Světová invaze

#34 Hodnocení musím přece jenom sundat o ten stupínek níž, to ale neznamená, že je tento film snad špatný. To vůbec ne. On je dobrý, jen jeho potenciál je nedostatečně využitý a nemám takový ten pocit, že se ve mě film "rozležel". V kině spokojenost, pocit blaha. Ještě ten večer jsem téměř srovnával s Dnem Nezávislosti (oba jsou to defacto jiné filmy, ale tématicky podobné a čistě z diváckého pohledu jsem Invazi hodnotil téměř stejně dobrou jako Den Nezávislosti) ale dnes už vím, že kvalit jeho staršího nevlastního bratříčka prostě nedosahuje. Jako instantní záležitost na zahnání nudy dobré, jako film, který vám něco dá, uspokojí nějaké vaše tužby nebo o něm poté budete sáhodlouze diskutovat - to určitě ne. (25.05.2011)

Dost rozporuplný film. Tak prvních 30 minut jsem si v duchu říkal, že to bude pěknej průser. Nejvíce klišé a patosu se odehraje na začátku, tedy alespoň toho nesnesitelného patosu, v průběhu bitvy se objevuje také, ale rozhodně se lépe poslouchá a snáší. Trochu jsem nevěřil, že jedna jednotka může obsadit celou stopáž filmu a její bojování může nějak přehnaně bavit. Bavilo, ale nejde nevidět ten jednoduchý scénář - dostaň se z bodu A do bodu B, přitom zabíjej ufouny a ochraňuj nebohé civilisty. Chyběl mi příběh, příběh o nebezpečných ufounech, kteří nás jedou vyhladit a přitom nás pitvají, vkládají do nás alieny a masakrují na sračky, chyběl mi i prvek hororu, který k invazním hororům prostě nutně patří. Tento film vsadil čistě na akci a mimozemšťany vylíčil jako vojáky, nemám nic proti, akci a boje dokázal tento film udělat důvěryhodně, proto mu náleží vysoké hodnocení. 80% (03.04.2011)

SVĚTOVÁ INVAZE je formálně neuvěřitelně precizní dílo, které by se dalo prodiskutovávat dlouhé hodiny a analyzovat na mnoha stranách, ale pokaždé by se skončilo u toho, že každá složka filmové formy slouží k podpoření ideologické roviny. Jinými slovy: ještě nikdy nebyla zesílená kontinuita užita tak dobře k něčemu tak odpornému, jako se to stalo v případě této extrémně pravičácké (neplést s extrémní pravicí) náborobé agitky. Paul Greengrass naposled použil shaky-cam, aby z liberální pozice poukázal na to, jak média vytvářejí určitý obraz skutečnosti, na čemž se svou měrou podílí i kinematografická díla se svou schopností skutečnost přepsat. Jonathan Liebesman naopak shaky-cam zvolil pro dosažení větší uvěřitelnosti, kdy se nepolemizuje s tím, nakolik jsou věci nám prezentované prostřednictvím různých mediálních kanálů pravdivé. Od sebereflexivnosti se zde posunujeme k sebepotvrzování, což stvrzují vojáky v televizi viděné a následně v akci verifikované záběry mimozemské invaze. Vyprávění se řídí videoherní logikou (rychlé shrnutí výchozí situace, v krátkých medailoncích představeny postavy s minimální možnou psychologií a snadnou rozlišitelností díky jejich typizaci, postup po misích vstříc většímu počtu nepřátel, zatímco se za akce seznamujeme s fungováním světa), což má vést k maximální možné imerzi. Nemáme si uvědomovat celospolečenský dopad něčeho podobného, jak nasvědčuje jednak patřičně blockbusterově epická a nad obrazem dominující hudba Briana Tylera, jednak žánrová uvědomělost, kdy postavy vedou dialogy odkazující k jiným kinematografickým dílům a hereckým osobnostem, sebeironicky se porušují klišé (viz výbuch helikoptéry). Zastírá se tím, že zatímco pozornost odvádí svým netradičním uchopením jisté prvky, jiné - sloužící propagandě - jsou umocněny, až by zelený baret John Wayne zrudnul závistí, když na místo jednoho dítěte je jich rovnou několik, aby mohly být rekrutovány do armády (atd. apod.). Takhle bych mohl pokračovat do nekonečna, ale mám za to, že SVĚTOVÁ INVAZE se může zamlouvat jen třem typům lidí: 1.) zarytým republikánům, pro které jsou podobně historicko-politicky nemístné ZELENÉ BARETY Johna Waynea (u Liebesmana Vietnam nahradil Irák) pohádkou na dobrou noc; 2.) totálním ignorantům, kteří jsou necitliví vůči otázkám filmové formy a významů; 3.) jedincům s velice specifickým smyslem pro humor, kteří se dovedou podvratně bavit na úkor vložené ideologie, a přitom oceňovat vysoké estetické kvality (což o to, ŽID SÜSS je taky v mnoha ohledech z hlediska stylu pozoruhodný). Sorry, nespadám ani do jedné z výše zmíněných skupin. (29.03.2011)

