Večerní slunce

Parádní kousek s komorním obsazením, kde si filmaři vystačili s 5 herci. A skvělými herci! Navíc v jedinečných kulisách Tenneesee za parného léta, kdy cikády nezavřou krovky ani za horkých nocí. Dvacet mil od nejbližšího zapadákova stojí stará farma Abnera Meechama. Farma tam stojí už od nepaměti což potvrzuje i nedaleký dům, kde dříve přespávali otroci... Abner zde strávil celý život. Farmařil, zažíval chvíle radosti i strasti, když byla neúroda. Dřel se aby syn mohl na studia práv. Nyní, když jako osmdesátník přestal zvládat život tak daleko od lidí a možné pomoci, kdyby něco - je synem odvezen do domova důchodců. Tam je o něj královsky postaráno. Lékařská péče, jídlo, ošetřovatelky a společenství lidí, pro něž je toto poslední stanice. Sem tam ráno zjistí, že postel, kde ještě včera večer usínal jeden z obyvatelů je ráno prázdná. A jak tak kouká po všech těch ostatních, kterak jen sedí a dívají se, případně skládají jednu z mnoha krabic puzzle, pochopí, že on takhle skončit ještě nechce. Źe těch pár let co ještě má, by si měl užít a že by je chtěl prožít doma. Na své farmě. A tak se jednoho dne sbalí a odejde domů. Syn však neobydlený dům se vším vybavením i stroji pronajal nové rodině a její hlavou není nikdo jiný než místní nemakačenko Lonzo. Ačkoliv Lonzo i s rodinou mají na pronájem platnou smlouvu, Abner její platnost zpochybní a nastěhuje se do domku pro otroky se slibem, že Lonza i s rodinou z farmy dostane stůj co stůj.... A tak se nám krásně rozvíjí příběh o vzájemné nevraživosti a boji dvou mužů, z nichže jeden chce umřít doma a druhý dostat svojí poslední šanci. Večerní slunce je film o stáří, je to takové americké Babí léto. Jsem si jist, že nejeden z nás co jsme dnes na vrcholu sil, budeme také jednou přemýšlet jako Abner, protože buď ja buď kořeny jsou kořeny a nelze jen tak někoho přesadit na nové místo na sklonku jeho života. Na místo, kde se o vás dobře postarají, ale ke kterému nemáte žádnou citovou vazbu a kam velmi často chodí ta s kosou, což připomíná vlastní konec o to intenzivněji.... Film doprovází i výborná hudba a skvělý country soundtrack a mně nezbývá, než jej doporučit k vidění! Dávám za 4 náboje do revolveru. * * * * (27.12.2016)

Nějak jsem za poslední dobu zaregistroval, že letité herecké legendy Hollywoodu si na sklonku své kariéry vystřihnou takovou, dejme tomu, osudovou roli spjatou s tím svým stářím. Smířlivou, tvrdou a nesmlouvavou roli ošlehanou životem, na kterou daný herec celý život snad i čeká. Hal Holbrook si přesně tuhle roli vystřihl v tomhle filmu. Přirozeně obyčejný, ale velice silný lidský příběh. (15.01.2019)

Večerní slunce je emocemi nabitý film o osamělosti ve stáří, o vzpomínkách, které se nejenže nevrátí, ale nelze je ani žádným způsobem změnit. Jak zoufalá situace může vyplynout z neporozumění, ale hlavně je tenhle příběh o síle ducha. Hal Holbrook ať řekl cokoli, věřila jsem mu. Kdybych rozdávala Oskary, on by ho určitě za tuhle roli dostal. Škoda, že je tenhle snímek téměř neznámý, určitě by zasloužil větší pozornost. (21.12.2014)

Mám rád tieto námety o “ufrflancoch”, lebo presne taký istý budem aj Ja. Budem chodiť na “fodbale” a na tribúne na všetkých pičovať, že za našich čias sme hrali lepšie, že my keď sme boli mladí, sme si všetko viac vážili a že nástupom novej, mladej generácie pôjde všetko do kokota. A budem nenávidieť všetkých susedov, pozerať sa stále z okna a volať kvôli všetkému žandárov. No nebude to krásne?!! Inak film ako taký, zlý rozhodne nie je, no tou požadovanou “tvrdosťou”, tvrdohlavého, nekompromisného, starého človeka poznačeného životom a s tým súvisiacou zatrpknutosťou, nedisponuje v takom objeme, ako by si to človek prial. A to je sakra strašná škoda, keďže Holbrook jednoznačne ksicht nato má, pričom toto je skôr o scenári a následnej réžii, než chybou herca. Ale na jeden krát v rámci žánru to ujde. Priemer. (21.07.2024)

Psychologické drama, které poněkud doplácí na to, že je natočeno podle povídky, což je na filmu znát, a že pan režisér poněkud přepálil zdlouhavými záběry stopáž. Přitom samotný námět, příběh, herecké výkony, kamera (i když ta občas sklouzne ke kýčovitému záběru nebo zabere, co nemá, případně něco zabere naprosto v podivném úhlu), vše je na velmi solidní úrovni. Skrývané tajemství poodhalí důvody chování starce, a dokonce ani ten opilec nakonec ukáže i nějaké pozitivní vlastnosti. V tom je síla příběhu - postavy jsou životné, mají nějaké své charaktery, minulost, chápeme jejich motivace, jednání, nic není nahodilé. a přesně jako v životě, nikdo není ani rovnou kladný, ani záporný. Dobré je, že režisér netlačí na dojemnou strunu, i když by mohl, nedojí slzy, ale přece jen občas trošičku někde přitlačí. Celkový dojem z filmu je však spíše depresivní, poněkud chybí nějaká udička naděje (že dcera odjede, to je takové nejasné). Jistě, stáří a nutnost vyrovnat se se svou minulostí, to není moc veselé téma, ale přece jen si myslím, že v životě se dějí sem tam i nějaké pozitivní věci. (26.09.2013)