Muž a jeho pes

Jean - Paul Belmondo ve snímků jistě už má svůj věk, ale svoje herecké schopnosti neztratil a začnu se snad i modlit až ho uvidím ještě aspoň jednou v podobné roli. Snímek je hodně emotivní,smutný a každý může dopadnou jako hlavní hrdina. Člověk neví nikdy co se může přihodit a celý život během vteřiny je rázem úplně jiný. (07.02.2010)

No jo no. Jean - Paul zestárl a z toho filmu je ten smutek neskutečně cítit. Jenže jakmile se Bebel rozesměje, okamžitě na životní osudy muže s jeho psem zapomenu. To on ale dokázal vždycky. Stačilo málo, a člověk byl okamžitě šťastnější. A to je prosím po dvou mrtvicích, po kterých se znovu učil mluvit. A i když je to na něm ve filmu hrozně znát, stále to je ten klasický frajer, na kterého se nezapomíná. A to nemusel skákat z letadla na letadlo za letu, ani stále dokola padat ze schodů, a ani se ve filmu neobjevilo horší zvíře než jeho pes. Stačilo aby se zasmál a okamžitě jsem byl za něj šťastný i já. Protože i přes tu utrápenou tvář bylo cítit, že on šťastný je. (06.04.2010)

Nenápadně hořký příběh o stáří. Ačkoli se tu zdanlivě nic moc nestane a na první pohled se zdá, že se tvůrci jen snaží lacinými filmařskými metodami dojmout, velmi nenápadně se jim daří podstrčit divákovu podvědomí pečlivě budovaný pocit frustrace a prázdnoty, dokonale odpovídající pocitům hlavní postavy, kdysi silného muže, který skončí nemocný, bez prostředků a opuštěný. Svou zásluhu na výsledku má také Jean-Paul Belmondo v roli starce, ve kterém jako v uhasínajícím ohni jen občas mezi zčernalými uhlíky problikne jiskřička bývalé síly, šarmu a rošťáctví. (25.02.2010)

Emocionální vydírání par exellence. 1) Jednu hvězdičku za vynikajícího 71letého Bebela. Další za "filmovost" snímku, vyprávění beze slov. Poslední za fakt, že mě film nakonec přece jen dostal. 2) Dát plný počet tomuto pravděpodobnému epitafu Belmondovy tvorby mi brání nejen zřejmé citové vyděračství díla, ale i zoufale nudná pomalost příběhu. (02.08.2011)

Nenudí, i když na něm prakticky nic není. Přesto je tahle asi už definitivní rozlučka se stříbrným plátnem poměrně důstojná. Drama o pocitech odloučeného staříka, který se ocitne na ulici a vlastně už nikoho nemá a nikam nepatří.. Přiznaný a přímočarý „vytahovač kapesníků“ nabízí občas hodně šustící dialogy a zbytečně velká gesta, ale ve skrytu duše představuje vrásčitého muže, který se nesnaží nijak diváka balamutit, ale nějakou vnitřní silou také nefiguruje. Na pustý ostrov bych si sice dvd nevzal, ale před Belmondem se hluboce klaním.. (12.04.2011)