Reklama

Reklama

San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog. Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (209)

Kryšpín 

všechny recenze uživatele

Jak vyjádřit komentář k filmu o básníkovi? Přeci básní... Uživateli ČSFD! // Uživateli ČSFD! Jsem s tebou v kině, kde jsi větší filmový šílenec než já // Jsem s tebou v kině, kde se cítíš jako doma // Jsem s tebou v kině, kde vidíme stíny diváků // Jsem s tebou v kině, kde si viděl už mnoho filmů // Jsem s tebou v kině, kde se tomuto filmu vůbec nesměješ // Jsem s tebou v kině, kde jsme jak filmoví režiséři za kamerou // Jsem s tebou v kině, kde tvůj stav je v eufórii // Jsem s tebou v kině, kde vedle nás zase někdo srká Colu // Jsem s tebou v kině, kde Kvílení tě svazuje do svěrací kazajky // Jsem s tebou v kině, kde snášíš všechny Allanovo slova // Jsem s tebou v kině, kde toužíš být neustále // Jsem s tebou v kině, kde pozorně nasloucháš ty slovní obraty // Jsem s tebou v kině, kde se to snažíš pochopit // Jsem s tebou v kině, kde brzo skončí závěrečné titulky // Jsem s tebou v kině, kde brzy nebude ani divák // Jsem s tebou v kině, kde se rozsvěcují světla sálu... a ty odcházíš s pocitem naplnění. // Ale čeho? // Konec ()

Davson 

všechny recenze uživatele

Soudní linie je jednoduchá a fádní, animované ztvárnění básně vypadá hodně lacině jako nějaké intro průměrné videohry (ve srovnání třeba s animovanými sekvencemi Geralda Scarfeho z Pink Floyd: The Wall je to vyloženě průser), ale aspoň rozhovor s Ginsbergem a výjevy z jeho života jsou celkem zajímavé a zručně natočené. Což ovšem není mnoho, a tak i přes upřímnou snahu o originalitu zůstává Epsteinův a Friedmanův film pouze jeden z dalších průměrných amerických nezávislých filmů. ()

Reklama

Slarque 

všechny recenze uživatele

Máme tu první čtení titulní básně autorem, stejným hlasem (samozřejmě s odlišnou intonací) podbarvenou animovanou podobu, soudní líčení s vydavatelem obviněným z šíření obscénní literatury, dva roky později uskutečněný rozhovor s autorem básně a ve formě flashbacků vizualizované jeho vzpomínky. Vše samo o sobě perfektní (hlavně animace a výkon Jamese Franca jsou špičkové), ale střídání těchto pasáží se spíš ruší než umocňuje. Nemá to rytmus té básně ani její buřičství. Vznikl film o literárním dílu, ale jakoby k němu autoři nenašli klíč. ()

Pítrs85 

všechny recenze uživatele

Zprvu jsem tento film ani nechtěl hodnotit, páč vlastně ani nevím, jak bych ho měl uchopit, přestože jsem literární nadšenec, tak rozhodně nejsem fanouškem beatníků a Ginsberga už vůbec ne. Bylo by však nefér kvůli tomuto Kvílení sfouknout prvoplánově nízkým ohodnocením. Tak jsem se zaměřil na vizuál a na herecké výkony, první mě nezaujalo, druhé ano- James Franco zas a znova potvrdil, že roste s každou další svou rolí a jeho přednes Ginsbergových básní je možná to nejpoutavější na celém snímku. Ale ty básně samotné jdou teda absolutně mimo mě... Průměrný film s výborným Jamesem, that's all. ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

Kdybych tento film viděl v devatenácti, kdy jsem četl Howl a ujížděl na románech Kerouaca a všem, co se týkalo Beat Generation, tak bych asi hodnotil pěti hvězdama. Oceňuji velmi dobrý herecký výkon Jamese Franca, obzvláště v pasážích, kde v klubu čte Howl, scény ze soudního přelíčení a suchého konzervativního žalobbce Davida Strathaima. Animované sekvence korespondujícíc s básni táké nebyly špatné. Moc mě nebavilo to interview a flashbacky, které se tím prolínaly. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (3)

  • Osm let po slavném procesu se kultovní básník dostal do obdobných potíží i v tehdejším Československu: poté, co byl při své návštěvě Prahy zvolen králem Majálesu, ho zatkla StB, byl obviněn z „kažení mládeže“ a deportován na letiště. [Zdroj: AČFK] (POMO)
  • Autorom väčšiny pôvodných fotografií, ktoré su použité vo filme, je Allen Ginsberg. Okrem obrovského spisovateľského talentu disponoval aj zmyslom pre vizuálne umenie, čo uplatnil vo fotografii. Známe sú napr. fotografie, ktoré boli okrem iného použité ako book cover artworks Kerouacovych kníh a pod. (ZOUi)

Reklama

Reklama