Režie:
Sidney J. FurieKamera:
Otto HellerHudba:
John BarryHrají:
Michael Caine, Nigel Green, Guy Doleman, Sue Lloyd, Gordon Jackson, Stanley Meadows, Max Faulkner, Thomas Baptiste, David Glover, Aubrey Richards (více)Obsahy(2)
Špionážní thriller patřil v 60. letech minulého století mezi klíčové žánry, přičemž ty nejpromyšlenější snímky vznikaly ve Velké Británii. Ve dvaašedesátém roce byl natočen první film s Jamesem Bondem a v pětašedesátém právě Agent Palmer: Případ Icpress, který tvoří o něco seriózněji pojatý pohled na příběhy o tajných agentech, než je tomu u bondovek... Když je uneseno několik klíčových vědců, kteří se zpátky vracejí s vymytými mozky, a tudíž neschopni dělat dále svou práci, začne se o případ zajímat britská tajná služba. Do akce je povolán svérázný agent tajné služby Harry Palmer, který se postupně zaplétá do komplikované hry plné nebezpečí a špionážních machinací, ve které mu může jít o život. (Filmhouse)
(více)Videa (1)
Recenze (67)
Dvě strany mince má Ipcress File. Tu jednu představuje předvídatelná kriminální zápletka, která až na konci nabírá obrátky skutečně napínavého thrilleru, společně s nepříliš zajímavými charaktery - v čele s amatérským výkonem Michaela Cainea, kterému nejde věřit jediný jeho agentský pohyb (i on je ale s houstnoucí atmosférou, kdy se nemusí tolik spoléhat na fyzickou zdatnost, lepší a lepší). Druhé straně dominuje špičková kamera Čecha Otty Hellera takovým způsobem, že originální záběry na sebe strhávají pozornost vlastně neustále (za všechno zmíním pohled na amerického agenta skrz bytovou lampu). A dál je tu samozřejmě nezapomenutelný Pan skladatel John Barry. ()
Příjemný dobově stylový filmek na téma kterak zůročit "nekázeň" ve službách armády Jejího Veličenstva... :-) . . . Britsky suché, omočeno v nějakém tom albánskosvětovém spiknutí a šmejdu ve vlastních řadách. Inu zase jednou špijóni kujóni... ;-) . . . Švihák Palmer je blond a není Bond a vůbec to nevadí. Možná ba právě naopak. Do akce jde s lehkým sarkasmem, akurátním nadhledem a příjemnou nadsázkou, bez zbytečně exaltovaných akčních scén a žánrových klišé. Tak jako celý tenhle film. A kupodivu to i po skoro půlstoletí funguje, v rámci žánru je tohle dílko stále příjemně vstřebatelné, navíc pak s kouzlem sledování života a řešení problémů světa dávno minulého... . . . Resumé - tři a půl hvězdičky tedy za film - z nutnosti zaokrouhlit nakonec za onu >letitou svěžest< v dobrém rozmaru nahoru... - - - - - (Poprvé viděno 20.3.2009 na dvd, komentář zde jako pátý - 20.3.2009) ()
Michael Caine jako tajný agent v reálnějších konturách nežli Bond. Nezachraňuje svět, nemá nadpřirozené schopnosti a stačí mu jedna dívka na celé dobrodružství. Děj příjemně odsípá a britské reálie fungují skvěle, žel Furie není moc nápaditý režisér, takže přestřelky, rvačky atd. jsou spíš špatně okoukané nežli dobře natočené...70% ()
Jde sice o špionáž z období studené války, Případ Ipcress ale zůstává sympaticky nepolitický a zabývá se výhradně svým hlavním hrdinou. Michael Caine zde v jedné ze svých prvních velkých rolí hraje schopného agenta s poněkud osobitějším přístupem k práci, takže kašle na vyplňování hlášení a radši balí nějakou pěknou holku. Řekl bych, že z Palmerových vlastností dovedených až na samou hranici vznikl o šest let mladší film Chyťe Cartera. Tady se sází na pozvolné vyprávění s ozvláštněním v podobě častého užívání podhledů nebo umísťováním překážek před objektiv kamery - i my stejně jako Palmer nevidíme všechno, ale narozdíl od něj máme v závěru tu výhodu, že víme, kdo je oním vlkem v rouše beránčím. ()
Připojuju se k hodnocení brejlila, s tím, že mne ta samoúčelná kamera po čase vyloženě štvala. Některé záběry jsou sice hezky artistní, ale padá na tom celý film, který tak nemá atmosféru, neustále je tím rozbíjen vnitřní syžet, takže se příběh, i když slabý, deštivý Londýn a sychravo, zcela míjí s těmito kameramanskými kousky. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (9)
- Původně měl hlavní roli ztvárnit Christopher Plummer, ten však odmítl kvůli roli ve filmu Za zvuků hudby (1965). Role poté byla nabídnuta Richardu Harrisovi, který ji také odmítl. Později litoval svého rozhodnutí, že odmítl roli v Agentu Palmerovi, ale neodmítl roli v Caprice (1967) s Doris Day. (orkadimenza)
- V knižní předloze nemá hlavní postava jméno. To pro svou postavu vymyslel sám Michael Caine, který si dal za cíl přijít s tím nejvíc nudným. (Grimaldi)
- Harry Palmer je prvním akčním hrdinou, který nosí brýle. Caine se je rozhodl nosit, protože očekával, že film bude první ze série, podobně jako filmy o Bondovi. Rovněž se bál, že povahu Harryho Palmera přehání, takže nosil brýle, aby je mohl odstranit pro jiné role. (orkadimenza)
Reklama