Ip Man 2

O malej kousíček slabší než jednička, a to hlavně v samotným prostředí, který už nedejchá válkou a místo zlejch Japončíků jsou tu ještě zlejší Britové se svým supr ultra boxerem, kterej dává Donniemu pořádně zabrat. Choreografie soubojů je ještě o kus lepčí a jestli jsem o jedničce psal, že je to óda na pohyb a kung fu, dvojka to všechno ještě násobí. Jasně, jsou tu přehnaný skoky na stůl a židličky, skoky, který tu v jedničce nebyly, ale to vlastně neva. Filozofický hloubky jsou tu taky mělký a film celkově nemá takovej přemýšlivej nádech jako jeho předchůdce. Ale má sympatickýho Donnieho Yena, kterej sice neumí hrát a občas se divně šklebí a rozhodně neumí smutnej a nasranej pohled, ale zase umí špičkově házet rukama a závěrečnej fajt s britským boxerem má určitý kouzlo Rockyho Balboy. Sice o kousíček slabší pokračování, přesto pořád na pět hvězd s tou výtkou, že jaksi by to chtělo uzavření příběhu, ale Donnie prej prohlásil, že do Yip Mana už ho nikdo nikdy nedostane, což je škoda. Vona mu ta flegmatická mentorská póza strašně sluší. (19.01.2011)

Nejdřív jsem tu dokonce měla stejně jako u jedničky jen čtyři hvězdy, které vycházely z velké části z toho, že sama chodím na tréninky Wing Chunu (v ČR Wing-Tsunu). Druhého Ip Mana jsem poprvé (a i jako první ze série o Ip Manovi) viděla tuším už v roce 2012 na letním soustředění s Wing-Tsunem , ale trvalo mi víc jak šest let a tak sedm-osm zhlédnutí, než jsem jej plně docenila - podobné to bylo i u jedničky. Je mi jasné, že příběh z jedničky spojený s válkou zaujal/zaujme víc lidí, protože je tam prostě ta válka (tohle téma bylo vždy populární, stačí se podívat na válečné filmy ve zdejších žebříčcích - tím samozřejmě nechci téma války nijak zlehčovat), ale mně je přece jen o něco málo sympatičtější příběh o tom, jak se Ip Man snaží prosadit v Hong-Kongu a založit tam školu Wing Chunu (během čehož dojde k vynikajícímu souboji Ip Mana s mistrem Hung Chun-Namem na stole, jedna z mých nejoblíbenějších scén) a jak nakonec bojuje s britským boxerem Twisterem nejen o svou čest ale i o svou kulturu - upřímně, to bylo napětí jak prase, to jsem u mnoha filmů nezažila, fandila jsem, jako kdybych v té aréně opravdu byla. Ale akce není jenom v těhle dvou částech, tak jako emoce je vlastně všude, druhý Ip Man jej jí až na nutné přestávky neskutečně narvaný. A Vy nestačíte žasnout nad tím, kolik úderů a v jaké rychlosti padá. K tomu ještě hraje výborná hudba, takže co víc si přát? Nic, tohle je dokonalost. P.S.: Dvojka jen potvrzuje, že nikoho lepšího než Donnieho Yena do role Ip Mana vybrat nemohli. Můj nejoblíbenější film o bojovém umění, který již navždy změnil můj pohled na asijskou kinematografii. 10/10 (14.10.2018)

Pokračování sice za svým starším bratrem zaostává, ale opět se můžeme těšit na výbornou kameru, režii a bojovou choreografii jako v prvním díle. Příběh nás zavede do Hong Kongu, kde Donnie Yen vyučuje Wing Chun v chudých podmínkách a ve stínu konkurenčních škol. Tady naráží politický systém Anglie do čínského a ukazuje svůj ekonomický rozmach na zápasech, jejíž konstrukce příliš originality nenabízí, je bohužel celá zkopírovaná z Rockyho IV. Atmosféry je oproti jedničce bohužel méně. Občasné používání efektů narušuje reálnou stabilitu, které se jednička tak pevně držela a to je škoda. (09.05.2010)

To čo prvý diel začal, druhý dokončil. Hollywoodsky heroizmus a patos prijal Hong Kong za vlastný. Ip Man 2 je Hong Kongský Rocky, je to symbol národného patriotizmu, vycibrený blockbuster jasnie mieriaci na svoju cieľovú skupinu a do puntíku spĺňajúci všetko, čo sa od neho očakáva. Publikum očakávujúce akčný spektákel jasa radosťou, hardcorový fanúšikovia kung-fu sú mierne rozčarovaný. Kritizovať však mainstreamovosť a klišé je zbytočné. Ip Man 2 je stále film, kde je v prvom rade braný ohľad na špičkovú bojovú choreografiu a početné súboje, predvádzané legendami Hong Kongského filmu (znalcov poteší prítomnosť veterána Fung Haka, ktorý sa aktívne zapojí do jedného súboja). Fakt, že po historickej stránke je to vymyslená rozprávočka bez mihnutia oka odpúšťam. A to koli tomu, že je viac ako jasné, že vďaka úspechu a popularite Ip Man znova naštartuje záujem o filmy s bojovou tématikou, či už o čínske bojové umenia ako také (veľký úspech, viac peniažkov, viac filmov). Vďaka Donnie za to, že kung-fu sa znova stalo (aspoň na nejakú dobu) regulérnym filmovým žánrom. A ten až dojemne úžasný epilóg....cítim vo vzduchu film o Bruceovi Lee ;-). (9/10) (08.05.2010)

Ačkoliv mě Ip Man (i přes můj obdiv asijské kinematografie) příliš nenadchnul, (spojení akční bojovky a životopisného filmu zde moc nefungovalo) měl v sobě pár opravu slušných akčních scén a jeho sledování pro mě nebylo nikterak náročné nebo dokonce bolestivé. Druhý díl je v mnoha ohledech podobný ale troufám si tvrdit, že dokonce lepší. Wilson Yip dokazuje, že akci snímat umí, Donnie Yen a Sammo Hung ukazují to nejlepší ze svého bojového umění a akce je více než dost. (29.01.2012)