Vzpoura v Kautokeinu

„Ten, kdo pije, nikdy nenajde klid v duši. Táhne ho to k pití jako mouchu na mrtvolu.“ A bylo očividné, že celý incident nezůstane jen u mrtvol poražených sobů… Z počátku jsem měl trochu obavy, jestli vůbec budu mít s kým sympatizovat, ale to se docela brzo změnilo. Sámové si mě postupně získali, a hlavně jsem začal nesnášet Ruth. Potom snad ještě víc nového opravdu slizkého pastora a jeho poskoky, kteří začali hrát hodně lstivě. Otázka spravedlnosti pak v publiku pořádně rezonuje. A přestože si je divák dobře vědom toho, co se musí stát, emocionální sounáležitost s neprávem obviněnými to nijak nesnižuje. A dovětek to jen potvrdí…Sice bylo malinko úsměvné, že všichni muži přestali pít na popud svých žen, podobné to bylo s „osvícenstvím“ mladého biskupa, ale nijak zvlášť mi to celkový zážitek nepokazilo. Vidím to na slušné 4*. „O některých věcech je těžké mluvit. Je jednodušší na ně zapomenout. Ale mlčení nám v ničem nepomůže. Musíme o tom mluvit a zkoušet to pochopit. I když to vypadá, že se život zastavil a už není naděje…“ (12.03.2023)

Hmm, chlast je sviňa a pokud jste sobaři ( pro neznalé, to je chovatel sobů) kdesi v norském Laponsku můžete velmi rychle prochlastat celé stádo, když si nedáte pozor. Sobař ale není jen tak ledajaký ochmelka a dokáže se tomuhle démonovi vzepřít, stačí trocha pravé víry ( no jo, no, dřív měla větší sílu než sezení alkoholiků) a najednou se na mizině ocitne hospodský.. jenže pokud je to taková svině jako ten v Kautokeinu nebude to mít sobař tak jednoduché a bude se muset postavit nejen flašce,nýbrž i systému, kde ten zná toho a ten zas toho... Rebelie v Kautokeinu neměla asi příliš velký historický význam, ale Aslak je pro Laponce zřejmě totéž co pro Chody Kozina..je to srdcová záležitost . Nils Gaup,sám Sám, natočil prostou a jednoduchou poctu těmto odvážným lidem, sice až na výjimky bez výraznějších dramatických momentů,ale koneckonců ono to zas tak nevadí, ten sever je prostě takovej chladnej. (14.03.2013)

Nádherná severská dráma podľa skutočnej udalosti. Nedávno som videl film Zakázané ovoce (2009) kde sa spomína, že Lestadiánstvo, ako náboženské hnutie, vzniklo hlavne kvôli tomu, aby sa bojovalo proti alkoholizmu a všetkým veciam s ním spojených. Popravde, nevedel som si predstaviť ten dôvod, prečo by alkohol mal byť zámienkou na vznik fanatickej sekty. Teraz to už chápem, takže v tomto smere mi film poskytol niečo nové. Inak je film veľmi nasierací, tá do neba volajúca nespravodlivosť mi riadne hýbala žlčou. Ale aj takí sú ľudia. Niekedy treba proti fanatizmu bojovať ešte väčším fanatizmom, pretože iba s podobným nástrojom sa dá zvíťaziť. Ako s ním potom človek naloží je už druhá vec. Práve preto sú takéto filmy dôležité, aby sa neustále pripomínalo, že aj niečo také je možné, že aj niečoho takého sú ľudia schopní, len aby dosiahli svoje. Hrozné, desivé a nespravodlivé. To všetko za doprovodu nádhernej, božskej prírody a skvelých hereckých výkonov. Jasný plný počet hviezd, dráma ako lusk. A to, že je podľa skutočnej udalosti je vítaným bonusom. (03.06.2014)

Norové opět dokázali ze silného příběhu udělat konzumní velkofilm. A natočit to tak, aby všechno v rámci velkofilmu odkoukali od Američanů. Ať je to co nejvíce wow. A je to škoda, protože novější švédský kousek Sámská krev je o třídu lepší a přitom si stačí z diváků nedělat konzumní zrůdy a natočit film trošku upřímně a s emocemi. (18.02.2018)

Paráda! Možná že se jedná o ohraný příběh, kdy se jedinec či malá skupina musí postavit proti vládnoucí vrstvě, ale ten důvod a vůbec zasazení do Laponska poloviny 19.století, dělá z Kautokeino nevšední zážitek. Ačkoliv jsem podobně laděných filmů viděl x, tak si nevzpomenu, kdy jsem měl takový vztek a zarýval si nehty do dlaní. A to mají na svědomí pochopitelně i herci, zejména tolikrát zmiňovaná Anni-Kristiina Juuso. Za tenhle výkon byl po právu oceněná. Ony možná táhnou jiná jména, zejména Coster-Waldau a Michael Nyqvist, ale ti se tu vlastně jen mihnou. Další severská věc, která je u nás neprávem naprosto opomíjená. 90% (16.12.2012)