Agent Palmer: Případ Ipcress

Nuda a rutina všedních dní ve službách Jejího Veličenstva, kde jako by vše krom sarkasmem prolezlého hrdiny vypadlo přímo z pera Grahama Greena s tím, že jak se postupuje v ději, tak se to pro změnu začíná čím dál více podobat práci Richarda Condona. A nuda ani rutina se nakonec vůbec nekoná, byť zásluhu na tom má především výkon Michaela Caina, pošmourná atmosféra Londýna a Barryho hudební podkres. Na druhou stranu mi ne zcela sedla ta tolik vychvalovaná kamera (je holt pravda, že je dost výrazně svá). A ať mi nikdo neříká, že znělka k Dexterovi není ukradená právě odsud, úvodní titulky, ranní rutina a do toho takřka stejný hudební motiv, to už přeci nemůže být náhoda, ne? (02.04.2009)

Dvě strany mince má Ipcress File. Tu jednu představuje předvídatelná kriminální zápletka, která až na konci nabírá obrátky skutečně napínavého thrilleru, společně s nepříliš zajímavými charaktery - v čele s amatérským výkonem Michaela Cainea, kterému nejde věřit jediný jeho agentský pohyb (i on je ale s houstnoucí atmosférou, kdy se nemusí tolik spoléhat na fyzickou zdatnost, lepší a lepší). Druhé straně dominuje špičková kamera Čecha Otty Hellera takovým způsobem, že originální záběry na sebe strhávají pozornost vlastně neustále (za všechno zmíním pohled na amerického agenta skrz bytovou lampu). A dál je tu samozřejmě nezapomenutelný Pan skladatel John Barry. (12.06.2015)

Nevím, jak vás, ale mě osobně mrzí a to velmi, že ve výčtu herců, pyšnících se označením 007, se nikdy nedostalo na jméno M. Caine. Budeme dělat, že Agent Palmer: Případ Ipcress je jeden z jeho nepřiznaných dílů. Nebo je to všechno trochu jinak (její veličenstvo anglická královna je pěkný skrblík) a sedmička má zapotřebí i (nepřiznaných) vedlejšáků pod pseudonymem? Tohle spíš vypadá na druhou variantu resp., že mu na to dokonce i přišla, neboť albánská pohostinnost má k odměně za zásluhy asi tak blízko, jako mercedes Švancara do českého nároďáku. Ba ne, tohle není Bond. Bez svých brýlí nerozezná na tři metry ani slona od zebry, rád (si) vaří, má slabost pro Mozarta, před suchým protřepaným nemíchaným Martini dává přednost skotské? whisky a ženy se mu v posteli nestřídají jako (aprílové) počasí za oknem, ale spíše jako roční období. To aby bylo dostatečně jasno, že úplně marné to zase tak není :-) Přesto ho mám o poznání radši, než jeho slavnějšího kolegu. Pravda, určitou, ne nedůležitou roli, v tom nepochybně sehrává i fakt, že před I. Flemingem, já dávám vždy přednost J. Le Carré a jemu podobným. 85% [Už se moc těším, na další naše Berlínské setkání, Harry]. (21.01.2014)

Vysvětlete mi jednu věc.Jak dokázal Furie natočit tento film a v posledních dvaceti letech má na kontě jedno béčko za druhým,která absolutně nikoho nezajímají a odvážlivcům,kteří se na ně podívají,můžou způsobit vážnou zdravotní újmu.Agent Palmer je špičkou mezi špionážními filmy,ve kterém eceluje Michael Caine,který má skvělý příběh a hlavně styl! Jeden z velkých paradoxů filmových dějin. (21.10.2011)

Připojuju se k hodnocení brejlila, s tím, že mne ta samoúčelná kamera po čase vyloženě štvala. Některé záběry jsou sice hezky artistní, ale padá na tom celý film, který tak nemá atmosféru, neustále je tím rozbíjen vnitřní syžet, takže se příběh, i když slabý, deštivý Londýn a sychravo, zcela míjí s těmito kameramanskými kousky. (13.09.2009)