Gran Torino

Neexistuje naprosto žádná věta ani žádný slovo, kterým bych dokázal vyjádřil můj obrovský obdiv Clint Eastwoodovi za tuhle tvrdou, ale o to upřimnější lekci z lidskosti. Rád bych zde napsal pocity, které jsem měl během poslechu té krásné hudby při závěrečných titulcích, ale to je skoro až nemožný. Bylo mě příjemně a současně se mě chtělo brečet. Zhypnotizovám příběhem chlapa, který neumí vyskočit 30m do vzduchu a během toho výskoku zmáltit celou Ameriku a přesto jsem ani na chvilku nepochyboval o tom, že sleduju pořádnýho drsňáka, příběhem chlapa, který nemá v každý duhý větě proslovy o lásce, toleranci a přesto ani na jednu sekundu jsem nepochyboval, že tenhle tvrďák má srdce z křehkýho materiálu. Během filmu jsem si hrozně, ale fakt strašně moc přál ať na plno nastartuje motor toho čtyřkolovýho fešáka co měl Clint v garáži, nakonec však Clint Eastwood na plno nastartoval něco úplně jinýho, moje srdce. (21.04.2009)

Clint natočil reality-show o vlastním důchodu, kombinovanou s odloženým scénářem pátého Ramba. Hraje to na city, střílí to snad na příliš očividné bolístky (nejen americké) společnosti, ale Eastwoodův žulový kukuč a všudypřítomné "grrr..." nelze zesměšňovat ani brát doslova. Musíte do toho prostě vklouznout. Gran Torino může působit jako oscarová sázka na jistotu, ale při bližším ohledání najdete velmi osobní přemítání nad životem. Člověka, herce, akčního hrdiny. Možná by si tahle bohulibá činnost zasloužila kvalitnější pozadí (banda korejských gangstas je vážně příliš černobílá), ale Clint je středem prvního i posledního záběru. A všech mezi. Za kamerou, před kamerou, nekompromisní v každém ohledu. Kdybych dal míň než osm z deseti, objeví se o půlnoci u mojí postele s kulovnicí a bude se mě ptát, jestli má nabito. Na to vážně nemám nervy. (27.03.2009)

Clint Eastwood se asi zbláznil, když natočil tenhle film, protože ne nadarmo se řiká, že když mistr nakreslí dokonalé dílo, tak se z něj většinou zblázní. Gran Torino je totiž pro mě minimálně nejlepší film roku, když nebudu počítat fakt, že Temný rytíř je ještě něco extra navíc. Jen mě na něm mrzí to, že se nedostal ani do nominací na Oskara, protože Clint by si to určitě zasloužil. Krom toho si umí vybrat i role pro sebe a i když o sobě tvrdil, že už hrát nebude, nakonec ho políbala sama múza, nebo spíš agent sehnal scénář tak zajímavý, s hlavní rolí tak originální, že jemu se tak zalíbila, že mu to nedalo a pustil se směle do práce. Na jeho roli je totiž nádherně vidět, jak se mění od chmurného dědka, přes oblíbeného staříka a já jsem si ho musel prostě zamilovat, protože tak hezky se mi dlouho nekoukalo na film. Walt Kowalski je člověk, kterého bych chtěl mít za souseda i já. Clint z něj dal hodně ze sebe a zahrál ho tak výborně, že jsem si ho v jednom kuse užíval. Hlavně se mi na filmu líbí to, že na něm není ani kousek stereotipu, nebo něčeho, u čeho bych byl schopný tvrdit, že už jsem to někdy viděl, a co je na něm uplně nejlepší, tak hlavně fakt, že divák vlastně až do samotného závěru neví, co se stane, ačkoliv ví, o co pude. To je na tomhle filmu uplně nejlepší, protože neznám film, který by mě nechal takhle dlouho napínat až do samotného konce, většinou už ke konci vím, že to dopadne špatně, jak je v poslední dobou v Hollywoodu ve zvyku, dříve to zase furt končilo dobře, takže ty stereotypy tam byly a víceméně pořád jsou, jen tenhle film je velkou, ale opravdu hodně velkou vyjímkou. Je na něm skvostné opravdu všecko, a když už nebudete vědět, co mu na něm chválit víc, tak nezapomeňte na to Gran Torino ze sedmdesátého druhého protože to je amerika, kterou bych bral doma i já, a že ameriky zrovna dvakrát nemusím, tohle by mi vůbec nevadilo. Gran Torino je prostě jako dar z nebes, který přináší do pojmu film nové zakončení, a divácky se posouvá o další krok kupředu a přičtu do toho režisérské umění Clinta Eastwooda a je okamžitě o jeden z nejlepších filmů co jsem kdy viděl, zaděláno. (20.01.2009)

Clint Eastwood je zpátky a zase v neskutečný formě a to jak režisérský, tak i herecký, sice i samotnej příběh je kvalitní, ale rozhodně to neni nic, co by obstálo i bez dokonalý postavy válečnýho veterána Waltera Kowalskiho. Podle mě to je pro Clinta jedna z nejlepších rolí vůbec, co kdy měl a jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů, co kdy předved a to i přesto, že už je skoro až přestárlej, ale vůbec to nevadí a ve filmu je, i přes takovej dědkovskej postoj, neuvěřitelně drsnej a sugestivní, že bych se taky bál, že mě prostě odstřelí a půjde zase spát jak mimino. Čim je Clint starší, tim je prostě lepší. Parádní film (23.12.2008)

A Mexican, a Jew, and a colored guy are standing on the Kowalski´s front porch. Walt looks up and says, "Get the fuck out of here." Tento lehce poupravený vtip z Gran Torino nejlépe charakterizuje Clintova zahořklého xenofobního důchodce, co plive jak kobra, v rozčílení vrčí jak dobrman a sprostý je jak dlaždičův žako. Eastwoodova American Beauty s lehounkým nádechem westernu ukazuje, že v jednoduché poctivosti je síla a mně nezbývá, než autorovi popřát pevné zdraví k další tvorbě, protože současný film ho potřebuje jako starý mrzout Kowalski zpověď. Alternativní závěr, kdy si Walt ve stylu Blonďáka zapálí doutníček, přehodí pončo přes rameno, nahlásí knězi počet rakví a rychlým tasením kvéru rozstřílí gang "zipperheads", jsem si v hlavě přehrál několikrát.. (13.07.2009)