Independence Day
Deň nezávislosti
Independence Day
Režie:
Roland EmmerichKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
David ArnoldHrají:
Will Smith, Jeff Goldblum, Bill Pullman, Mary McDonnell, Judd Hirsch, Mae Whitman, Vivica A. Fox, Margaret Colin, Robert Loggia, James Rebhorn, Randy Quaid (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Je druhého července, letní den jako každý jiný... dokud bez předchozího varování nepadnou na Zemi obrovské stíny. Otázka, zda jsme ve vesmíru sami, je zodpovězena - během pár minut se životy všech lidí na celém světě změní jednou provždy. Stejně šokující jako samotný příchod mimozemšťanů je i naprostá nepřipravenost světa na události, které mají následovat. Pouhý den po svém nenadálém příchodu se obrovské vesmírné lodě nad největšími městy planety chystají zaútočit. Kam dosáhne jejich ničivá síla, zbude jen pár trosek bez života. Není pochyb o tom, že bude lidská rasa během několika dnů vyhlazena... pokud jim v tom ti, kterým se dosud podařilo přežít, nedokáží jen se svou podřadnou výzbrojí, důvtipem a odvahou zabránit. (HBO Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (1 107)
Na efekt skvělý, dialogy zdrcují : "Steve, máš strach?" "Ne." " A ty?" " Taky ne." Samozřejmě já taky ne, čeho bych se taky měl bát, když má planeta Země tu čest, že na ní žijou američani. ---------------------------------------------------------------------------------------------TEXT AMERICKÉ NÁRODNÍ HYMNY : Oh, say can you see, by the dawn's early light, What so proudly we hailed at the twilight's last gleaming? Whose broad stripes and bright stars, through the perilous fight, O'er the ramparts we watched, were so gallantly streaming? And the rockets' red glare, the bombs bursting in air, Gave proof through the night that our flag was still there. O say, does that star-spangled banner yet wave O'er the land of the free and the home of the brave? On the shore, dimly seen through the mists of the deep, Where the foe's haughty host in dread silence reposes, What is that which the breeze, o'er the towering steep, As it fitfully blows, now conceals, now discloses? Now it catches the gleam of the morning's first beam, In full glory reflected now shines on the stream: 'Tis the star-spangled banner! O long may it wave O'er the land of the free and the home of the brave. And where is that band who so vauntingly swore That the havoc of war and the battle's confusion A home and a country should leave us no more? Their blood has wiped out their foul footstep's pollution. No refuge could save the hireling and slave From the terror of flight, or the gloom of the grave: And the star-spangled banner in triumph doth wave O'er the land of the free and the home of the brave. Oh! thus be it ever, when freemen shall stand Between their loved homes and the war's desolation! Blest with victory and peace, may the heaven-rescued land Praise the Power that hath made and preserved us a nation. Then conquer we must, when our cause it is just, And this be our motto: "In God is our trust." And the star-spangled banner in triumph shall wave O'er the land of the free and the home of the brave! ()
První skutečný EMMERICH hodný toho jména. Hrdinný prezident, hrdinná Amerika, tupí mimozemšťané, zneuznaný vědec coby horlivý třídič odpadu coby zachránce matičky Země, Will vítej na Zemi Smith, mimozemská technika užívající OS Windows 95 a tak dále. Sranda na ntou. "Ja štycky šikala emericka fojak, topra fojak." Ale co když to ten Emmerich dělá schválně? Co když je pro něj to vlastenectví jenom záminka, jak si ve filmech trochu poničit pár US městeček a známých budov, když už se to Němcům za války nepovedlo? :)) To by ovšem nesměl natočit Patriota. Ale je to lákavá