Baader Meinhof Komplex

Pohľad z opačnej strany, v Edelovom podaní však ani zďaleka nie jednostranný. Chvíľami s novo vznikajúcou frakciou súhlasíte, chvíľami ich nenávidíte a rovnako je to aj s demokratickým Nemeckom. Možno trochu viac priamočiaro ukecané, sem tam je nejaká tá štátna sviňa ukázaná ako štátna sviňa. Tieto momenty tak musí Edel vyvažovať antipatiami aj voči teroristom. Nevýhodou filmov, založených na skutočných udalostiach, ktoré ju musia dodržiavať čo najpresnejšie býva dramaturgia, pretože život nie je film a nemôžeme potom očakávať klasické dramatické momenty a zvraty. Nepríde na niektoré očakávané konfrontácie, pretože sa tak neudialo v reáli. Je umenie natočiť napriek tomu tak výživný a divácky atraktívny film, ako Baader Meinhof Komplex. Alebo žeby bol život najlepší scenárista? Komentár č. 3500 (17.02.2014)

Ani na sekundu nepochybuju o tom, že v současné době světové kinematografii vládne Německo. Posledním německým filmům dávám bez váhání 5*. Ani Baader Meinhof Komplex není vyjímkou. Proč ? Tenhle film je klasický důkaz totální filmařské dokonalosti. Je úplně jedno jestli film hodnotím z pozice ozvučení, kamery, hudby, hereckých výkonů, tady bych se na chvilku pozastavil, současná generace německých herců to je něco neuvěřitelnýho, jeden talent vedle druhýho, všichni dokážou hrát způsobem, na který se dá zapomenout snad jedině při sexu a to ještě hodně divokým a jdu k tomu hlavnímu, obsahu filmu. Takovejhle trvdej nářez by mě nedokázal naservírovat ani Rocky v ringu. Má to jedno, ale ... 70.léta a koukněte se na dnešek ....21století a co ?? Kam jsme se posunuli ? Nikam, vůbec nikam a já už začínám být neskutečně unavený diskutovat o východisku, který prostě neexistuje, o vinně, která je na všech stranách, ale každej tu svou část vinny halí do tmy. O zjevných příčinách a ještě zjevnějších důsledcích vešekerých hoven týhle planety. Jen si to přiznejme, všichni !!! MNOU počínaje, mediama a politikama konče. Všichni na tenhle svět mrdáme a pak si nestačíme klást otázky, Proč? Jak ? To je strašný ! Já mám strach! Proč to dělají ? Kdy to skončí ? Kde se stala chyba ? Tak já bych si dovolil dát jednu odpověd na všechny otázky, přání , výkřiky a obavy. Protože všichni jak jsme tady na týhle planetě máme akorát tak tuny keců, milardy výnosů a usnesení k tomu či onomu, ale je to ve skutečnosti úplně na hovno, protože chybí to hlavní odpovědné jednaní, respekt a úcta. Baader Meinhof Komplex dát do zlatýho rámečku vystřelit do vesmíru a napsat , to je o nás, o nás všech ! (17.04.2009)

Střemhlav do vřavy, vyzbrojený jen svou vlastní intuicí, beze zbraně, bez přítele, který Vám bude chránit kejhák. Čas běží stejně jako vy sprintem utíkáte před policejním zásahem. Před vámi zastřelili kluka, který "jenom" přecházel přes přechod. Zabočíte za roh, okolo projde Ulrike Meinhof s parukou. Určitě to byla ona. Ani nevíte jak se to seběhlo, ale u spánku máte nyní přiložený revolver. Pachatel, kterému není vidět do obličeje zmáčkne spoušť a prostřelí Vám mozek.. Žil jsi v krutý době, teď je po tobě!__ Uli Edel jasně jede podle Greengrasova pravopisu-rukopisu. Na rozdíl od Paula měl k dispozici neuvěřitelný příběh, který ani nemohl být natočen lépe. Je napínavý, pravdivý a hlavně neskutečně diváka přikurtuje k sedačce. Ten film hodně dá (tohle téma jsem už ve škole prošvihnul, takže z vychloubání se nic nebude :)). Jako u spousty filmů si musíte chtě nechtě udělat vlastní názor na RAF. Moje stanovisko je prostý, leč někoho možná zvedne ze židle. Když to vezmu od pasu, tak první vlna (čili Baader-Meinhof) jednali s rozmyslem- snad racionálně? Měli plán, kdežto jejich druhá generace zřejmě nepochopila tu jejich ideologii. Vraždili i civilisty a jak řekl Andreas Baader: "Ti nepatří k RAF. My bychom civilisty neoddělali." Proto dopadli, tak jak dopadli. Štvaná zvěř se nakonec vždycky dostane do pasti. Závěr filmu je úžasný. Prásk! (03.08.2009)

Po poněkud válečnější variantě druhý film pracující s problematikou konfliktu ve Vietnamu, který jsem minulý červnový víkend (2009) shlédnul. Tento německý snímek se sice tématem zabývá z trochu jiného úhlu - je to hlavně faktem, že se neodehrává v USA - a jiným způsobem, ale v podstatě je stejně dramatický, surový a možná i depresivnější. Po Temném rytíři pro mne byl tento divácký zážitek podobným, jako když jsem při zmiňované komiksové adaptaci pociťoval nepříjemný pocit vstát ze sedačky, nakopat Jokerovi zadnici a "poprosit" ho o klid zbraní. Tak mučivé, téměř nesnesitelné je pozorovat i v tomto snímku Uliho Edela věci, vykonávané hlavními postavami na "obyčejných" lidech. Sledovat čím dal tím ničivější a bezohlednější akce RAFu, které jde v podstatě o dobrou věc, je totiž ke konci filmu vážně drsné. Ty mladé lidi lze pochopit a sympatizovat s nimi (ostatně jako půlka tehdejší Spolkové republiky), jenže si donekonečna nelze nalhávat rozdíl, tu mez, kdy podobné teroristické akce přestávájí být mimo osu morálního přesvědčení a inteligentní objektivity. Toto napínavé drama je tak ve svém důsledku o tom, že nedosáhne-li člověk co nejrychleji svých dobrých/špatných cílů, postupně se z něj stává bezohledný fanatik. A to není dobré ani pro něj, ani pro jeho okolí. P.S. Třetí film v blu-ray. (29.06.2009)

Pokud jako formu protestu zvolíte terorismus, získáte si bezesporu pozornost. Stejnou pozornost, která vás pak zahubí, i kdyby vaše pohnutky byly sebeušlechtilejší.. Když se dokumentuje revoluční činnost za doprovodu výbuchů naturalistického násilí, má televizní Uli co nabídnout, ale jakmile se ocitne na platformě filmového dramatu, přichází bolestivé zjištění, že to není žádná Edel. Z mého pohledu se zdá, že se nesnaží soudit, vnucovat ideje či nějak vehementně moralizovat, nicméně při vykreslování motivů postav si nelze nevzpomenout na Churchillovo: „Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum...“ (21.09.2020)