Mission: Impossible - Ghost Protocol

Tak tohle je nejmilejší akční mazlík co jsem za posledních x let viděl. Akční scény jsou jak kdyby je dělal bůh osobně a akce na Burj Khalifa vejde do dějin a to především díky snový práci kameramana, ať už to udělali amíci jak chtěli, jak se kamera postupně přibližuje k Tomovi, jako by se překulí přes jeho záda a hodí pohled dolu z Burj Khalifa, tak ty vole nevím zda to bylo tím že jsem si tohle dopřál v Imaxu, ale prostě to by vzalo dech i čerstve udělané nynfomance. Posun oproti předchozím dílům byl v daleko větší sázce na tým, tohle nebyla mise Ethana Hunta, ale týmu a dalo to filmu novej mnohem napínavější a dynamičtější náboj. Dřív šlapalo samotný provedení akce jak čerstvě vyrobený švýcarský hodinky, tady výser stíhal výser a dynamiku filmu to násobí jak svině. O akčních scénách jsem už mluvil na začátku, ty už v MI3 patřily do akční výkladní skříně, ale tady i fight Cruise vs Nyqvist působí naprosto reálně, kdo by tohle kdy řek, když tyhle kluky vidí vedle sebe na nějaký fotce. Herecký výkony taky paráda, tenhle tým by si klidně pohl prospěvovat někde u Kremlu song od Michala Davida "my sme ten správnej tým", protože fakt, ty přiject do Nagana tak naši hokejisti maj konečně adekvátního soupeře. Trošku jsem se bál jak svou roli zvládne Paula Patton, ale když ladným krokem divoké šelmy napochodovala na milionářskou party v zelených šatech z rozparkem až po prdel, začal jsem z toho mluvit japonsky. Po všech stránkách totální akční dokonalost. (22.12.2011)

Co do vizuálu spolu v současné kinematografii soupeří čtyři tendence: film, digitál, 3D a Imax. Film i digitál tvoří párovou dvojici, protože mají přes četné odlišnosti společný dvourozměrný základ, kdežto párová dvojice 3D a Imax je třírozměrná (i klasický Imax bez 3D vytváří výrazný dojem prostorovosti) - rozdíl je akorát v tom, že ve 3D vystupuje obraz vně z plátna k nám, zatímco Imax vynikajícím rozlišením a detaily ponouká diváky spíše ke vstupu dovnitř. Celkem příznačný je i fakt, že tak jako se vedly v posledních několika letech vášnivé spory mezi zastánci filmu a digitálu, vede se dnes obdobný spor mezi zastánci 3D a Imaxu. Tento spor se dá ovšem velmi snadno rozseknout konkrétními čísly: jestliže před nás ve 3D vystupuje obraz maximálně o pár metrů, velkoformátové imaxové záběry v MI-4 z věže v Dubaji nabízejí více než 800 metrů velmi intenzivního pohledu směrem dolů. To dává až stonásobnou účinnost Imaxu oproti 3D. Čísla jsou zde tedy jasná. Zajímavé je také to, že každé z těchto čtyř vizuálních tendencí v soudobé kinematografii - filmu, digitálu, 3D a Imaxu - odpovídá svým pojetím a koncepcí jedna ze čtyř velkých akčních scén v MI-4: filmu honička v písečné bouři (paralela mezi zrnky písku a filmovým zrnem je zjevná), digitálu útěk z vězení (systém bezpečnostních HD kamer), 3D závěrečné zápolení (pohyby objektů, aut či postav, v prostoru továrny) a Imaxu potyčka v Dubaji (hitchcockovské pády do nekonečných hloubek). P.S. Nevím přesně, jakou gáži a kolik procent z tržeb/zisku Cruise za roli vyinkasoval, ovšem za to „mám ocelový koule“ poletování stovky metrů nad zemí na ocelovým lanku bez dubléra si zaslouží i ten poslední cent. Je to bourák. (14.12.2011)

To, co mě na současném filmu de nebes dráždí, je že si už nepřijdu na mls ani jako divák-turista. Rád se toulám po vzdálených dálkách, kochám cizím prostředím a žasnu exotickým životem jiných kultur. Zatímco Bourne byl velice vděčným průvodcem po evropských metropolích a doteď mám pocit, že v alžírském Tangieru jsem byl společně s ním, tak Ethan Hunt je průvodcem slepým až humpoláckým. Když Dubaj, tak největší panelák světa, když Moskva, tak Kreml. Na nic jiného než pohlednicové kulisy se tahle cestovní kancelář nezmohla. Ethan Hunt a jeho čtvrtý zářez je klasický příklad amerického turisty s foťákem ne-li za půl mega, havajskou košilí a s otevřenou myslí ve velikosti burského oříšku. Čeho se pak mám chytat, když špionážní zápletky smrdí naftalínem, technické blbůstky mě neba a postavy psal někdo přes průklepák. Tohle je vyloženě klučičí Twillight. (22.12.2011)

„Vaše mise. Rozhodněte se ji přijmout.“ - „Jdu do toho. Vážně. Žádná mise přece nemůže být těžší než tahle. Bomba...může?!“ Nevím, jestli těžší, ale určitě hůř zpracovaná než ta předchozí. Jestliže jsem se u třetího dílu rozplýval nad tím, k jakému posunu vpřed směrem od dvojky došlo, u Ghost Protocolu mám pocit, že je to zas nějaký ten krok zpět. Sice mi tvůrci vyšli vstříc s tím, že tentokrát nenechali zmizet postavy z předchozích dílů bez jediné zmínky, ale jinak je ve všech ohledech čtyřka o něco málo horší. Peggova postava jako jediná nabízí humor, ovšem už ani zdaleka tolik neperlí, absurdních akčních scén naopak přibylo (exhibice na hotelu, výbuch plynu, písečná bouře a mnoho dalších), záporák se jeví oproti tomu minulému výrazně chaběji, a ženská spoluhráčka je co do charismatu/jiskry zatím asi tou nejslabší ze série. S hodnocením se tedy vracím zpátky na průměr, doufám a věřím, že další díl půjde s kvalitou zase nahoru. „Takže budu skákat...do pece. Víceméně.“ - „Jo. Víceméně. Ale...já tě chytím.“ - „Bezva.“ (02.12.2018)

Ghost Protocol mě velmi příjemně překvapil. Nikdy jsem nebyl velkým fanouškem Mission: Impossible, ale tento díl byl na úplně jiné úrovni a je to můj nejoblíbenější film. Brad Bird odvedl skvělou práci a vůbec bych se nezlobil, kdyby se udělala výjimka a on mohl natočit i pátý díl. Film je perfektně natočen a sestříhán a to dokonce tím způsobem, že dokáže vyvolat spoustu napětí, které vás doslova uzemní. I když totiž víte, že se Ethanovi Huntovi nemůže nic stát, opravdu máte pocit, že by se mu něco stát mohlo. Což není úplně obvyklé, ve spoustě jiných filmů o své hrdiny prostě strach nemáte. Co se týče hlavních představitelů, tak spolupráce Toma Crusie a Jeremyho Rennera se ukázala jako skvělá volba a sekundující dvojice Paula Patton a Simon Pegg, taky není vůbec k zahození. Tom Cruise je zpět! Film mě naprosto dostal, dávám 100%...[27.12.2011_Cinema City_Plzeň] (25.02.2013)