Přichází Satan!

Mívám někdy ten pocit, když malá vletí s řevem do obýváku.., ale ne, dělám si legraci, ona je andílek.. Koitus Belzebuba a šakalí feny má za následek zrození antikrista, Donner chrlí jednu sugestivní scénu za druhou a diplomat Peck zcela nediplomaticky vláčí dítě po podlaze kostela s úmyslem udělat z něj na oltáři jehelníček, což na herce jeho gentlemanského formátu bylo vzhledem k očekáváním publika více než odvážné. Chválit Goldsmithovu hudbu je jako poučovat satanistu, ať si ten kříž na zdi v kuchyni otočí, že jinak nateče Ježíšovi krev do hlavy, nicméně i přes tu houstnoucí atmosféru, čím dál tím ostřejší zub času přeci jen na The Omen své ďábelské dílo vykonal. Odehrávat se to celé na začátku 21.století, sešli by se na konci při pohřbu satani dva. George junior by držel Damiena za ručku, skotský teriér Barney by dováděl v oválné pracovně s černým rotvajlerem a ze střechy prezidentského paláce by již na Saddáma mířil padající hromosvod.. (08.04.2010)

Jeden z nejlepších hororů všech dob. I v dnešní "hororové" době dokáže u většiny diváků vyvolat tíživý pocit a přimět je ke strachu. Velmi dobře napsaný scénář dává příležitost vyniknout zejména výbornému herectví Gregory Pecka, který svými schopnostmi dokáže i tak "brakový" žánr, jakým horor bezesporu je, povýšit na filmové umění. (06.11.2002)

Mala som nedávno Omenovský víkend, keď v telke išiel nový Omen (2006) a potom som si ešte pozrela starý originál. Možno obrátenej postupnosti, možno pokroku vo všetkých oblastiach filmárčiny, ale najskôr proste vlastnej subjektivite by som pripísala pozitívnejšie dojmy s nového spracovania. Toto pôvodné ma už príliš nezaujalo... Gregory Peck ako starnúca hviezda uchmatol väčšinu filmového pásu a pritom hral len svoj štandard. Irituje ma, keď na princípe recyklácie megahviezd obsadzujú páprdov do rolí, kde im manželky môžu byť dcérami. David Warner mal asi najpríšernejší účes, aký som vo filme kedy videla. Damien na mňa nepôsobil ako diabol, ale ako fracek, ktorého by som bila, kým by nebol modrý... jeho matke by som z posledných síl fikla jednu tiež... a tak podobne. Tentokrát proste zvíťazila súčasnosť nad klasikou. (25.02.2008)

Po nevýrazném Vymítači ďábla jsem se trochu dalšího satanistického hororu bál, ale vše nakonec dopadlo trochu jinak. Úžasné, nemám slov. Richard Donner se pustil do prvního většího projektu a hned to dopadlo takhle úžasně. Hned na samotném začátku jsou nám představeni skoro všechny důležité postavy, čímž je odstraněn problém postupného seznamování. Režisér se tak může ihned věnovat základnímu prvku, tedy budování atmosféry a je třeba uznat, že to se mu povedlo naprosto bezchybně. Spolu s úchvatným hudebním doprovodem vytváří obrovské napětí, které postupně graduje až do samotného závěru, který je sice na první pohled celkem nevinný, ale přesto se jedná o nejtemnější část příběhu. (24.06.2006)

K čemu v takhle sváteční den napsat komentář než k nejlepšímu hororu co jsem kdy viděl? The Omen je nejnádhernější a nejsymfotičtější spojení obrazu a hudby co jsem kdy viděl. Tucotvý horor jenom s rozdílem, že si zde na živobytí vydělával Gragory Peck. Ale ty chorály jej povyšují někam do výšin. Na piedestál OSTeček. Vždyť i tohle píšu s podkresem Ave Satani a jak to jde najednou docela těžce. Zaposloucháte se a klidně vám přijde, že dneska už by Armagedon mohl nastat. Ale s Jerrym by to tak pěkně uteklo. Jako se někdo po Čelistech už nikdy nevykoupe v moři, já zase neprojdu kolem sklenářů bez záblesku na pana fotografa a jeho tabuli skla. Ačkoliv jsme se mnohem brutálnějších a povedenějších vraždiček dočkali až ve dvojce, The Omen je originál. Opravdu se spíše bojím u opičího útoku nebo dokonalého finále než u bestiálních krváků. Tohle dusno mi dělá líp než podřezané mrtvoly v detailním záběru. Dotek Medusy a Omen. Lepší mrazivo není. Exorcistu jsem ještě neviděl ale nemyslím, že masturbace s krucifixem mě vyděsí víc než odkrytí hrobů na zapomenutém hřbitově... (06.06.2006)