, přeci jen ono "nejdřív střílet a pak se ptát" funguje ve filmu zejména jako podpora silného efektu a šokování, ale z psychologického hlediska bylo dost věcí mezi policisty vykresleno velice trefně a podnětně. Policejní práce v Riu je extrémně nebezpečná a nevděčná, populace muže zákona nemá ráda a značka policisty po pracovní době nemizí ani náhodou, takový člověk už se může spolehnout jen na další policisty a největší břímě ze svého povolání si bere každý večer domů. Pronásledují ho myšlenky odpovědnosti, strachu, výčitek, je třeba se odreagovat, ale přitom není kde, nikdo se v těžkých časech neubrání ventilaci napětí na svých nejbližších v rodině a takhle to funguje nejen v Riu... 9/10 (14.07.2009)

V tomhle filmu je jasně vidět jak vypadá v praxi heslo "silnější pes mrdá", v podstatě dokument o bezpečnostní situaci v Riu, kterýmu jsem věřil uplně všechno, úplatný fízly, gangy, tvrdý policajty, obtížnost vymanit se z prostředí ve kterým žiju, loajalita k přísluný "smečce", chudoba, rezignaci na výhledky na lepší život, prostě všechno. Věř, že by si radši chtěl umívat hajzly na hlaváku než bejt v elitní policejní jednotce v Riu. Viděno v rámci projektu Challange tour 2015 jako film číslo 17. (12.04.2015)

Zajímavá policejní sonda do drsnýho a nemilosrdnýho prostředí Rio de Janeira. Vyznívá to realisticky a hlavně to na každým kroku tohohle filmu působí na diváka hodně silnou a syrovou, řek bych pro filmy z Jižní Ameriky, typickou atmosférou, podobnou třeba Městu bohů. Prostě člověk má pořád pocit, že tam na životech nezáleží, když se někdo někomu nelibí, tak je okamžite, nemilosrdně a bez zaváhání odstřelen, jestli je o jednoho chudýho brazilce motajícího se kolem drog míň nebo víc, toho si nikdo nevšimne (07.07.2009)

Film, který se neptá, valí vpřed a nekompromisně drtí všechny, kdo mu přijdou do cesty. Odmítá diplomatické vyjednávání, odmítá diskuzi, prostě má svůj názor a žádný jiný nepřipouští. Na jednu stranu mi tato metoda „nesrat se s ničím“ přišla sympatická a vzhledem k naznačeným poměrům v Riu také logická. Na stranu druhou jsem měl nemalý problém akceptovat za hlavního hrdinu polo-nácka, který co nedokáže vyřešit silou, řeší ještě větší silou. Božský statut BOPE, útvaru stojícího nad policií, dokonce i nad státem (jak je naznačeno zakrytím brazilské vlajky charakteristickou lebkou na černém pozadí), není nijak zpochybňován – brazilské slumy musí být vyčištěné. Mrtvý drogový dealer je dobrý drogový dealer. Veškerá snaha o zlidštění protagonisty jakýmisi výčitkami svědomí působí při brutalitě následného výcviku nováčku legračně. O tolik legračněji než roztřesené záběry z ulic, které nejspíš ani nemusely být „přibarvovány“ pro filmové účely. Pokud je film alespoň z půlky pravdivý (a věřím, že je), všechna čest tvůrcům a jejich odvaze natáčet v autentických prostředích. I přes to, nebo právě proto, že Elitní jednotka ve zběsile cool tempu bez zbytečných okeců doběhne ze startovní čáry do správně WTF finále, neustále jsem se zaobíral myšlenkou, není-li to celé přece jen příliš blbé, mající příliš vratkou dramaturgickou konstrukci a nabízející příliš málo pomrkávání tvůrců v duchu „jsme nad věcí“. Nejspíš nebyli, nejspíš ani nejde být nad něčím, čeho jste součástí, čím dennodenně žijete. Ale dobrý pocit z toho nemám. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, kiddo, O*R*I*N, Davson, honelnik, Martyr (08.07.2008)