představa... :)) P.S. Výborné je pustit si hned potom Mars útočí. P.P.S. "Na Jóžina z Bažin, koho by to napadlo, platí jen a pouze práškovací letadlo." EDIT 13.9.2012: U světla dnešních následovníků v oboru invaze vesmírného šmejdu (Battleship) se musím slitovat a nějakou tu hvězdičku přece jen hodit. Při všech svých nekvalitách má přecejen ID jakž takž lineární děj, určitou vnitřní logiku a přecejenom na to dneska můžu myslet s jistou nostalgií. EDIT 14.12.2015: Dneska jsem viděl teaser na sequel (ne, fakt si nepotrpím na cizí slova ani ad hoc) a nostalgie pracuje, zatr sakr, já tomu dám dvě :) ()
Soundtrack David Arnold: 1. 1969 - We Came In Peace [2:04] ,2. S.E.T.I. Radio Signal [1:52] ,3. The Darkest Day [4:14] ,4. Canceled Leave [1:46] ,5. Evacuation [5:47] ,6. Fire Storm [1:23] ,7. Aftermath [3:36] ,8. Base Attack [6:12] ,9. El Toro Destroyed [1:31] ,10. International Code [1:32] ,11. The President's Speech [3:11] ,12. The Day We Fight Back [5:00] ,13. Jolly Roger [3:17] ,14. End Titles [9:08], ()
Kdo by chtěl v tomto sci-fi thrilleru hledat nějaké životní moudro, bude těžce zklamán. Jde totiž o čistokrevnou popcornovou podívanou, při které je doporučeno nepřemýšlet nad tím, co se na plátně nebo v TV děje a prostě jen hltat a hltat (očima). A tady toho k hltání je opravdu hodně. Záplava supermoderních triků se na člověka z plátna doslova vylije a chvílemi je jich tolik, že je divák ani všechny nepostřehne. Po této stránce - všechna čest. Co mě ale (jako už mnohokrát) dokonale odrovnalo, to je ten americký patriotismus. Pro mě osobně už je to ta nejzprofanovanější věc na světě. Ale ještě více mě začínají unavovat američtí prezidenti - akční hrdinové. Pro mě osobně je daleko realističtější skutečná návštěva mimozemšťanů na Zemi. ()
Galerie (190)
Photo © 1996 20th Century Fox
Zajímavosti (109)
- Bill Pullman (Thomas J. Whitmore) obsadil roku 2012 třetí místo v anketě časopisu The Hollywood Reporter o nejlepší náhradu reálného presidenta filmovým. (JoranProvenzano)
- Dle Deana Devlina původně americká armáda souhlasila s podporou filmu (podobně jako například u Top Gun, 1986), ale vycouvala, když se dozvěděla, že v příběhu figuruje tzv. Oblast 51. (NIRO)
- Náklady na výrobu byly zhruba 75 milionů amerických dolarů. (NIRO)
Související novinky
Roland Emmerich chystá remake Lawrence z Arábie
Jsou předělávky, které přistupují k původnímu materiálu citlivě a povedeným způsobem aktualizují látku, která mohla svého času podléhat době. Pak jsou předělávky, jejichž přínos se od počátku nezdá… (více)
Hvězdné války i Jurský svět na jednom pódiu
Koncert filmové hudby SCI-FI se představí v Rudolfinu již 13. 10. 2018. S blížícím se datem koncertu odhaluje Filmová filharmonie novinky programu. Bude to nabitý večer! Program zahájí E. T.… (více)
Po Ready Player One jde do kin i Armada
Leckdo se bál, že se z adaptace Ready Player One vyklube brutální propadák. Film už má však na kontě 186 milionů dolarů a měl by s klidem nastřádat půl miliardy, takže Steven Spielberg opět skončí v… (více)
Skladatel Hvězdné brány a bondovek v Praze
Držitel cen Grammy a Emmy, britský skladatel David Arnold, chystá na neděli 5. června svůj první koncert v České republice. Autor hudby k velkofilmům Hvězdná brána, Den nezávislosti, Casino Royale a… (více)
