Počátek

Jen skutečně málokdy mívám u podobných hollywoodských filmů pocit, že ta kvanta milionů byla utracena za něco, co má smysl a přetrvá déle, než jen jednu sezonu. Počátek je doslova dokonalým (a tak trochu i intelektuálním, nejde-li v podstatě o protimluv) blockbusterem, který v sobě konečně spojuje vše, co dělá dobrý film dobrým filmem a tím pádem překračuje hranice svého stínu. Nolan je bravurním režisérem, ale navíc i geniálním scénáristou, jeho tvůrčí rukopis se řídí především myšlenkou a triková stránka je jen dokreslením příběhu, ne samotným nositelem významu filmu. Medium filmu je vlastně snem, ke kterému opakovaně utíkáme a mnohý z nás věří, že zobrazovaný příběh je skutečností, ta paralela je možná zásadním prvkem tohoto snímku. Počátek je hlubší podobenství o podstatě naší reality, tak trochu filosofickým zkoumáním poznání světa, gnoseologickým důkazem zpochybnění naší reality. Ta pochybnost o podstatě toho, co nás obklopuje, se táhne už od dob Platonova Podobenství o jeskyni a dnes ji opět přiživují vývody moderní kvantové fyziky. Realita není jedna, realit je více, možná tisíce, miliony, nekonečno. Záleží na pozorovateli (solipsismus), záleží na mnoha okolnostech, na subjektu, kočce, která je zavřena v krabici. Matrix ve filmové vulgární rovině otevřel tuto debatu i v rastru reality virtuální a Nolan teď přichází s mnohaúrovňovou realitou uvnitř snů. Jistě, Nolanův styl je dle železných zákonitostí hollywoodského filmového průmyslu až příliš okázalý, vše je nakombinováno až příliš na efekt, navíc tak trochu hypertrofované akční finále mírně pozapomene na hloubku v dešti kulek a výbuchů, to aby se investované miliony stoprocentně vrátily, ale i přesto nelze přehlédnout tu vyloženou snahu diváka NUTIT myslet, zpochybňovat jeho klidné bytí ve ztemnělém sále, orientovat se ve spletitém ději...to se cení, pane režisére. Proto má Počátek takové hodnocení a ohlasy, jaké má, proto je událostí nejenom této sezony. Předpovídám, že tohle bude v audiovizuálním kontextu nový Matrix... Podobné filmy: Matrix, eXistenZ, Třinácté patro, Pan Nikdo, Věčný svit neposkvrněné mysli, Osudový dotek (08.08.2010)

Po 30 minutách jsem film vypnul a řekl jsem si, že tohle tedy nezvládnu. Pak jsem si ale řekl, že když má film přes 90% hodnocení, tak ho přece musím vidět. Tak jsem si film pustil podruhé. Realita, sen, sen ve snu a ještě sen ve dvojitém snu....to už šly na mne mrákoty. Zřejmě má Leonardo DiCaprio velkou sílu v myšlenkách, neboť i na mne provedl "Inception". Také jsem upadl do hlubokého snu. Bohužel jsem ale nebyl napojen na myšlení s hlavními hrdiny, takže jsem nemohl sledovat jejich osudy. Neměl jsem sebou svůj talisman, neměl jsem architekta a chemika. Nevěděl jsem tudíž, co je sen a co realita. Matrace a polštář "Dormeo" udělalo své a já měl svůj svět. Pak jsem se probral. Nepadal jsem 40 minut v dodávce, ale matka na mne ječela, jestli nechci večeři. Film jsem si tedy pustil potřetí. Bylo to dlouhých 148 minut utrpení. Dávám 1* za líbezný hlas Edit Piaf, který mne čas od času probral. (13.11.2010)

Usaďte se do křesla, připoutejte se a nechte se na dvě a půl hodiny vtáhnout do světa Christophera Nolana, který Vás chytí a nepustí za žádnou cenu. Celý nápad filmu sen ve snu je opravdu perfektní a jeho zpracování je naprostá bomba. Nolan si na chvilku oddychl od Batmane a musím říct, že zplodil další bombastický film. Už teď se nemůžu dočkat pokračování Batmana, protože tenhle chlápek nás prostě nezklame. Kdo z Vás ještě tento film neviděl, tak vůbec nevím na co čekáte, utíkejte si ho někam sehnat! (08.01.2011)

Od snů si přejeme, aby se staly skutečností. Doopravdy je zhmotnit nemůžeme, leda bychom k tomu využili filmovou techniku. Inception je dokonalý příklad toho, kdy se ze snů stává skutečnost, a my můžeme ze skutečnosti utéct do snu. Bohužel jej vnímáme přesně naopak jako hrdinové filmu. Dvě a půl hodiny jsou jako pár minut. (25.07.2010)

Inception je neuvěřitelně precizní dílo, které mi svou chladnou odtažitou dokonalostí připomnělo (mnohem víc než tolikrát zmiňovaný Matrix) to nejlepší od Kubricka. Takhle by vypadalo heistové The Killing smíchané s Vesmírnou Odyseou. Scénář přehledně operuje s tolika snovými úrovněmi, že by si na tom 99% současným režisérů i scenáristů vylámalo zuby, Nolan však už pár let nemusí nikomu vůbec nic dokazovat. Tohle je extratřída. Spletitý děj je díky jeho mistrovství krásně pochopitelný, alespoň na té nejzákladnější úrovni. Já po tom filmu půl noci nespal a tápal nad několika nesrovnalostmi. Některé filmy řešení nemají a smysl dávat nebudou, ať se divák snaží jakkoli, u Inception ale imho platí pravý opak. Řešení bude víc a všechny mohou být správné (podle mne je zbytečné to s teoretizováním přehánět, pravdivý bude ten nejjednodušší výklad, které se vyloženě nabízí, přičemž detaily - spadne / nespadne - a proč - zůstanou na doladění každému divákovi zvlášť). Další projekce je každopádně nutná. Neodvažuji se posoudit, jaké místo v Nolanově filmografii Inception zabírá (co se týče jeho kvalit), každopádně mě dostalo mnohem víc, než přehajpovaný, jednoduchý (ale taktéž skvělý) film s názvem The Dark Knight. PS: Má smysl se zmiňovat, že celé osazenstvo hraje naprosto úžasně (nejvíc mě zaujal Joseph Gordon-Levitt a Cillian Murphy)? Edit: Tak napodruhé úplně nádherně přehledný zážitek. Emocí je ve filmu plno, akorát je člověk při prvním zhlédnutí nemá šanci pochytit (protože nezná pointu) - aneb Nolanovo pravidlo opakovaných projekcí platí i zde. (23.07.2010)