Indiana Jones a nástroj osudu

Herci a hudební motiv Johna Williamse potěší. Harrison Ford je omlazenej parádně. Překvapení ve finále je přijatelnější než minulý nesmysl s mimozemšťany. Ale všude přítomný digitál, kdy ani tuk-tuk brázdící tenké marocké uličky není skutečný, v Indiana Jonesovi NECHCI. Protože ho mám zažitého a rád z první trilogie pro invenční a poctivou filmařinu. Tato rutinní podoba, kdy tvůrci nemusí být filmařsky kreativní, protože za ně všechno udělá CGI postprodukce, je úplný opak původního Spielbergova přístupu. A trpí tím potenciál každé scény. (14.08.2023)

Odcházel jsem z kina v slzách. Ne metaforických z klišé o kritickém utrpení, nýbrž skutečných. A ne tolik kvůli poslední scéně, ale především kvůli té předposlední, jedné z pro mě nejdojemnějších scén v kině za spoustu let. Jedné ze scén, které když filmové dílo má, bude pro mě důležité. __ Těžko se o ní píše bez prozrazování, ale pro vědce jde o scénu dvojnásob působivou. Z hlediska vědce hledícího do minulosti i z hlediska vědce s úžasnou příležitostí nahlédnout do budoucnosti. Oběma se dostane odpovědi na palčivé otázky naší profese, na které na rozdíl od postav tohoto fikčního světa nikdy nedostaneme odpověď. Je zajímavé, že zatímco předchozí jonesovky byly hlavně o dobrodružství a méně o hrdinově akademické vášni v pozadí, v případě nejnovější je tomu obráceně. __  První a poslední půlhodina pro mě byly strhující, přičemž i Mangold vychází z historických tradic, jen jinak. To je zjevné hlavně v úvodní sekvenci, vytěžující slapstickový rytmus, paralelní práci s liniemi a dynamickou, leč přehlednou montáž namísto snah o spielbergovské inscenování v dlouhých záběrech. Podobně silný je ostatně i v tangerské honičce – a nakonec i v poslední půlhodině, kde se navíc nebojí vyřešit hlavní zápletku výrazně dřív než tu postupně rozvíjenou vedlejší, jež se dostane do popředí. __  Ford je vynikající, uhrává vše v souladu s věkem i statusem postavy, po letech nepůsobí znuděně a jeho upřímný monolog uprostřed filmu je těžištěm díla, klíčem k postavě a motivem iniciujícím transformaci mnohem problematičtější Heleny. Ta je žel dlouho spíše sobecká mrcha bez zjevného zdůvodnění – a ač je její oblouk nakonec smysluplný, vyvolávala ve mně pochybnosti, zda chci film vidět znovu. Chci. Chci, jakkoli se příliš spoléhá na schéma cik-cak naháněčky s padouchy, digitální filtr je ohyzdný a těch odkazů je občas až moc. __  Upřímně, šel jsem do kina skeptický a moc nevěřil, že to na mě bude opět fungovat. Fungovalo. Není to Spielberg a naštěstí ani jeho špatná kopie. Ale je to Indy. Navíc první Indy, který mě dojal, protože byl méně hrdina, více člověk a opravdu uchopitelný jako vědec milující svou disciplínu. (07.07.2023)

Jedna z nejlegendárnějších sérií vůbec, kterou jsem jako malý nesčetněkrát točil na VHS konečně došla ke svému finálnímu zakončení. Už u 4 byly velké obavy o to, jestli na to Ford již není příliš starý, u pětky už ten zřetel není, slavnému herci již je 80, ovšem filmaři s tím umí celkem dobře pracovat a on má zkrátka výborné charisma, v tom problém není. James Mangold plně chápe tuto frančízu a ví, kde zabrnkat na nostalgickou strunu, ovšem buď je již tento koncept přežitý, nebo už zkrátka nestačí to, co před 30-40 lety. Mangold je výborný režisér, ovšem tento film se po cca 2 hodinkách vyčerpal, akce bylo stále dost, ale už moc na jedno brdo a nebýt skvěle vymyšleného finále, které mě opravdu zajímalo, šel bych na 3*. Vlastně to stačí, jen to prostě není pecka, která by se zásadně zapsala do dějin kinematografie jako původní trilogie. Sbohem Indy. (01.07.2023)

Indy je zpět!? Prvních 30 minut, jsem i přes podivný obličej měl pocit, že tohle bude fungovat. Postupně se ten pocit vytrácel. Nové i staré postavy jsou celkem fajn, hlavní záporák by mohl být výraznější. Celý problém však spočívá v tom, že moderní blockbustery jsou extrémně dlouhé a třeba i tady to rozhodně filmu neprospívá. Závěr je obdobný (a zábavný) úlet, jako u Křišťálové lebky, ale ta měla aspoň pevnou ruku pohádkového kouzelníka Stevena Spielberga, který je stále tak o několik pater lepší režisér než James Mangold. Pro všechny zúčastněné jsem rád, že Indy dokončil svojí cestu a i když film není žádná pecka, rozloučil se několika zábavnými momenty a může odejít do důchodu. Jsem rád, že jsem to viděl a byl u toho, ale vracet se rozhodně budu k prvnímu nebo třetímu dílu. (13.07.2023)

Nástroj osudu je labutí písní, která musela vzniknout, aby legendární archeolog mohl konečně odejít na věčný odpočinek. Mangold rozjede festival CGI brykulí, a aby toho nebylo málo, tak možná přijde i Archimedes. Hitler totiž nemohl. Už minule byli ufoni k smíchu, ale stroj času není o mnoho lepší. Finále je celkem emotivní, ale celé to zase zachrání Williams, jehož geniální motiv posunuje zážitek z každého dílu série na úplně jinou úroveň. (02.02.2024)