Dárce

Zoufale, ba drze neoriginální kompilát, bezostyšně vykrádající několik známých knih (minimálně Huxley, Orwell, Bradbury) i několik známých filmů... Ale to by mi snad vůbec nevadilo, protože přijít v dnešní době, zahlcené sci-fi literaturou i filmem s nějakým úplně originálním námětem, je skoro nemožné. Co mě ale příšerně drtilo, to byla typicky mainstreamová dějová polopatičnost a přesycenost melodramatickým pathosem, snad aby se filmeček líbil každé hloupé huse a pochopil ho každý natvrdlý vůl. Takže The Giver je dalším kýčovitým filmem, který je primárně určený divákovi-dementovi, nebo v lepším případě mládeži. A dámy ať mi prominou, ale tahle pseudo sci-fi je vyloženě ženská záležitost. A konec, s protržením jakési blány do kolektivního vědomí, je strašlivá chujovina. Trochu s rozpaky dávám tři, protože jako klukovi by se mi to určitě líbilo, Bridges i Streep jsou skvělí, Holmes hezká a řemeslné zpracování je dobré. (17.01.2015)

,,Z NEPOŘÁDKU A ZMATKU, Z VELKÉHO UTRPENÍ, VELKÉ BOLESTI, ZE ZMATENÍ A ZÁVISTI A NENÁVISTI ... SE ZRODILO ŘEŠENÍ: SPOLEČENSTVÍ. KRÁSNÁ A KLIDNÁ MÍSTA, KDE NESOULAD PŘEŠEL V HARMONII."... /// Nádherně futuristickej vizuál světa, kde je všechno v rovnováze! Příběh, to je taková připomínka radostí i zla naší civilizace. A lásky. Takže myšlenku bych nezatracoval, jenže vono je to takový… aspoň myslím – málo akční, romantický, dobrodružný, ale hlavně kurva, málo emočně procítěný! Páč k čemu film, kterej nedokáže pořádně vyjádřit všechny pocity, na kterejch je postavenej příběh? To nemůže zachránit ani ,,Ironbatole“ roku 2014! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1993 napsala Lois Lowry, číst nebudu. 2.) Přemejšlím, co a jak vymýtit z našeho světa. 3.) Thx za titule ,,wacko“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ne (23.09.2014)

Celej film se to tváří jako vysoce intelektuanální sci-fi pro dospívající a zezačátku se mu to i daří. Potom se začly objevovat barvy a všechno šlo do kitek (měkký "i" je tam schválně, kdo přijde nato proč?). Jeff Bridges, ač je to jeden z mých nejoblíbenějších herců, tu byl nudnej a utahanej jak stoletej básník s protézou, hlavní postava Brenton byl sice fešák a sympaťák, ale prostě jaksi neměl co hrát, když postava se celý film chová jak uprchlík z ústavu pro dementálně nadané a Taylor Swišť je zde mimořádně otravná. A konec? O tom škoda mluvit, protože to dávalo smysl asi trhat v zimě kitky (už jste na to přišli?). Ale celý film na mě kupodivu působil poměrně příjemně a jako odpočinkovej film je to k nezaplacení (ikdyž chvílema xmrti nudí). (12.02.2015)

Hodně příjemné sci-fi překvapení a přesně ten typ filmu, který já můžu. Podobně jako v Divergent se logika (hlavně v závěru) často poddává myšlence, ale ve výsledku jde hlavně o tu myšlenku lidských emocí, které jsou alfou a omegou lidské rasy. Hrátky s barvami - skvělej nápad a výborné zpracování. Kdo má ovšem potřebu rýpat se v logice, tak toho tenhle film bude asi nebetyčně vytáčet. (17.10.2014)

Tak si to shrňme, film režíroval tehdy 64letý matador thrillerového žánru (i když nejen toho) Phillip Noyce podle předlohy, kterou napsala v roce 1993 tehdy šestapadesátiletá Lois Lowry. Román tedy vznikl dávno předtím než se svět zbláznil do žánru young adult boje s dystopiemi:) A z nějakého důvodu někomu přišlo jako dobrý nápad tento snímek vyprodukovat v době vrcholného boomu daného žánru (pro srovnání v roce 2014 šla do kin první část finále - ano, zní to hrozně - Hunger Games, a Harry Potter byl už pár let na odpočinku; jako ta postava, ne značka, to zas neblbněte, ta se teprve začínala ždímat;)). Jen si tak nějak ten někdo nedal práci zjistit, kam se žánr od roku 1993 vyvinul, a hlavně jestli autorka dostatečně držela prst na tepu doby... a příčetnosti:) Když se podíváte na popis série The Giver, zjistíte, že jde o celkem čtyři knihy, vydávané s dlouhými rozestupy (1993 - 2012), přímo spolu souvisí jen první a poslední díl, a míchají se tam podivné nadpřirozené schopnosti s dystopickou sci-fi. Takže je to spíš cosi podivného než materiál vhodný ke zpracování jako osamocený film:) Nemám iluze o tom, že geniální věci jako Verneovy Dva Roky Prázdnin by u dnešního vzorku cílové skupiny obstály, a podobné to je i zde. Vysvětlením bohužel je, že Jeff Bridges byl velkým obdivovatelem předlohy, a mnoho a mnoho let usiloval o její zfilmování (scénář existoval už v roce 1998!!!) - a jeho nekritický náhled je tak možné označit za nejpravděpodobnější příčinu, proč to dopadlo tak jak to dopadlo. A pokud se - tak jako Honza Musil na TV Barrandov - ptáte jak to dopadlo, tak asi takto: Dárce může fungovat právě na nezkušeného mladého diváka, který nemá moc "nakoukáno" a skoro nic načteno - my ostatní uvidíme všechny ty "inspirace" (ačkoliv minimálně u části z nich je kauzalita přesně opačná - pamatujte, rok 1993;)), a díry v logice prezentovaného světa, respektive spíš příběhu. A dokážeme si už představit, že pokud nemáte emoce, a vztahy k ostatním lidským bytostem vnímáte jen "funkčně", je vám naprosto nesrozumitelná řada morálních dilemat "normálního" člověka. Myšlenka světa, který si drží jisté spojení s emocemi a hlavně samozřejmě hrůzami zášti a násilí skrz jednoho vybraného profesionála (a zároveň vyděděnce), není špatná. Špatné je, když se tento svět začne rozpadat naprosto předvídatelným způsobem - a pak se ukáže, že je to celé jinak. Jinak takovým způsobem, který naprosto nedává smysl, a popírá samotnou možnost existence takového světa:) A vede děj k závěru, který očekáváte, a nemůžete nevidět, že to skutečně zajímavé se začne dít až po zatmívačce, díky již zmíněné kombinaci jakési omnipotentní technologie/nadpřirozena:) Je to velká škoda, vizuálně to totiž není vůbec špatné dílo (nemyslím jen efekty, ale i architekturu atd., a to byl rozpočet jen mrzkých 25 milionů dolarů), a herecké výkony také nedělají ostudu, ale ten scénář je peklo. 50% a víc ani ťuk. (04.02.2021)