2012

"Engine ... start !" Ano, ano. Emmerich je machr, co se týče destrukce měst i celého světa. Ostatně to víme velmi dobře, je-likož tenhle pán neumí točit asi nic jiného a v tomhle se nádherné vyžíva. Efekty jsou tady hezký! Zábavný komentář: Heraldika (fakt jsem se zasmál ;-) (14.11.2009)

Chtěl jsem napsat komentář k tomuhle filmu ihned po jeho shlédnutí, ale bohužel. Film skončil, já normálně přijdu domu, pak někdo pustil vodu, aby si natočil vanu, jenže mě to neřekl a já s hlavou plných dokonalých apokalyptických scén zazmatkoval, vyběhnul jsem na chodník a začal řvát " Konec, je s náma konec, velká vlna se blíží." a ty kréteni sousedi na mě normálně zavolali policii a jel jsem na vyšetření. Pustili mě asi v půlnoci a pod velkým množstvím sedativ jsem ihned usnul. Doufám, že podobně intenzivní zážitek z filmu jsem absolovoval naposled. (26.11.2009)

Esenciálny Emmerich. Za hrsť pseudovedy, stereotypne (ale v rámci žánru funkčne) nastrelené postavy, všadeprítomný duch celkovej stupidity, lavíny pátosu, slzavých rozlúčok a humanistických prejavov, dychvyrážajúce výpravné scény, špičkové triky... a ohromná zábava. Prečo tentoraz áno? Pretože na rozdiel od rovnako pripečeného, no smrteľne nudného Dňa potom je 2012 prešpikované humorom (občas chceným, občas nie, ale to patrí k veci) a občas dokonca aj nahľadom. Asi 30% filmu som sa s chuťou smial. Plné hodnotenie nedám len preto, že ho mám u Ronalda vyhradené pre nedostižný Deň nezávislosti. Vrcholy filmu? Výbuch Yellowstonu a "Engine... start!" (12.11.2009)

Poučné vyprávění o tom, jak se člověk přestal pomočovat... aneb půlhodinka trikově vypiplané destrukce a k tomu dvě hodiny připitomělých, slušně zahraných, ale hlavně hrozně hnusně lacině televizních keců okolo (Emmerich je další režisér, kterému digitální kamera nesluší). Poslední půlhodina je definitivně zbytečná. Doufám, že skutečný konec světa bude výrazně zábavnější, nudil jsem se víc než u Dne poté i 10000 př. n. l. (v jeho prospěch hraje hlavně rozumnější stopáž). Druhý Den nezávislosti v nedohlednu... (05.11.2009)

Zábavný potenciál zúžitkovaný na plné obrátky. Jednotlivé scény síce sú klišé, ale ako celok vedú nie celkom predvídateľnými cestičkami a prinášajú toho viacej než trailery. Ani chvíľu som nemal pocit, že sa snímka tvári vážnejšie než by jej svedčalo - Roland Emmerich tentoraz prekvapivo umne vykompenzováva mieru každej absurdity adekvátnou dávkou humoru (jazda po L.A. limuzínou, ktorá okrem iného chytí sprchu z fekál-cisterny, je čistým komediálnym úletom a s katastrofickým thrillerom nemá nič spoločné), pričom ale vzápätí dokáže i ohúriť (úžasné prílivové vlny). Ale čím ma 2012 prekvapil najviac a prečo mu dávam 4* (nie, neboli to ani miestami priemerné efekty, a už vôbec nie lacný look digitálnej kamery, na ktorý si evidentne budeme musieť zvyknúť aj pri eye-candy big-budgetoch) je politický prístup. Najmenej etickou postavou celého filmu je hlavoun z americkej vlády, pracháči sú kritizovaní za to že sa zachraňujú na úkor robotníkov a spásou sveta tu tentoraz nie je americká vlajka, ale na celé kinoplátno roztvorená mapa s nápisom “CHINA”. Americká vlajka je tu v spoitosti s komickou postavou Woodyho Harrelsona skôr zosmiešnená (mimochodom skvelá scéna na kopčeku s výhľadom do údolia). A každý väčší národ / svetadiel je tu zastúpený buď veľmi trefne napísanou a obsadenou figúrkou (vedie ruská trojka + ich hafan), alebo sa naň nezabudne aspoň symbolickým významom (Afrika...). 2012 je natoľko ľudový katastrofický veľkofilm, že si ruku v ruke s vysokým levelom zábavnosti získal všetky moje sympatie. A že v ňom Mona Lisa hľadí z Louvru cez okno na Eiffelovku mi je šumák. ___ 2. zhliadnutie: Keby bol Emmerich vo svetovej politike, nebolo by vojen a všetci by sme sa priateľsky držali za ruky (a chodili do kina). Z tohto jeho filmu je zatiaľ najviac cítiť, ako veľmi miluje starý dobrý katastroficko-dobrodružný Hollywood. Ultimate guilty pleasure. (05.11.2009)