Duel Frost/Nixon

Tak bohužel zdejší nadšení nesdílím. Z tohoto filmu jsem byl nejvíc nadšenej před jeho spuštěním. Tohle měl být napínavý rozhovor připomínající boxerský souboj ? Olala až na poslední den rozhovru mě to připomínalo Moravcovo nedělní kdákání s politikama. Mám být ohromen z toho že politici jsou kolikrát na rozhovor připraveni lépe než moderátoři ? Aby ne, vždyť mají celý týmy tzv. mediálních trenérů na druhou stranu třeba takovej Miloš Zeman je nepotřeboval vůbec a takovýmu Topolánkovi by nepomhla ani armáda mediálních trenérů. Tohle byla vysloveně nuda a velmi špatně udělaný film, postrádal tempo, adrenalin, ale i emoce. Vždyť jenom pátrání po výrocích,rozhovorech či skutcích se mohlo udělat napínavý jak finále hokejovýho mistráku a samotný rozhovor ? To měl být gejzír adrenalinu, kratkých slovních obratů, nevyvratitelných tvrzení z obou, upozorňuju z obou stran, tomu bych říkal "válka před kamerami" tohle bylo spíš v duchu kdo komu první rozšlápne pečlivě stavěnou bábovičku. Od většího hvězdnýho průseru film zachraňuje naprosto famozní herecký páně Franka Langella. (25.07.2011)

Dvouhodinové drama o jednom interview mezi britským moderátorem Frostem a americkým ex-prezidentem Nixonem. Film je to napínavý, ne však strhující. Závěrečné přiznání Nixona k jim prováděným nezákonnostem nepůsobí tak úplně věrohodně, protože se mi nezdálo být nějak výrazněji vynucené novinářem Frostem, který v televizním rozhovoru byl rozhodně tou slabší stranou. Místo strhující kritiky Nixona je snímek chvílemi spíše jeho chválou a to činí z Duelu Frost/Nixon i přes 5 nominací na Oscara jen lehce nadprůměrné dílo mého oblíbeného režiséra Rona Howarda. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=Ibxs_2nDXUc (24.02.2013)

Na film jsem se chystal s vnitřní nejistotou. Přecijen je to politické drama, které od začátku do konce dle mého názoru uspat prostě musí, ještě když do Evropana hučí informace, které mu jsou naprosto paf. Jenže. Duel Frost/Nixon má tak silný vnitřní náboj, že veškeré názory na to, že je to politický film, a hlavně že v něm jsou informace, které my jsou paf jsou okamžitě tatam. Ron Howard totiž využil naprosto jednoduché myšlenky, stupňovat divákova očekávání až do absolutního extrému, takže já se přes počáteční nudu dostal do docela solidního tempa, které nakonec vyvrcholilo oním Duelem, který měl šťávu a hlavně jsem věděl o čem to všecko je, protože mě do toho všeho film vpravil tak originálně a zajímavě, že jsem vlastně chtěl víc a víc, až to nakonec skončilo a já na to nestíhal zírat. Frank Langella, změněný k nepoznání, zahrál naprosto úžasně, a mám strach tvrdit, že by se mohl v Oskarech poprat s wrestlerem Rourkem, i když tomu nejsem schopný uvěřit. Přesto herecké výkony dosáhli svého a z filmu udělali koukatelné drama, na které když se člověk fakt bude koukat od začátku, tak se na konec musí nesmírně těšit, tak jako já. Jen si vytrpět ten začátek, i když je to trošku úmysl, musí se to, pak to bude nervydrásající mač, který budete sledovat tak zarputile, jak fanoušek Bohemky, při utkání svého klubu s klubem Ac Sparta Praha. (13.02.2009)

Film o živoucím duelu Frost/Nixon se nedá úplně jednoduše uchopit jako dokumentární politické drama, neboť mu ani tak nejde o komplexní zachycení určité historické události, jako o vykreslení psychického stavu a pocitů postav nebojujících pěstmi, nýbrž slovy. Frost je jako kočka snažící se o zasazení co nejpřímějšího úderu, ze kterého není úniku a Nixon lstivá myš, jejíž úkolem je co nejelegantněji se vysmeknout a obrátit situaci ve svůj prospěch. Ať už je to zásluhou scénáře, či samotného Franka Langella, Nixonovy pohnutky i celá osobnost byla vystižena dost přesvědčivě. K pochopení jeho myšlenek mnohdy stačil pouhý výraz v obličeji. Frost/Nixon je decentně zrežírované, divácky trochu méně atraktivní drama, ke kterému není nutné býti politickým znalcem/fanouškem, aby přineslo bytelný, intelektuální zážitek. 7/10 (10.01.2009)

S tímto Oscarovým kandidátem mám vlastně úplně stejné problémy, jako s ostatními Howardovými filmy. Řemeslně čistě zvládnutá práce, ale emoční dopad na mou osobu znovu na nule. Ty dvě hodiny pěkně utekly, interview Frosta s Nixonem byla radost sledovat, avšak necítím potřebu si film někdy zopakovat. Když bych měl ovšem porovnávat s letošním druhým velkým politickým dramatem (Milk), vyhrál by Frost/Nixon s velkým náskokem, protože jsem měl pocit, že ten film alespoň ví, o čem je, kdežto Milk na mne působil hrozně prázdně. (25.01.2009)