Režie:
Zeno DostálKamera:
Juraj ŠajmovičHudba:
Luboš FišerHrají:
Ondřej Vetchý, Jan Hartl, Jiří Ornest, Mahulena Bočanová, Yvetta Blanarovičová, Jana Dolanská, Josef Kemr, Markéta Hrubešová, Oldřich Vlach, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Snímek vznikl podle stejnojmenné povídkové knihy Ivana Olbrachta, která poprvé vyšla v roce 1937 a která je posledním původním dílem známého českého prozaika a publicisty. Scénáristka Jana Dudková vybrala ze tří povídek dvě první, jež jsou na rozdíl od balady O smutných očích Hany Karadžičové laděny do laskavého humoru. Obě prózy jsou ve filmu propojeny do plynulého toku vyprávění. Jednoduchý děj zachycuje příběh chuďase Bajnyše, který málem přijde o svou sedřenou kobylku Julču, a události, spojené s neblahou okolností, kdy ve venkovské posvátné lázni mikve je málo vody, a proto se v ní nemohou konat talmudem nařízené očistné obřady. Tvůrci filmu se soustřeďují na idylický popis prostředí v horské vísce Polaně (golet je označení židovské osady v cizorodém prostředí, též i vyhnanství) na tehdejší Podkarpatské Rusi a na vykreslení života jejích rázovitých obyvatel, chasidských Židů. V centru pozornosti jsou početné rodiny tří přátel, Bajnyše, Mojšeho a Pinchese. Děj je provázen smířlivým komentářem vědoucího vypravěče. Snaha autorů postihnout s příznačnou dávkou nostalgie dávno zemřelý svět židovské komunity se projevuje v každé složce filmového díla, především však v obrazech kameramana a hudbě s židovskými písněmi a popěvky. Snímek nijak nepopírá své původní určení pro televizní obrazovku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
AD ---- lev86 *** Asi nie som dosť inteligentný, aby som chápal dej filmu alebo mám problém s češtinou. Pretože mi hodne dlho trvalo, kým som pochopil o čo v ňom šlo, prečo konali postavy tak ako konali------------koniec citatu. NEVADI SKUS NIEKEDY PRIST DO PRAHY, ALEBO ASPON DO BRNA? :-DDDDDDDDDDD Cesky lev 2x ---- U mna 85% ()
Přijde mi, že je tento film dost podceňovaný. Strašně dlouho jsem čekal než se objeví znovu v telvizi. Je zde prefektně zachyceno prostředí Zakarpatské Ukrajiny na začátku 20. století a hlavně mentalita tamějších obyvatel. Řekl bych, že je film skoro tak dobrý, jako knížka. Velkou zásluhu na tom má Ondřej Vetchý v hlavní roli. ()
Není to špatný film, ale nijak moc mě nezaujal. Knižní předlohu jsem nečetl, ale nemyslím si, že by to můj zážitek z filmu nějak obohatilo. Zobrazení židovské komunity a jejich zvyků je dobře zpracované, a většina herců je velmi dobrá v jejich rolích. Ale jinak toho v tomto filmu pro mě moc není. 5/10 ()
Dvě příjemné židovské povídky podle knihy Ivana Olbrachta, odehrávající se kdesi u Užhorodu. Další ze snímků, který by asi dnes vzniknout nemohl, protože by se některým individuím mohl zdát rasistický. Nechme ale těchto úvah, Golet si je nezaslouží, postavy jsou milé, laskavé a herci byli vybráni s citem. Že film nezapře televizní původ vůbec nevadí. Výborná hudba Luboše Fišera! Rád se někdy podívám znovu! ()
Zajímavý vhled do židovské komunity na konci první republiky, který je krásně natočený a i dobře zahraný. Ale nic víc mi to nedalo. Jedině pocit příjemného filmu na jedno zhlédnutí se zajímavým tématem, který sice má svou poetiku a atmosféru, ale žádný silný dojem prostě nezanechá. Navíc by se tomu dost šikl nějaký celistvý příběh. Sledujeme sice osudy několika lidí, ale nejsou natolik zajímaví, aby to bylo dostatečně zajímavé na celý film. Navíc to ani pořádně nikam nejde. Ale i tak jsem rád, že jsem to viděl, něco do sebe to má určitě. 3* ()
Galerie (5)
Zajímavosti (4)
- Protože tehdy údajně neměla Mahulena Bočanová na sobě vůbec chlupy (ani v podpaží), museli jí lepit pánské kníry do podpaží, protože by to bylo neuvěřitelné, že Brana, žena tělesná, chlupy v podpaží nemá. [Zdroj: Úsměvy Mahuleny Bočanové] (hippyman)
- Film bol natáčaný v Chrudimi, Svobodných Hamroch a na skanzene Veselý Kopec. (dyfur)
- Jedná se o poslední film Josefa Kemra, který již v době natáčení trpěl rakovinou, které později podlehl. (Redyx111)
Reklama