Reklama

Reklama

VOD (1)

Pravda vždy vítězí – nebo snad ne? Původně filmový publicista, posléze úspěšně zavedený scenárista a režisér Rod Lurie (Poslední pevnost, Strašáci, seriál Zatracení) natočil snímek o dvou silných, i když naprosto odlišných ženách, které se snaží chránit to, co ve svých životech považují za podstatné. Rachel Armstrongová (Kate Beckinsaleová), mladá reportérka významného washingtonského deníku, ve svém výbušném článku odhalila totožnost agentky CIA Eriky Van Dorenové (Vera Farmigaová) a upozornila na nečisté praktiky americké administrativy. Zatímco Erica musí bojovat o svou pověst v agentuře, Rachel se za každou cenu snaží ochránit svého informátora, ale stojí proti ní příliš silný soupeř – samotná americká vláda. V dalších rolích napínavého thrilleru Nic než pravda se představují Angela Bassettová (Avengers: Endgame), David Schwimmer (Přátelé), Matt Dillon (Jack staví dům) a Alan Alda (M*A*S*H). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (383)

IQ Tiqe 

všechny recenze uživatele

Být tohle podle pravdy, musel bych být hodně sporstej na adresu demokracie Spojených států (ale i tak si nedělám iluze). Bylo by smutné, pokud by bylo možné jen tak bezdůvodně někoho zavřít (opravdu, bezdůvodně - z logiky věci to tak je). Film určitě doporučuji. Mimochodem, nevím, jestli jen mně, ale Kate mi zde strašně připomínala Alyssu Milano ()

Marsik 

všechny recenze uživatele

Pro mě to bylo vynikající drama ze soudního prostředí, které jsem si fakt užil a které mě i po druhém shlédnutí utvrdilo v tom, že bylo bezchybně natočené. Kate Beckinsale byla výborná. Moc jí to slušelo a výkon byl velmi přesvědčivý. Jinak ostatní herci zahráli také výborně a samotný námět filmu mě velice oslovil. Dávám slušivých 80%. // (26.10.2013) NOVA CINEMA - CZ dabing v pořádku, na TV Nova málo reklam (pouze 2) a opět jsem si rád připomněl jedno z těch lepších soudních dramat. Ponechávám 80%. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

To, že je nutné chránit novinářův zdroj, mi nemusel nikdo vysvětlovat ani před zhlédnutím filmu, takže se můžu plně věnovat hodnocení toho ostatního. Kdybych měl definovat pojem filmová rutina, tak bych ho mohl s úspěchem aplikovat právě na tohle drama. Rutinní scénář i rutinní režie zabíjí potenciál námětu, takže zbývají jen slavná jména v hereckém obsazení, ale ani tady se nic vyjímečného nekoná. Dialogy šustí papírem, na můj vkus se tam objevuje až moc velkých slov, mučednických tváří a průhledné citové manipulace divákem.. Ten film je moc návodný, a proto v mých očích neúčinný. Velké odhalení pointy, které mnozí komentující označují jako úderné, šokující atd., jsem nikoliv uhodl, ale výrazně předpokládal už tak po čtvrtině filmu, v podstatě byl zdroj vzhledem k výchozí situaci velmi pravděpodobný. Se znalostí pointy ovšem chování hlavní hrdinky nejméně od okamžiku odhalení sekundárního zdroje informací přestává být sympatickým bojem za správnou věc a osobní integritu, ale dogmatismem, na který doplácí nejen hlavní postava, ale především její okolí. Celkový dojem: 45 %. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Výjimečnou devizou tohoto filmu je, že navzdory široké paletě provázaných témat, postav a pozic, jimž se věnuje, má určenou jejich jasnou hierarchii vůči příběhu, který chce vyprávět. A díky tomu se mu mistrně daří soustředit celý příběh s téměř čtyřiceti mluvícími postavami (obvykle jich má film kolem 10-20, horory třeba málokdy i těch 10) do 100 minut, kdy naprosto vědomě prakticky přehlíží problematiku záminek Spojených států k vojenským intervencím či reakce a náladu veřejnosti ke zjištěním a práci protagonistů. Vše, co zde vidíme, se odehrává za oponou, kde má každý své motivace a z toho vychází i rozhodnutí filmu nevybudovat vyloženě zápornou stranu. Té se nejblíže, vzhledem k jeho pozici vůči protagonistce, profiluje sice státní návladní, bravurně zahraný Mattem Dillonem, ale i on má prostor na to, pojmenovat svoje motivace, abychom je byli schopni pochopit i když s nimi nemusíme souhlasit. Největším překvapením je však zde práce kamery, jež vědoma si limitů snímku poskládaného z desítek postav, jež spolu komunikují v generických interiérech, volí atypické úhly, extrémní zoomy, dialogy snímá z detailů, často s protisvětlem a estabilishing shoty jsou až klidně třeba 5. až 10. záběr oné scény (podobně pracuje ve svých současných filmech například Sodebergh). I díky tomu jsou postavy filmu částečně odlidštěné jako obecné symboly svých principů, což je ve výsledku i celá pointa zobrazeného boje. Proto je Nothing But the Truth ideálním zástupcem autorského filmu, kde režie naprosto chápe, o čem chce scénář být, protože za ním stojí stejná osoba. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Netrvalo dlouho a s postavou Rachel Armstrong jsem se naladil na stejnou vlnu a všechno co ona prožívala ve filmu, já prožíval na gauči, teda nedostal jsem doma přes držku jako Rachel v base, ale jinak jsem si to odžil do poslední minuty. Největší síla příběhu je v dialozích a úvahách o novinářské práci, etiketě a zásadovosti versus národní bezpečnosti. Od premiéry filmu uplynulo 7 let a téma je snad ještě aktuálnější než tenkrát. Nikdy by film nevyzněl tak silně, nebýt chytrých dialogů, kvalitních hereckých výkonů a vynikající pointy, která na chvíli ovlivnila tlukot mého srdce. ()

Galerie (58)

Zajímavosti (8)

  • Film je lehce inspirován skutečnými událostmi ze života agentky CIA Valerie Plame a novinářky Judith Miller. (D3VIL)
  • Režisér Rod Lurie o založení filmu na skutočných udalostiach: "Musím povedať, že film nie je o žiadnej skutočnej žene ako Judith Miller alebo Valerie Plame, aj keď ich príbehy určite ovplyvnili vytváranie postáv a situácie, v ktorých sa ocitnú." (Arsenal83)

Reklama

Reklama