Indiana Jones a nástroj osudu

Těleso Jones ponořené do derniéry je nadlehčováno silou nostalgie, která se rovná tíze tónů Williamse spjatých s ponořeným tělesem.. Objektivně by se nedostatky našly, ale tady jde o subjektivní fakta upraveného Archimédova zákona, ne pravdu (syrakuské finále dechberoucí, úplné The Final Countdown vibes). Myslím si, že penzista Indy bude rád. Teď už mu nikdo nemůže říkat Juniore.. Mangold se začíná stávat expertem na konce ikon.. (18.07.2023)

Legendární filmová značka s neohroženým archeologem se vůbec nemusela vracet. Hlavně současné diváctvo slavného archeologa s kloboukem a bičem „skoro“ nezná, takže prvním přešlapem bylo nacpat do loučení s populárním hrdinou a neschopnými nácky takové prachy. James Mangold pětku zahajuje v roce 1944 velkolepou honičkou, která vyznívá hezky svižně a s fajn atmosférou, vzápětí přijde časový skok a máme tu ubrblaného a znaveného chlapíka, který působí lehce odevzdaně, a tak nějak v poloze, kdy o něj nemálo fanoušků nestojí. Není to vyloženě zlé, ale někdejší nezaměnitelné kouzlo je pryč, celkový feeling zrovna tak. Zřejmě se po první trilogii nemělo tak dlouze otálet, fouknout tam čtyřku a léta páně 2008 to celé uzavřít. Soudě podle ohlasů i tržeb totiž tenhle dobrodružný žánr „nikomu“ tak úplně nechybí. Ale to vůbec neznamená, že by Harrison Ford nějak zklamal. Naopak. Chemie s jeho kmotřenkou Phoebe Waller-Bridge funguje, ač teda tahle Potvora umí mnohem víc. Výsledek je (místy) dynamický i nostalgický a nechce být jen dalším rutinním pásovým produktem Hollywoodu, ale v mnoha směrech to holt chtělo víc péče, protože je „cítit“ přepisování scénáře, přestříhávání, nevyrovnanost tempa i jakási recyklace ingrediencí, které jsme měli tak rádi. (06.10.2023)

Rozlúčka s jediným archeológom, čo všetko zdemoluje nemohla dopadnúť lepšie. Staromilské kino, ktoré nedá vydýchnuť a nostalgicky láskavo pomrkáva na všetky predchádzajúce diely. Určite treba vidieť. Zbohom, pan doktor Jones. 9/10 P.S. Pri týchto trojhviezdičkových hodnoteniach čo tu vidím, si dovolím podpísať sa pod poslednú vetu kleopatrinho komentára. (30.07.2023)

Nový Indy funguje vcelku dobře na papíře a vcelku dobře i při sledování, jenže v moment kdy to skončí, zůstanete prázdní. Neměl jsem v sobě pocit, že bych viděl filmový zážitek, natož ukončení asi mé nejmilovanější filmové postavy všech dob. Nejedná se o vůbec špatný film a ve spoustě ohledů je to brilantní a nebo minimálně dobrý. Ale jako celek to do sebe nezapadne, ať už skrze nemístný smutný vykreslení legendární postavy, které do Indiana Jones filmu nepatří nebo skrze rozvleklé tempo. Akce, dobrodružné pasáže, tajemno kolem ústředního předmětu, záporák, tempo i dynamika postav s Indym, to všechno je dobrý, ALE zdaleka nejslabší ze série. U Indyho holt dobrý nestačí. Nemít to jméno Indiana Jones a nebrát si to obří sousto rozlučky, asi bych šel i o tu hvězdičku nahoru. Jako samostatný dobrodružný film je to vcelku povedený, ale jako konec Indyho to nestačí. V celém filmů je hravosti a nápadů, co Spielberg dokáže mít ve dvou scénách. Ve výsledku nic proti tomuto filmu nemám, nevadí mi, necitím k němu nenávist. Je tu jen určitý pocit prázdnoty a zklamání, že to mohlo být něčím jedinečným a speciálním a ono je to prostě "jen" fajn. Ovšem děkuji panu Fordovi, že i ve svém úctyhodném věku dal všechno do poslední jízdy s kloubokem a bičem a aspoň se pokusil o to, dát fanouškům po čyřiceti letech finále. Díky za vše! (30.06.2023)

Kdo minule rozdýchával létající talíř, tomu může na konci pátého Indyho nepěkně zaskočit, ovšem pro mě byl právě konec možná tou nejzajímavější částí. Film rozhodně není špatný, ale citelně, zásadně mu chybí tvůrčí vklad Stevena Spielberga. Nechci říct, že by Indianu Jonese nemohl točit nikdo jiný než on, ale nemůže ho nejspíš točit někdo, kdo to neumí udělat zábavně. Spielbergova vize, nápaditost, smysl pro napětí i pro humor, schopnost promyslet scény do nejmenších detailů a podat je přehledně... Nic z toho James Mangold bohužel asi (tak dobře) nedovede. Spielbergovskou atmosféru se snažil navodit hlavně ve výborné úvodní scéně (v níž digitální Indy, ročník 1944, vypadá takřka bezvadně, ovšem hovoří o desítky let starším hlasem a když se v jednom záběru rozběhne po střeše vagonu, je animovaný skoro jako Woody z Toy Story), a pak už spíš ne. Ne že by se na to nedalo dívat, ale nedívá se na to s tím úsměvem. A odlišný přístup je znát i na práci s výbornou hudbou Johna Williamse, která je u Spielberga obrazu rovnocenným partnerem, zatímco tady ho spíš podpírá. Celou dobu jsem si zkrátka říkal, jak by to asi vypadalo, kdyby tenhle film režíroval Steven Spielberg. Vzpomínáte si na tu ani ne pětiminutovou scénu z Království křišťálové lebky, která začíná rvačkou v baru a změní se v auto/moto honičku na silnici a v kampusu? Vlastně ani jedna scéna z Nástroje osudu není tak dobrá, a to je děsná škoda, protože jinak je tu všechno, co tu být má. Harrison Ford pořád hravě prodá každý pohled, každou suchou hlášku, každou emoci, Phoebe Waller-Bridge je kouzelná, Mads Mikkelsen je sice asi nejslabší záporák ze série, ale když ona ta laťka byla tak vysoko... Nakonec nejdůležitější myslím je, že chci Indianu Jonese a nástroj osudu vidět znovu.____P.S. Napodruhé, když už člověk víc, co (ne)čekat, to bylo ještě lepší. Pořád ne skvělé, ale už bez velkých rozpaků. (29.06.2023)