4. červenec je možná významné datum pouze pro občany USA, pecku Rolanda Emmericha z roku 1996 si ovšem pravidelně na výročí schválení Deklarace nezávislosti s chutí dopřávají milovníci filmů i v různých zemích. Ne proto, že by Emmerich natočil historické epické drama, kde Thomas Jefferson a Benjamin Fraklin svádí boj s Velkou Británii, ale proto, že Emmerich natočil zásadní milník 90. let, které o své kouzlo nepřišel ani 26 let od původní premiéry. Jeho kouzlo přitom nefunguje pouze při nasázení růžových brýlí, Den nezávislosti je dodnes vrcholnou blockbusterovou zábavou, za kterou si Roland Emmerich zaslouží vyzdvihovaní do nebes. Původem německý režisér se poměrně rychle po dostudování filmové školy vydal do Ameriky a po Univerzálním vojákovi a Hvězdné bráně dosáhl vrcholu své kariéry, který představil jeden z nejlepších konfliktů mezi lidstvem a návštěvníky z vesmíru. Za 75 milionů dolarů pořídil Emmerich podívanou, která diváka od počátku posadí na zadek a skutečně v době svého uvedení posunula možnosti vizuálních efektů. Jeho síla netkvěla v kdovíjak hlubokých myšlenkách, absenci černobílého konfliktu a ambicích posunout hranice filmového vyprávění. Prim hráli sympaticky vykreslené i zahrané postavy, skvěle budovaná atmosféra a především šňůra WOW momentů, které dokážou ohromit i po 26 letech, kdy se možnosti vizuálních efektů posunuli ještě o řádek výš a akce je mnohokrát ještě velkolepější. Což ovšem automaticky neznamená lepší. Den nezávislosti v podstatě nakopl vlnu velkolepých katastrofických filmů, částečně se mu podařilo opět nakopnout žánr sci-fi a Emmerich už zde mohl ve velkém začít bortit velké světové památky. Emmerich a spoluscenárista Dean Devlin chytře využili myšlenky toho, že mimozemšťané vlastně nemají dvakrát velký důvod se skrývat a i proto od počátku napáchat solidní paseku. Německý tvůrce navíc do filmu dodal poměrně funkční americký patrionismus, o poznání funkčnější než většina rodáků. Proslov prezidenta Whitmorea v podání Billa Pullmana dodnes dokáže vyvolat tu správnou husinu, přitom vyvolat dojem, že se zde skutečně bojuje o ty pravé americké hodnoty. Den nezávislosti se pro generaci Y mohl stát stejně signifikantní jako svého času pro generaci X původní Star Wars z roku 1977, klíčové je ovšem to, že si ho budou moci naplno užít i budoucí generace, protože zoubek času se na filmu podepisuje pořád docela matně. Digitální triky byli pomalu na vzestupu, v případě Dne nezávislosti tak došlo ke kooperaci starých a nových dnů. Symbióze tehdejších počítačů i praktických modelů. Už scéna, kdy se nad městem zjeví obří vesmírný talíř dokáže vyvolat veliká očekávání a to ještě nedošlo na krájení chleba. Emmerich i Devlin poté dokázali vytvořit funkčně vykreslené postavy, kdy se Will Smith po prvních Mizerech definitivně etabloval do první hollywoodské ligy, Jeff Goldblum tu hrál částečně sympatický polo-anti-tip oproti Ianu Malcolmovi z Jurského parku, Bill Pullman ztvárnil prezidenta Whitomera, jako někoho, kdo si dokáže obhájit výhru v prezidentských volbách a Randy Quaid a jeho Russell Casse ve finále přináší ten charakterně nejsilnější moment celého filmu. Den nezávislosti funguje i skrze svou nadsázku, uvědomění si toho, že jde v jádru o naivní námět, který se ovšem dočkává mistrovského převedení do audiovizuální podoby. Jde o film, u kterého se jde radovat z libovolných momentů a detailů, poměrně kreativního střihu, který by ovšem epileptika dvakrát nadchnout nemusel a především v tom, jak zvládne být první polovina víceméně temná, aby dokázala druhá půlka vrátit naději a v nejlepším předvést sílu Ameriky. Háček tak následně setrvává pouze v tom, že se málokomu v následujících letech předvedlo předvést tak parádní konfrontaci s návštěvníky z vesmíru. Což jen dokazuje, že Emmerich přesně věděl, co dělá. Emmerich už ve své kariéře následně sám sebe v podstatě překonat nedokázal, i kdyby ovšem po zbytek života točil filmy jako Moonfall, za Den nezávislosti si zaslouží velebení na ještě pěkně dlouhou dobu. I dlouho poté, co tu Emmerich nebude, oslavy Dne nezávislosti budou s Emmerichem spjaté i po několik dalších dekád. Jen těžko říct, co by na to řekli Otcové zakladatelé.... () (méně) (více)