Akta X: Chci uvěřit

Po vynikajícím traileru na Akta X: Chi uvěřit, jsem vlítnul na film navnazenej jak svině, ale co se nestalo !! Jen jsem tiše a nevěřícně žasnul. Kdo snad čeká, že Mulder a Scullyová začnou řešit dvě největší záhady světa, mimozemskou civilizaci a nebo, jak je možné, že Václav Klaus je nejpopulárnější politik ČR, ten bude velmi zklamán. A , ano, byl jsem zklámán i já. Vztah Muldera a Scullyové mě v tomhle filmu připomínal vztah manželů po 20letech, a to je na to, že spolu tyhle dva neviděl nikdo nikdy šukat trošku silný kafe. No budiž, oba bejvalí pornoherci si svoje před kamerou asi už odšoustali, ale co mě skutečně nasralo, že mysterióznost seriálu, kterou jsem tak miloval se asi opalovala někde u moře, protože ve filmu totálně nebyla. Jestli si snad někdo myslí že pedofilní kněz co brečí krev a je medium mě uzemní, tak je vedle víc než ta pověstná jedle. Ostatně nejlépe to řekl Fandík když šel z kina : ty vole jaký medium, jaký hlavy, proč tam sněžilo, proč zase rusáci co mluví česky, kde byl kuřák, já chtěl strach, napětí, záhady, tajemno a ne nějakýho pobožnýho sráče a agenty ve výslužbě. A za co dávám ty dvě hvězdičky ? Vlastně ani sám pořádně nevím, ale možná by to zjistili Mulder se Scullyovou, ovšem to by museli řešit AKTA X a ne sami sebe. P.S. Dana je pořád kus baby, ale vlasy na krátko jí sednou přece jen víc :) (29.07.2008)

Mizerná epizoda z jedné z pokročilejších sezón (kdo neviděl pár posledních dílů, bude se celkem divit, kam to Mulder a Scully dotáhli :)... záhadu abyste hledali lupou a pod nánosem dialogové vaty a Mulderových vousů se řeší víra, pohoda rodinného krbu a pár ztracených holek. Po třiceti minutách jsem chtěl přepnout (ale ovladače nám sebrali), po čtyřiceti jsem už jen čekal na konec. Průměrně natočené, podprůměrně napsané, nadprůměrně bolestné... tohle si slavná televizní dvojka fakt nezasloužila. (22.07.2008)

Je zajímavé, jak jednoduché bylo ponořit se do slavného příběhu pověstné seriálové dvojice, která vyšetřovala paranormální jevy již od roku 1993. Jestli v tom hrálo roli několik faktorů, to už je věc lehce diskutabilní. Faktem ovšem zůstává, že nový celovečerní film je naprosto samostatně fungující a bohužel musím říci i velmi obyčejná kriminálka, která má klasicky vyskládaný děj o záhadných vraždách, přičemž nesmí chybět "rodinné etudy" v podobě nefungující ústřední dvojice, několika utrápených obličejů, pár životních mouder a jedné slušné naháněčky. Závěr je minimálně značně nechutná záležitost a celé téma, kolem kterého se tenhle film točí je přinejmešním prapodivně vyhlížející. Atmosféra je zvládnutá dobře, nicméně nemyslím si, že by tahla rutina dělala kdovíjaké jméno pověstnému a pro mnoho lídí legendarnímu seriálu. Není totiž ani trochu dobrá. Jako samostatný kus průměr, s přihlédnutím k faktu, že by tento film měl vzhledem k "formální" provázanosti se seriálem udržovat alespoň jakýs takýs všeobecně známý koncept, přikláním se k nižšímu hodnocení (24.12.2008)