Takovou píčovinu jsem už hodně dlouho neviděl. Film je v podstatě o tom, jak si jeden seržant vyřeší nějakou starou bolístku na duši. Ty emzáci jsou tam spíš takovej komaprs. Jinak ty emzáci jsou strašný lůzři. Letěj takovou dálku, aby si nechali nakopat prdel od nějaký politicky, rasově a genderově korektní skupinky posledních sedmi statečných. K tomu opět hromada nelogičností. Nejdřív do těch mimozemšťanů vyspyou asi 20 zásobníků z bezsprostřední blízkosti, házej po nich granáty a jim to nic neudělá a ke konci je Aaron Eckahrt sestřeluje pistolí jak plechovky. Pak různý poněkud divný střídání světlo/tma/mlha/jasno... Měl jsem chvílema nutkání dát hvězdu za některý nechtěně komický hlášky: "Musíme toho mimozemšťana rozpitvat, abychom zjistili, jak se daj zabít. - Hmm, tady je nějakej vorgán. - Já vám pomůžu. Jsem veterinářka." A nakonec finální patetická hláška: "Co tady děláte? - Už jsme po snídani." Ta mě naprosto zabila. Ale celkově to je taková píčovina, že nedám ani tu jednu hvězdu. Tohle je odpad jak vyšitej. (30.04.2012)

Světové invaze jsem se nedočkal, v což jsem popravdě ani nedoufal, jelikož podtitul filmu zasadil dění do Los Angeles. Co je ale horší, nesledujeme bitvu o město, ale hru na schovávanou mariňácké skupiny s emzáky na ploše asi třiceti kilometrů čtverečních (pro představu L.A. má rozlohu 1290 km2). Takže jednotka se proplétá uličkami, budovami a občas popojede autobusem. Ohromně světové, že?? Dobře, postupem času začínají zpoza rohů, říms a haraburdí vykukovat neforemné části vetřelců a zahajuje se komunikace ráže 5,56 mm v intenzivních nestabilních kamerových záběrech. Avšak hlavně nastupuje fůra patetických dialogů a činů takových rozměrů, že by ji neodvezl ani dampr Liebherr T282B. Tak nějak se navíc všechno děje bez emocí, bez zapálení, prostě mě to nijak nezapojilo, několik scén či záběrů vypadá pěkně, ale nic ohromujícně a já potřebuju, aby mě film s takovým tématem dvakrát třikrát za stopáž položil, ať už monstrozitou, efekty, hláškou... nic v tomhle stylu tu není. Natočeno to není špatně, ale celkově to na mě působí jako chlazená láhev coca-coly bez coca-coly... 70 miliónů dolarů(rozpočet)/212 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/36 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (17.03.2011)