Crazy Heart

Velice příjemný civilní film, nic více, nic méně. Country není zrovna můj šálek kávy, ale ty pomalejší balady v závěru byly velice dobré. Co se mě týče, nemusím spíš ty rychlé oddrhovačky, které Bad hrál na začátku v bowlingových halách a podobně :). K samotnému filmu, když se nad tím zpětně zamýšlím, tak si možná začínám víc vážit Wrestlera, který byl tak nějak víc "indie" a proto mi je o něco sympatičtější. To však nemění nic na tom, že s Crazy Heart neprohloupí nikdo, kdo chce vidět pohodový příběh jednoho stárnoucího barda, bez zbytečných dějových zvratů nebo přehnaných citových výlevů. (03.07.2011)

Budováno pro Bridgese. Takové ty velké příběhy s jedním nosným hrdinou, který uhraje všechno. Všechno to funguje, Lebowski je skvělý, scenérie špičkové, hudba velmi fajn. Jenže od začátku jasně víme, že přijde zlom, přijde ponaučení, přijde to a tohle. Líbilo, ale nevzalo za srdce, krom Bridgese totiž není film ničím extra vyjímečný, ačkoliv je nadprůměrný. A tím vyjímečným myslím například kamera u Aronofskyho Wrestlera, muzikou a podivností u Walk the line. Takže dostanete to, co čekáte. Bridgesovi Oskara přeje každý, ačkoliv Lebowski a určitě i True Grit budou někde o x úrovní výše. A víte co? Nakonec jdu ještě o patro níž, přeci jen to ze mě za pár dní totálně vyprchalo. Škoda, jsem zlý. (12.10.2010)

Excelentní herecký i pěvecký výkon v podání Bridgese, kterému zdárně sekundují malé vedlejší,zato dost důležité postavičky v podání Gyllenhaalové, Duvalla a v neposlední řadě Farrela. Velmi citlivě vykonstruovaný příběh a výtečná country muzika, dělají z tohoto filmečku nezapomenutelné dílo a staví na jedno z nejvyšších míst filmové tvorby roku 2009. (02.10.2010)

Ještě chvíli bude Jeff Bridges ve filmech takhle blbnout a půjde do mé topky. To už je asi třetí biják po sobě, který díky Jeffovu hereckýmu projevu má v sobě lidskou duši. Samotný příběh je jednoduchost a předvídatelnost sama, ale copak na tom záleží, když se člověk pořádně zaposlouchá do Blakových songů. (16.01.2012)

Opravdu takový "country Wrestler", ovšem ještě v pomalejším tempu a doslovnějším poddání. Tady nejde o výbornou režisérskou práci, jako v Aranofskyho případě, spíše jde o tu hereckou stránku věci. Režie je totiž velice průměrná, tempo se vleče a jedno klišé se nabaluje na druhé. A ten příliš doslovný konec se mi taky nezamlouval. U Wrestler se mi líbila právě ta otevřenost. Tady jde zkrátka jenom o herecký koncert Jeffa Bridgese, který je tady ještě za většího zkrachovalce než byl v Lebowskim a jeho výkon je bezchybný. Ostatní se naštěstí nenechali nijak zastínit takže tu máme sympatického Colina Farrella, starýho pardála do nepohody Roberta Duvalla a v neposlední řadě výbornou Maggie Gyllenhaal, která předvádí zatím nejlepší výkon kariéry. Ještě bych chtěl taky vyzdvihnout výbornou hudbu a i když se tam některé písničky opakují dokola, tak to vůbec nevadí. Nebýt ale těch herců, tak po tomto filmu neštěkne ani pes. (22.03.2010)