Superman

Létající moralista v modrém trikotu a červené pláštěnce bojující proti bezpráví? To je teda úlet! Naštěstí ve scénách, které by jinak vyzněli příliš kýčovitě a směšně (a že jich tu není málo), si Superman-film dělá legraci sám ze sebe, hýří skvělými slovními narážkami, čímž je nad věcí a stává se tak roztomilou pohádkou, na kterou se díváte s lehkým úsměvem na rtech. Christopher Reeve má správně supermansky širokou spodní čelist a jeho ztvárnění Superman-hrdina versus Clark Kent-nešika je opravdu kouzelné. Triky jsou výtečné, záporák Gene Hackman jako Lex Luthor se svou sebrankou by nemohl být lepší a Richard Donner zručně a s nadhledem režíruje. Nesmím zapomenout ani na hudební složku aneb klasik John Williams se svým legendárním hlavním „supermotivem“. Zkrátka nevidím důvod, proč by se snad měla natáčet nějaká modernější verze. Na závěr ještě doporučuji shlédnout Supermana na DVD, kde se dočkal velice kvalitního remasteringu (mimo jiné nejlepší DD 5.1 u staršího filmu, jaký jsem měl možnost slyšet). (19.03.2003)

Mocný film o mocném hrdinovi, který má celkem vzato všechno, co by mělo takové dílko obsahovat. Williamsova hudba je skvělá, ale jinak film na dnešní poměry působí už hodně omšele a narozdíl od jiných není nadčasovou klasikovou. PS: Chlap co nosí rudý kozačky prostě NENÍ hetero, tvrďte si co chcete;) (09.07.2005)

Jako malý jsem tohle neskutečně žral a Christopher Reeve pro mě byl něco jako Bůh. Samozřejmě, že s odstupem času ta vášeň pominula, ale i po třiceti letech je to stále solidní fantasy, které bude navždy mít své příznivce a fanoušky. Richarda Donnera, do té doby známého hlavně hororem Přichází Satan!, Superman katapultoval přímo k výšinám a umožnil mu natočit takové skvosty jako Smrtonosnou zbraň s Gibsonem a Gloverem. Gene Hackman předvádí démonický výkon a na Lexe Luthora se dokonale hodí. Klasika, kterou s odstupem času tolika nežeru, ale vždy se na ni moc rád podívám....... (10.07.2007)

Hezká pohádka a kus nostalgie. Ale zase buďme fér… O téhle látce rozhodně nejde říct, že by zrála jako víno. Ale postupně. Na scénáři se podílel i otec Kmotra Mario Puzo, za kameru usedl dnes legendární Richard Donner. Tvůrci si dali záležet na castingu, respektive byli ochotní vyplatit za zápornou roli Genu Hackmanovi dva miliony a Marlonu Brandovi za pouhé dva týdny práce skoro dvojnásobek. Usilovně o ně stáli. Co si budeme, peníze obecně nebyly problém: když Donner do projektu vstoupil, nechal vyhodit náčrty kulis a další materiály, za kterými stál původně zvažovaný Guy Hamilton. O drobné přitom rozhodně nešlo. U samotného chlapíka z oceli si Donner prosadil, že musí jít o někoho neznámého. Christopher Reeve měl za sebou pouze jediný film, ale nagelované vlasy a červený plášť nakonec připadly jemu. První velká komiksová adaptace (za mě) trpí docela dlouhým úvodem a ještě párkrát mu v průběhu vydatné stopáže dochází dech. Jasně, léta páně 1978 bych valil oči, nadšený jsem byl samozřejmě i někdy na počátku 90. let, kdy jsem tuhle americkou národní ikonu ve stylu našeho Mirka Dušína poprvé viděl. Běžící Clark mimo, létající taky trochu v křeči. Stejně jako scénář. Nadčasová klasika? Fakt jen trochu… (08.04.2024)

[SE] Obří filmařina, která mi svojí roztříštěností a ambiciózností připomněla snad jen akorát Jacksonova King Konga či Snyderova Batmana vs Supermana. Stejně jak se zde několikrát změní prostředí, změní se i kompletně duch filmu. Šedesátková papundeklová sci-fi, rurální americké melodrama mezi obilnými klasy, hektický žurnalistický on-the-grid svět sedmdesátkového New Yorku a na závěr monumentální hrdinský spektákl s cartoonovým padouchem, kde je možné vše, protože doslova je zde možné vše. Sám Donner se přiznal, že v některé momenty pracovalo simultánně přes sebe sedm štábů, do toho rovnou točil druhý díl (skutečnost, u který jsem si myslel, že se stala zvykem až s LOTRem) a ještě se stihl rozhádat, jak to tak bývá, se zástupci studia natolik, že na sebe nepromuvili ani slovo a druhý díl za režiséra nakonec musel dokončit Richard Lester, který byl původně vyslán jako mediátor mezi znepřátelenými stranami. Film tak má veškeré předpoklady proto, aby nedržel dohromady. A přesto, díky tomu, kolik času je věnováno protagonistovu pozadí (ha ha ha) a kolik života je v civilních scénách, tak celá ta historka o Übermenschovi (jak ho nazývá Lois Lane, zahraná vynikající Margot Robbie), respektive přímo Božím synovi (jak o něm rádi uvažují jeho adoptivní rodiče) není tak srandovní, jak by se mohlo nabízet. Pokud teda třeba nejste člověk, co chce od filmů nějakou fyzikální integritu a vysmíváte se scénám, ve kterých se narovnáním tektonických desek v sanandreaském zlomu vrátí i na na původní místo padající písmena z nápisu Hollywood. Mimochodem ve scénách ze zalidněných newyorských ulic a divokých novinářských kanceláří jde vyčíst do budoucna nejzásadnější Donnerův talent detailního vykreslení chaotické živelnosti velkoměsta, který později tolik uplatnil v kvadrologii Lethal Weapon. (18.01.2021)