Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

Po zhlédnutí trilogie Pán prstenů bych se bez zábran mohl pustit i do knižní verze, po zhlédnutí filmové série Harry Potter by mě ani nenapadlo zkusit si přečíst literární předlohu. Není ani tak podstatné, jestli je osmý a závěrečný snímek série lepší než předchozí nebo šestý, v mém případě jde o to, že jsem už dávno z tohohle filmového seriálu unavený a vydržel jsem vlastně jen s ohledem na své děti. Závěrečný díl je vlastně jediný, který jsem viděl v kině, všechny ostatní až s odstupem na televizní obrazovce. Předchozí filmy ode mě dostávaly většinou tři hvězdičky za výpravu a triky, ale v závěrečném díle se koncentruje celá bída série, která trpí natahovaností, žánrovými stereotypy, nedomrlostí a rutinou. Hodně problémů vychází už z díla Rowlingové, tzn. např. mizerná práce s postavami a s emocemi, které má přinášet konflikt a konec některých (anti)hrdinů. Jako divák chci být u toho, když zlosyn dostává na frak a chci si vychutnat jeho konec, tady postavy mizí tak nějak mimochodem a spoustu věcí zásadních pro příběh je vlastně nadhozeno jen tak v letu. Hlášky, pokud se vyskytují, tak nefungují, dialogy jsou patetické a místy přecházejí do strnulých frází, celé to podtrhuje místy až nabubřele patetická hudba a ten film mě po žádné stránce nedokázal pohltit. Musel jsem si odskočit v průběhu promítání na toaletu a vůbec mě netrápilo, co se v kinosále zatím děje. Ona i ta akce, které v závěrečném díle není málo, je nasnímaná nějak neosobně. Pokud to srovnám např. s bitvou o Helmův žleb ve Dvou věžích, tam šlo o krvavou nesmlouvavou řežbu, která připomínala velké bitvy starověku a středověku a ve své podstatě se jednalo o nic menšího, než jestli se odehraje genocida nebo ne. Tady je to po všech stránkách umělé a moc digitální. Buď vidíte zástup anonymních postaviček, nebo se vám tam mihne černá šmouha zápasících kouzelníků. Ten, kdo nezná literární předlohu, bude mít někdy docela problém vyznat se v logice viděného (vlastně i předloha má řadu logických nedodělků). Současné 167. místo v tabulce nejlepších filmů a velmi solidní rating filmu je jednoduše výsledkem potterománie a toho, co tahle série v současné popkultuře znamená, než výsledek filmového umu. Dvě hvězdičky jsou možná kruté, protože obrovský rozpočet samozřejmě zprostředkuje v určitém smyslu slova lákavou podívanou v podobě velkolepé výpravy a smrště filmových triků, ale pokud to srovnám např. s Hvězdným prachem, ten mě dokázal emocionálně vymrštit ke hvězdám, tohle mě drželo hluboko v křesle a jen tak tak, že jsem přitom nezadřímal. Pokud tohle má být jeden z nejzásadnějších blockbusterů letošního léta, tak se letošní rok určitě moc nevydařil. Celkový dojem: 45 %. (16.07.2011)

Tak nám mudlům zazvonil zvonec a s čarodejnickým dobrodružstvím z Bradavic máme konec. A abych řek pravdu, je mě to tak trošku líto a zřejmě se mě bude i stýskat, hlavně po tom co jsem viděl tohle finále. Původně jsem komentář ani psát nechtěl, přece jen k Harrymu jsem se vyjádřil 7x, všechny slovní obraty byly vyčerpány, vtipy i rádobyvtipy došly a fantazie na nějaký originální komentáře je vyprodána. Jenže to si můžu říkat co chci, pak si hačnu do pohodlné sedačky proměním 130 minut svýho života v nádherný rychle ubíhající zážitek a až když dobíhají poslední titulky ke druhé smrtící relikvii, přilétají moje myšlenky z Bradavic zpátky na runway reality. Od prvních minut se mě moje sledování proměnilo v tiché nadšení ze všeho. Poprvé mě dokonce nevadil ani Daniel, který zde má spolu s Ralphem asi nejvíc prostoru. Za pochvalu stojí samotný finále, kdy já jako nečtenář opravdu absolutně netušil jak to všechno dopadne, tohle bylo napsaný tak výtečně, že by i panáček Mišelin dal nejvyšší ocenění. Na co dlouho nezapomenu je bitva o Bradavice, to když jsme viděl, tak jsem se v kině proměnil ve spokojeností si pochrochtávající kus masa. Pohled Draca vs Harryho v tom kabinetu, to taky trvalo to krátce, ale pořád to mám uložený v hlavě. Tom Felton měl ve filmu minimum prostoru, ale tahle scéna byla jeho a řadí se na absolutní vrchol celé série. Samostatnou kapitolou je pak postava Snapa a Alanův herecký výkon, to i popcorn lez vedle sedícím holkám z krabičky, aby se kouknul jak to s ním vlastně dopadne. Nemá cenu to tady zasypávat písmenkama. Tenhle film je prostě jak dokonalej chlap, má v sobě sílu, charisma, tajemství, inteligenci, emoce, sebevědomí, upřimnost a nechyběl mu ani smysl pro humor a nadhled, že závěre filmu ? Žádná filmová série nemá tak důstojný zakončení jak Harry Potter. (21.07.2011)

