Muž ve stínu

Rozhodně bych netvrdil, že Ghost Writer je strhující thriller pohybující se v neustálem napětí, ponurá atmosféra zde sice má své kouzlo, ale k napětí má i svá prázdnější místa. Ghost Writer není ani rozmáchlé politické drama epických rozměrů, přesto všechno je třeba poznamenat, že je to inteligentní, noblesní film který v diváku zraje až časem. Ve vzpomínkách krystalizuje jemný příběh anonymního spisovatele, jenž má jasný dramatický oblouk, minimalistickou gradaci, sympatické herce a úžasně natočený poslední záběr. Škoda, že snímek nebyl tak nějak "ještě lepší", ovšem nakonec se k te čtvrté hvězdě přikláním. 7/10 (07.09.2011)

Nejsem zrovna velký fanoušek politických thrillerů, ale tohle byla prostě fajnová prácička ze staré školy. Stínový spisovatel, kráčí ve stínu svého předchůdce možná víc než by mu bylo po chuti. Spisovatelsky znuděný McGregorův ksicht nás příjemně nepříjemným způsobem vede celým příběhem, který je tajemnější než obsah šuplíku stolu britského ministra. Pierce Brosnan si příležitost zahrát arogantního politika vychutnává plnými doušky a do kamery se nám dokonce zazubí i legendární Eli Wallach. Polanski to všechno precizně kočíruje a Alexandre Desplat složil tak nadupaný, uším lahodící soundtrack, že tu pátou hvězdičku s klidem v duši dám. - Sportujete? - Ani ne. (23.07.2010)

Stylový comeback. Neproniknutelně záhadná zápletka v neurčitě atraktivním prostředí s atmosférou nenápadného pohlcení - čekal jsem všelicos, ale takhle sebevědomou prohlídku po paranoidních náladách nebo politických intrikách určitě ne. Onen hmatatelný pocit stahující se smyčky doteď nemůžu setřást. (21.08.2010)

Polanského mistrovské dílo, které je spíš než hitchcockovské (co do pojetí ústřední postavy - nepravý muž ocitající se v síti intrik) či antoniovské (co do formy - vyprázdněnost či omezenost vyprávění s dlouhými, promyšleně komponovanými záběry, "napojenými" na hlavní postavu) především pakulovské, po vzoru paranoidního thrilleru POHLED SPOLEČNOSTI PARALLAX a fabuli rekonstruujicích VŠECH PREZIDENTOVÝCH MUŽŮ. Jelikož nemám co vytknout, mohl bych tímto konstatováním skončit, ale nedá mi to, abych se nevyjádřil jednak ke změnám oproti knižní předloze, jednak k početné skupině kritizující konec. Kniha Roberta Harrise nezapře, že její spisovatel si udělal jméno především historickými publikacemi, a tak je dění zasazeno do určitého časoprostoru, kdy každé vyjádření k politickým osobám či incidentech slouží k uvědomění si inspiračního zdroje - kritizovaného předobrazu, protože se jako čtenáři ocitáme v místech, kde jsou naprosto běžnou věcí bombové útoky ad. Cílí se tak na čtenáře, který je nejlépe Britem, a tak je závěr koncipován jednak jako určité svědectví o jedné době vlády určité osoby, jednak naplněním osobní i pracovní roviny (komu je kniha předána, aby ji dal do tisku, pokud se duchovi něco stane, zároveň i sepsání vlastního díla sám za sebe, nikoliv za druhé). Film je spíše než svědectvím o době žánrovým pastišem, který se primárně soustřeďuje na pracovní rovinu a tu osobní eliminuje na minimum (přítelkyně je zmíněna pouze jednou, nedochází ke sporu mezi ní a jím; komplikace pracovní roviny tou osobní - souloží - slouží k profilaci zdánlivě nedůležité postavy). A k "debilnosti" pointy: V tom případě má hodně Polanského filmu naprosto debilní pointu, protože ta z MUŽE VE STÍNU se nijak výrazně svou myšlenkou neliší např. od ČÍNSKÉ ČTVRTI či SMRTI A DÍVKY (nemožnost dosažení spravedlnosti), svým stylem od NOŽE VE VODĚ (práce s mimoobrazovým polem a nezodpovězení otázky přežití) a z hlediska vyprávění od ROSEMARY MÁ DĚŤÁTKO či DEVÁTÉ BRÁNY (vyprávění omezené na jednu z postav, která se snaží dobrat toho, jak se věc skutečně měla, končící rekonstrukcí událostí hlavní hrdinkou/hrdinou, aniž bychom se dozvěděli o oprávněnosti dané paranoie). Jde tak o film pro cinefily, kteří mohou spekulovat, jak si Polanski toho Oscara za režii převezme tentokrát. :) (17.09.2010)

Náhoda, sebevražda…to je jedno. Zabila ho jeho kniha..... Na začátku to byla velká příležitost. Tým kolem politika, ponuré deštivé počasí, klidné, ale znepokující tempo, politika a její špína a místo, které je opakem Shangri – La však svědčí spíš o tom, že tohle všechno byl špatný nápad. Thriller s nádechem politické tajenky s téměř dokonalou atmosférou během celého filmu. Je neskutečně napínavé sledovat ony ,,kroky do neznáma“ a být překvapen stejně jako McGregor. Pro mě jeden z nejlepších Polanského filmů! Aniž bych se opičil - 4*a ½! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Mám rád Polanského politické konspirace. 2.) Chci vidět perfektního E. McGregora. 3.) Připravuju se na vstup do politiky. 4.) Jsem anonymní spisovatel a Jirka Paroubek chce NĚCO sepsat. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *** (22.07.2010)