Dluh

Zvláštní film, který není ani akční, ani psychologický, ani historický, dokonce není jasné, zdá má být prožidovský, nebo si naopak dělá ze židovské tajné organizace Mossad legraci... Dcera slavné židovské bojovnice proti nacistům infiltrovaným v soudobé společnosti vydala knihu o hrdinských činech své matky a jejích dvou kolegů. Ale už od začátku tušíme, že ne vše je tak, jak má být. Nakonec se vypravíme do 60. let a podíváme se, že ne vše bylo, jak se tvrdilo, že stateční bojovníci nebyli tak stateční, a že dokonce s řezníkem z Birkenau, nyní gynekologem, sympatizovali. Že se akce nějak zvrtla, je jasné od začátku - agentka Rachel se na oslavě knihy její dcery chová podivně a nervózně, její bývalý komplic provede nečekané rozhodnutí. Takže brzy se film jen stává čekáním na onu konečnou situaci, abychom zjistili, jak skutečně proběhla na rozdíl od propagandy, resp. utajované lži. Mezitím jsme svědky pár logických kopanců (kdy se třeba špičkově vycvičení agenti Mossadu opijí a ve východním Berlíně roku 1965 prozpěvují anglicky s hebrejským přízvukem). Největším kopancem je pak samotný závěr filmu, kdy každý soudný člověk musí jen vrtět nechápavě hlavou a přemýšlet, zda to tvůrci skutečně mysleli vážně, nebo si z nás jen dělají legraci. Nejen díky tomu, že šlo o zpackanou akci a agenti se chovají poněkud ne-mossadsky vyznívá film nelichotivě k židovskému odboji. Zazní zde totiž i takové věty, jako že jen čtyři nacističtí vojáci odváděli do plynových komor tisíce židů, a ani jeden neměl sílu se vzepřít. čímž vyvstává další otázka, kterou film klade - totiž, co je pravda, a co lež. Co jsou oficiální prohlášení a tvrzení, a jaká je skutečnost? Ve světle toho, jak film vyznívá, se docela divím, že proti němu nejsou vedeny demonstrace a že není zakázáno jeho promítání v Izraeli. Což je ale - pokud se filmu z filmového pohledu týče - jedno. Filmařsky jde totiž o slušně nakousnutý příběh, který se však brzy začne potápět do stereotypu, nudy a nelogického chování postav, a který je navíc zcela postaven na hlavu gerontologickým akčním koncem, jenž by se hodil možná do Žhavých výstřelů, ale ne do vážně myšleného dramatu. (11.03.2012)

Atmosférický retro thriller by mohl klidně zapadnout kdesi ve vrchní polici půjčovny nebo v tom nejvzdálenějším sále kina, tak či onak by to byla škoda. Svět špionů je nám tu předkládaný zase z trochu jiného soudku. Tvůrci oscarového Zamilovaného Shakespeara jde hlavně o postavy, k první trojici agentů Mossadu se dostaneme v šedesátých letech, kdy se s mravenčí přesností mají pokusit zajmout nacistického chirurga, k té samé trojici se pak vrátíme o tři desítky let později, kdy vypluje na povrch skutečnost, že akce nebyla až tak úspěšná, jak ji agenti prezentovali. Jenže těch témat rozplétá John Madden mnohem víc, a to je možná škoda. Na větším prostoru bych tak třeba chtěl vidět vyrovnávání se s holocaustem jednotlivých hrdinů, boj se svědomím, další osudy vztahů milostného trojúhelníku, jenže leccos je jen naznačeno a dál se s tím už nepracuje. Film solidně pracuje s emocemi, což jsem ocenil hlavně u mladší verze agentů, snad i proto, že mi trojice Sam Worthington, Marton Csokas a Jessica Chastain skvěle sedla. I právě jejich pasáž mi přišla zajímavější, napínavější, atmosféričtější. Scény na vlakovém nádraží nebo třeba v gynekologickém křesle pak mírná škobrtnutí předtím i potom dokonale vynahrazují. Hlavní záporák dokonale démonický. Vlastně solidní spokojenost. (14.01.2012)

Kdyby se tento film natočil o pár let později, tak by Jessica Chastain navštívila Prahu dřív, než se jí to povedlo s filmem Úkryt v Zoo. Tím jsem si jist. Z tohoto filmu je totiž cítit stará dobrá architektura Prahy, která je podobná i v Budapešti. Proto tam také sem tam točí východní Berlín. Nicméně na tento film jsem koukal hlavně právě kvůli Jessice, která tu opět předváděla neuvěřitelný výkon. Horší už to bylo s příběhem, který se tváří hrozně zajímavě, špionážně a osudově, ale ve skutečnosti se jedná o hloupě zfušovanou akci a jednu s tím spojenou lež. Nic velkého, nic zbytečně složitého. Atmosféra určitě dobrá, ale tak nějak celou dobu tušíte, jak to ve výsledku dopadne a nějak ani nemáte důvod prahnout po závěru už od samotného začátku, což je na podobný film dost škoda. (17.04.2017)

Nečakal som nič extra, no nakoniec ma film milo prekvapil. Z traileru sa mi až tak dobrý nezdal. Príbeh, ktorý sa často prelína medzi súčasnosťou a minulosťou som zožral aj s navijákom. H. Mirren i jej mladšia podoba v podaní J. Chastain má niečo do seba a herecky to stojí prevažne na tejto dvojici. "Avatar" Worthington dostal priestoru pomenej, no rovnako je na tom i nacistický "der doctor" z Birkenau, ktorý vytrieskal z minima maximum a jeho doktora si budem dlho pamätať. Záver a prenesenie deja na Ukrajinu urobilo film z môjho pohľadu ešte zaujímavejším a H. Mirrenovej tá šatka i ruština sekli. Privítal by som pár scén z doktorovej "ordinácie" v Birkenau( Brezinke), ale strach išiel už z jeho pohľadu, takže možno aj preto to tvorcovia nepokladali za nutné. Po scénach s gynekologickej prehliadky sa pravdepodobne mnoho žien bude na svojho doktora pozerať s určitými obavami...80%. (08.05.2012)

Je pravda, že by som sa mal najprv zoznámiť s originálom a až v prípade záujmu siahnuť po remaku. Ale ja som náhodne narazil na remake a už ma originál nezaujíma. Námet je celkom zaujímavý, úroveň hereckých výkonov kolíše od Jespera Christensena, cez obe ženské predstaviteľky k ostatným menej výrazným predstaviteľom. Film je síce napínavý, má množstvo dejových zvratov, ale je lepšie nezaoberať sa myšlienkami, či takto nejako to mohlo vyzerať pri obdobných akciách. Neľutujem, že som si ho pozrel, ale odporúčať ho nikomu nebudem. (29.07.2017)