Ani nevím, jestli jsem závěr ságy dopředu zatracoval, nebo doufal v epesní konec. Asi ani jedno a to se ukázalo jako nejlepší možné rozpoložení, při kterém zapomenete na předsudky a necháte film udělat zbytek. Už předem recenzenti varovali před 3D, ale musim zmínit, že já jsem žádná hluchá místa v temných částech filmu nenašel (nutno dodat, že ani kolega ne a to nemusel ani na chvilku odvrátit zrak od děje, kvůli zápasení s dvěma brýlemi naráz - jojo, 3D a uživatelé dioptrických dalekohledů nejdou dohromady (politujte nás!). Několikrát mi v posledním týdnu projela hlavou myšlenka, že bych rozhodně nechtěl být v kůži Davida Yatese a nést na ramenou tu odpovědnost. Vědomí, že se musíte zavděčit nejen filmovým nadšencům, ale především (a to je ta těžší část) fandům knižní předlohy.. Sám se řadím do druhé skupiny a stále nemůžu uvěřit, že se mu to takřka povedlo. Měl bych samozřejmě nespočet výtek v rámci rozdílů předlohy - filmu, ale nebudu je tady ze strachu ze spoilerů rozebírat a asi žádný zastánce knihy nemohl čekat, že by byl na 100% uspokojen. Já beru Harry Potter and the Deathly Hallows: Part II jako jeden z nejlepších dílů série a rozhodně jako důstojné zakončení Potterovské éry - 90%. PS: Po druhé projekci první části jsem musel i jí zvednout hodnocení, takže v zásadě velká spojenost. (14.07.2011)

Konec jedné ságy. Poslední díl je opět dost natahovaný, nic se v něm pořádně nestane, spíše než akční je Harry pouze efekt(iv)ní, vysvětlování je tu těžce zkratkovité a to nejhorší na závěr, divák se tu opět stává jen hloupým jedincem, který si musí část příběhu a různá propojení domýšlet. Tahle divácká nepřívětivost mě cca od půlky ságy hodně mrzí, ale když to Kloves lépe neumí, co s tím. Po stránce technické, režijní i hudební tady snad nic vytknout nejde, protože Yates aspol. dokážou některé scény vygradovat do hromady emocí (pochopení Snapea, tiché probíhání Bradavicemi) a v těch slabých prostě nemají z čeho vařit, když jim scénář, možná ani předloha, nedali jinou možnost (nebelvírský "konstrukt"). I ty vedlejší postavy hrané výjimečnými herci si zasloužily více, než umírat jen tak mimo obraz bez divákova. Yates dokončil, co Columbus započal a sága má konec, za který se rozhodně nemusí stydět. PS: já s Harrym nevyrůstal, takže žádný sentiment necítím a pohádkové "(mateřská) láska všechno zlo překoná" tuplem ne. Delší verze. (18.07.2011)

It all ends. A končí to naozaj dôstojne, pričom divák, ktorý s Harrym Potterom čo to preskákal zákonite nemôže zostať chladným. I keď zostávam hlavne fanúšikom kníh, filmové adaptácie im hanbu nerobia a v niektorých momentoch ich aj prekonávajú. Za tých 10 rokov sa pritom zmenilo dosť a David Yates diel od dielu dokazoval, že jeho voľba bola správna. Platí to aj pri Relikviách smrti 2, to je ale hlavne zásluha knihy, ako finále a vyvrcholenie to funguje na jednotku, i tak sa ale nemôžem zbaviť dojmu, že ako jeden veľký film by to fungovalo ešte lepšie. Ani tak by zrejme nešlo o bezchybnú záležitosť, pretože to samotného finále dej plynie skôr cez jednotlivé momenty a nie úplne prirodzeným spôsobom. Vizuálne a herecky však prvotriedne a nostalgia pri epilógu je u čitateľov kníh zaručená tak či tak, pričom v konečnom dôsledku je práve to je to hlavné. Jedna sága jednej generácie definitívne skončila a nám neostáva nič iné, len na ňu spomínať. (18.07.2011)