Poslední dům nalevo

Tak z tohohle filmu jsem byl hodně ale hodně překvapený. Čekal jsem blbost, a dostal jsem maximální nářez. Remake, který existuje jsem sice neviděl, ale vůbec mě to netrápí. V dnešní době, kdy jsem viděl už řadu filmů na podobnou tématiku a které mi dokázali na nejvejš zkurvit náladu je Poslední dům nalevo jako jakýsi závan svěžesti ze samotného nebe, který rozhodně potěší, a to neznamená všecko. Další co mě tu dost potěšilo je hudba, kterou složil John Murphy (například soundtrack k Sunshine) a hlavně díky právě Sunshine jsem si všim, že tu něco zavání, protože jedna výrazná skladba z něj se objeví, předělaná, i zde, a rozhodně to za to stojí. Mezi horor bych ale tenhle film určitě neřadil, možná právě to byl jeden z důvodů proč jsem očekával kravinu, a nakonec jsem se sám nestačil divit, jen bych doporučoval nečíst komentáře a obsah k tomuhle filmu už vůbec ne, já se přiznám, že jsem o filmu nevěděl prakticky nic, jenom to, že je to horor, což také není příliš pravda, a nakonec jsem dostal neskutečně nabytou jízdu, kde jsem si, nevím proč, vzpomněl například na Taken. Má to spád, je to akční a nenechalo mě to chvíli na pokoji. Rozhodně takovéhle filmy se mají točit a věřím, že potěšil více lidí než jenom mě, a to hodnocení tady tak trošku nechápu, i když je to remake, rozhodně to má hodně co do sebe. (23.06.2009)

Ani chvilku nuda... Vyborna atmosfera, celkom obstojni herci a dost ma mrazilo uz od samotneho zaciatku. A hudba mala na tom obrovsku zasluhu. Neda mi neporovnat s Eden Lake, kde som sa smiala nad nelogickostou spravania postav, ale tu je vsetko krasne logicke, neuveritelne chladne a brutalne. Ale drzala som im palce, dufala som, ze to zakonci nejaky efektny zaver a som happy, ze pan doktor mal ku koncu este kreativne myslenie :D (23.03.2009)

Kardinální otázka: jak je možné, že film, kde muži znásilňují ženy, hodnotí lépe ženy než muži? (dle IMDb) Vysvětluji to následujícím (-spoilery-): Horor na rozdíl od lehčích mainstreamových žánrů neumisťuje ženu do patriarchálního rozvrhu světa a nepřisuzuje ji v něm pasivní roli, ba naopak, kupř. „final girl“ není nic jiného než feministická ikona emancipující se ženy. Konkrétně tento film pak pracuje s revenge subžánrem – založeným na ublížení a následné pomstě –, jen s tím rozdílem, že oboje nevkládá do jedné ženy, jak je zvykem, ale do dvou, do dcery a do matky, které tímto můžeme chápat jako tutéž osobu. Dobrá, ale jak se tím vysvětluje vyšší hodnocení, které filmu udělují ženy? Jednoduše, ublížení (znásilnění) představuje maximální možnou submisivitu, to jest touhu ženy být ovládnuta a najít silného a spolehlivého muže, naopak pomsta zastupuje maximální možnou dominanci, tedy touhu po oné emancipaci. Horor nabízí ženám potěchu v takovém rozsahu, o němž se mužům může jen zdát. Horor je ženský žánr. Ovšem výše řečené je ve filmu přepsáno něčím ještě mnohem silnějším – důrazem na rodinu, ale zejména vyzdvihnutím mateřské lásky a ženských instinktů (dokonce i záporačka vnitřně ucítí, když se zbídačená dívka doplazí zpátky k rodičům). Poslední dům nalevo je de facto variace na onen notoricky známý autobus, který matka pozvedne, když pod ním leží její dítě. Nadto se ve filmu přepisuje Oidipův komplex, odvěké stigma klasického Hollywoodu (jistý badatel ho údajně našel ve všech filmech této éry), neboť vztah mezi matkou a dcerou se zdá být mnohem intenzivnějším než mezi otcem a dcerou. A co jiného je záporačka, pobíhající s odhalenými „Venušinými“ prsy než apel na rodinu. Chtěla by také poctivého muže a děti. Chtěla by kojit. Jenže není koho. Vážně oceňuji, kterak se tu přímluva za konzervativní hodnoty mísí s oslavou liberalismu. ____ Proč jsou horory tak přitažlivé? Protože horor je žánr velice přízemní a zemitý (bahno, voda, země v centru dění), ale současně revoluční a subverziví (proti-systémový) a idealistický – o velkých věcech se tu vypovídá způsobem, který je nám všem dobře znám. Horory překračují naši vlastní zkušenost, ale neopouštějí člověka a neukazují mu nic nového. ____ Dokonalý a precizní film. V každém detailu (rovněž však v polodetailech, celcích a v polocelcích). (22.06.2009)

"Jeden joint ti neublíží. Dej si." Vždycky jsem věděl, že to není pravda. Joint je nebezpečný a tady jsem se dozvěděl, že způsobuje znásilnění, pobodání a postřelení. To je dobré vědět. A taky je dobré vědět, že pouštět si čtyři divné lidi v noci do domu na samotě v lese, není ten nejlepší nápad. Tím ovšem poučení končí a začíná násilí, které mě ovšem moc nebavilo. K zabití člověka je tady totiž potřeba počechrat mu pěšinku flaškou, probodnout ho, zastřelit ho, rozdrtit ho v drtiči, uškrtit ho a nejlépe ještě přidat dalších pár fines. Já se tedy přiznám, že ode mě jsou obě hvězdy za rodiče, kteří se k problému postavili čelem a jejichž obrana by v ČR byla vyhodnocená jako zcela zjevně nepřiměřená. (06.03.2017)

Kdyby měly všechny remaky béčkových filmů takovou kvalitu, zažívali by hororoví nadšenci nepřetržité filmové hody. Poslední dům nalevo je sice jen dalším z velké řady a do hororové síně slávy má stejně daleko jako Uwe Boll k "červeně" hodnocenému snímku, ale přesto patří v posledních letech k tomu výrazně lepšímu, co nám Američané ve své zběsilé hororové produkci nabídli. Kdo přetrpí zdlouhavou první třetinu a seznamování s postavami, které je v konečném součtu úplně zbytečné, může se těšit na docela podrobnou studii lidského utrpení, zvrácenosti a touze po pomstě, která nakonec strhne každého diváka na stranu kladných hrdinů. Atmosféricky je to sice poměrně hluché a psychologicky jen okrajově nakousnuté, ale po skončení mě ovládl velmi příjemný pocit z dobře odvedené filmařiny a také ze způsobu, jakým to naši hrdinové vše vyřešili. O rok mladší Plivu na váš hrob do toho jde sice více po hlavě a přináší mnohem větší efekt, ale i tohle si svoje bohatě odvede.. 70% (22.03.2013)