Až mě samotného zaskočilo, nakolik se mi AKTA X: CHCI UVĚŘIT líbilo, přestože nejsem shipper (speciální "druh" fanouška, který fandí milostnému vztahu mezi Mulderem a Scullyovou). Je nutné si uvědomit, že Mulder a Scullyová jsou postavy, které se vyvíjely díl od dílu, sezónu od sezóny a druhý film není završením či významným objevem v jejich vyšetřování (to byl totiž první "díl"), ale vztahovou podívanou, v němž příběh hraje až druhou roli, pokud vůbec._____ AKTA X: CHCI UVĚŘIT, přestože tvůrci před premiérou tvrdili jinak (a zase lhali!), je určený výhradně pro fanoušky seriálu a prvního filmu, kteří si vychutnají nepřeberné množství odkazů a znají minulost, kterou postavy prošly. To proto, že se zde pracuje s divákovou "seriálovou" pamětí, když se upomíná na konkrétní případy z prvních sezón (vyjmenovává je agentka v podání Amandy Peet) a s až fanouškovským fetišem (první scéna s Mulderem v pracovně s plakátem, pochutinami, novinovými výstřižky a míčem je v tomhto ohlednu příznačná). Zároveň se zde tematizuje postavení Muldera a Scullyové ve fikčním světě a ústředním tématem je - tak jako v seriálu - otázka víry (v sama sebe, Boha či mimozemšťany), a tak bude divák vyrazivší na žánrovou podívanou u pomalých dialogů na hranici sentimentu trpět a u fanouška zapracuje nostalgie a neurazí ho ani vtípek po titulcích._____ Nefanoušek, který viděl kdysi několik sezón, ale ty pozdější nezná, by zase mohl ocenit, nakolik si tvůrci poradili s rozpočtem: i přes "pouhých" 30 milionů dolarů film nevypadá televizně (ale nečekejte digitální černé hmoty ani výbuchy budov či odlétající U.F.O.), a atmosféru, vycházející ze syžetové struktury MLČENÍ JEHŇÁTEK a pomalém temporytmu vyprávění INSOMNIE. Nutné je také ocenit invenční střih, spojující několik rovin odehrávajících se v různém prostoru a v různý čas, a umné pohrávání si s klišé (Rusáci!). Na třetí díl, nejlépe mytologický a s premiérou v roce 2012, jsem zvědav. (25.07.2008)

Zbožňuju Akta X a vždy budu - jenže teď k nám dorazil nový, fanoušky (tedy i mnou) dlouho očekávaný film... Je to strašné. Bohužel bez legrace. Být jízlivý, musel bych napsat, že Chris Carter moc přemýšlí o vizích, nadějích, a hrozbách moderní medicíny, příliš diskutuje se svým knězem o úloze Boha, a navíc nakupuje u nejhoršího dealera ve městě. A přitom to začíná tak nadějně - přítmí kinosálu rozřízne legendární hudební motiv, během několika minut máme oba hrdiny pospolu, a po tom, co si s Mulderem smlsneme na pár slunečnicových semínkách, vyrážíme do terénu za knězem prohlašujícím se za médium (a bývalým pederastem) a agenty FBI, tradičně rozpolcenými v postoji k čemukoliv paranormálnímu. A tady se začíná všechno kazit. Důvod je jednoduchý - scénář. I kdybych svůj nadhled povznesl do nebeských výšin, příběh a pozadí celého případu to od nálepky naprosté blbosti nezachrání. Kdo viděl, ten ví, o čem mluvím. Ale to není všechno. Snad nejhorší na "Aktech X: Chci uvěřit" je zjištění, že prakticky nefunguje ani ústřední dvojice. Z Muldera se stala figurka slepě toužící uvěřit, ale tentokrát tato víra nevychází zevnitř. I na Davidu Duchovnym je znát, že Muldera tentokrát hraje z jakéhosi umělého přesvědčení, bez lehkosti, a ani typické foxovské vtípky ho nespasí. Scullyové daroval Chris Carter víc prostoru než jejímu partnerovi (malá odbočka - stejně si nezvyknu, že mezi těmi dvěma vznikl milostný vztah), přesto se i ona utápí v hrozivých dialozích a proslovech. Problém je prostě v tom, že se Carter snažil sdělit své obavy ohledně výzkumu a lékařského pokroku, medituje (především prostřednictvím Scullyové) nad tématy jako je osobní odvaha versus tlak okolí, naděje proti pochybnostem, boží vůle ve střetu s racionálnem, trest kontra vykoupení atd. Je toho hrozně moc, spojení všech těchto témat neumožňuje jít do hloubky ani v jednom z nich. A pokud je mám navíc vstřebávat prostřednictvím šustivých dialogů, prostých lidsky uvěřitelného rozměru, říkám "Děkuji, nechci!". A přitom Chris Carter uměl. Nedokážu pochopit, že člověk, který napsal tak emotivní, hluboce lidskou, myšlenkově plnou a přitom báječně tajemnou a v mytologii Akt X zásadní epizodu Memento Mori, mohl stvořit takový paskvil a zmrzačit svoje hrdiny. Je mi smutno. Chci věřit, že jsem tenhle film neviděl. P.S.: Poslední záběr v závěrečných titulcích musel být vtip... Musel. Prostě musel! (26.07.2008)