500 dní se Summer

„Tohle jsi například napsal minulý týden: Rozvíjej se poupátko, nejmilejší z květů a ty, běhno, jdi do prdele." Už začátek naznačuje, že nepůjde jen o další tuctovou romantickou komedii a pocit skvělého filmového zážitku vydržel (alespoň u mě) až do úplného konce. U 500 dní se Summer divák sice nemůže čekat přímo záchvaty smíchu (i když několik kvalitních hlášek či situací rozhodně stojí za to), naopak, místy to je pěkně hořké (ve vážných polohách však snímek rozhodně neselhává), ale takřka po celou dobu se prostě musíte usmívat, protože na tenhle kousek se jednoduše moc příjemně kouká. Ústřední dvojice snad ani nemůže být lépe zvolená a já se v tom naivním snílkovi Gordon-Levittovi alias Tomovi v lecčem poznávám (a Zooey je…prostě úžasná Zooey, ostatně kvůli tomuhle filmu jsem si ji vlastně tolik oblíbil). Vizuální a technická stránka je parádní, zvlášť hudba je naprosto super (velmi přesně se také trefuje do momentální nálady dané situace) a pár vychytávek či dobrých nápadů, jako třeba úvodní titulky s ukázkou dětství obou aktérů, ozvláštňující načítání různých dnů/fází oněch 500 dní na přeskáčku, ze scén např. optimistické ráno "po" nebo "očekávané a realita", fakt stojí zato. A přestože si nemyslím, že by se film sám pasoval do role nějakého rozdávače životních pravd či co, je bohatý na spoustu trefných situací, které mají se skutečností zatraceně hodně společného (i to otřepané „Pro jedno kvítí slunce nesvítí.“ sem prostě sedí), a to je přesah, který se mi na něm moc líbí. Stejně jako ta neobyčejná ATMOSFÉRA a výborný konec spolu se závěrečnou dokonale pasující písničkou. Zřejmě jsem se nechal poněkud unést metáním superlativů na všechny strany, avšak 500 dní se Summer si je podle mého rozhodně zaslouží. Summer: „Už měsíce jsme jako Sid a Nancy.“ – Tom: „Sid ale Nancy sedmkrát bodl dýkou. Ne vždycky se shodneme, ale já nejsem žádnej Sid Vicious.“ – Summer: „Ne. Sid jsem já.“ (11.04.2011)

Jedna věc je jistá; tady o žádnou romantiku nejde. Je to záležitost spíše vztahová, o tom jak se pereme s našimi city, o energii kterou nám láska dává a zároveň o smutku, který přináší. A možná proto,že jsem nenapravitelný romantik mě film POPRVÉ nezaujalo.Hlavní hrdina na mě působil spíš jako nevyzrálý kluk, okatá Zooey mi občas lezla na nervy a děj se líně vlekl..Po druhém shlédnutí jsem ve filmu viděla to, co poprvé ne a musím uznat, že film je nejen vtipný, ale i pravdivý, bez přikrášlení. Některé hlášky mají na to stát se kultem..Navíc "souhra náhod", kdy se na konci Tom seznámí s Autumn, tak ta je vážně úsměvná a milá:) Dočkáme se 500 days of autumn? Roses are red, violets are blue. Fuck you whore. (09.01.2012)

Tak dopadá vztah, když jeden neví, co chce a druhý toho chce příliš.. K Webbově sázce na nejistotu mám jen dvě věci: 1.) i když si u banality pohrajete s chronologií děje a přidáte všemožné režisérské vychytávky, pořád zůstane banalitou, 2.) možná až u rozchodu s dívkou jménem Spring architektu Tomovi dojde, že ideální partie je jeho výrazně mladší vztahová poradkyně. A za těch 1500 dní už možná ani nebude pod zákonem.. (16.06.2014)

Ne tak dokonalé, tak bezchybné, tak skvělé, jak se povídá. Přesto velmi působivé a působící bohužel přesně tak, jak jsem se bál, že to působit bude. Značně znepokojivý a v důsledku, i navzdory optimistickému finále vlastně docela smutný film, který se opírá především o skvělou Zooey a Gordon-Levitta a unikátní střihovou skladbu. (25.05.2010)

Tak i přesně takhle se dá pomazlit s filmovými postupy. Jak na režisérské stoličce nebo pak ve střižně, tak už rovnou při psaní scénáře. Vztah dvou mladých lidí je tu totiž ukázán z kapku jiné perspektivy, takže žádné růžové brýle se naštěstí nekonají. Tvůrci jednoduše pojmenovávají to, co řada jiných před nimi nedokázala. Nebo nechtěla. Tržby, však to znáte.. Dospěle svěží a upřímně pravdivé vyprávění o vzplanutí vztahu/nevztahu mezi nesmělým Tomem Hansenem, nadějným architektem zakopávajícím se v reklamním braku, a Summer Finn, která k lásce přistupuje s cynickým odstupem. Ti dva si projdou tím, o čem bylo už mnohokrát vyprávěno, ale tady je řada "maličkostí" s přidanou hodnotou. Talentovaný Joseph Gordon – Levitt (nominace na Zlatý glóbus zcela zasloužená) skutečně v lecčems připomíná zesnulého Heathe Ledgera, každopádně minimálně talentem se mu hodně přibližuje (potkali se na začátku svých kariér v shakespearovské romanci Deset důvodů, proč tě nenávidím). Má v sobě slušnou dávku charismatu, jeho postava nikdy nepůsobí nuceně nebo nedůvěryhodně. Jen další hlavní role pro něj.. Životní energií přeplněná Zooey Deschanel je coby Summer rovněž postavou, kterou by jste chtěli znát. Pozitiv je ale celá škála. Snímek je výborný v drobných detailech, které dokreslují celou (mnohdy neveselou) situaci, má řadu výborných nápadů (kupříkladu sekvence Očekávání/Realita), chytlavých songů nebo jedno svěží muzikálové číslo.. Odteď budu doporučovat na každém kroku.. (25.01.2010)