Temný dům

Z jedné stránky výborně natočený, syrový a celkem nekompromisní krimi-thriller ( kdo rád ,,Studnu" od majora Zemana, bude obzvlášť nadšený ), temná atmosféra vesnického komunistického Polska, vynikající herci a celkem napjatá atmosféra. Možná proto jsem byl víc než zklamaný všemi těmi zbytečnostmi kolem, které jsem možná jen nepochopil, nebo ani k pochopení být neměli. vyšetřování vraždy, spousta fleshbacků, do toho ožralí vyšetřovatelé, těhotná policistka, jakási politická a morální myšlenka,...No, asi jsem to prostě jen nepochopil...2,5 * (14.01.2014)

Po dlouhé době jsem viděl po všech stránkách perfektní film, který mnou zároveň otřásl – Dom zły. Naposledy to byla asi Špačkova Pouta. A nebýt jich, mohl bych tu s klidným svědomím napsat: kam se český film na Poláky hrabe! Pouta se vůbec nabízí ke srovnání: podobná doba, podobné prostředí světa komunistické policie a stejně bezvýchodný marasmus totality (jak praví plakát k filmu: „Prawda? Nie ma takiej“). Závěrečný záběr snímaný vzdalující se kamerou mi připomněl Brueghela. (01.08.2011)

,,Politika ma nezaujíma. Len kriminálne záležitosti." Mnohokrát práve politika a spoločenská situácia býva významným kontextom niektorých zločinov. Ako mnohí komentujúci už naznačili, podobnosť s legendárnou Studnou Majora Zemana je v samotnom incidente dosť podobná, avšak nebudem tajiť, že spomínaný "socialistický horor" mi príde (napriek kontroverznému politickému pozadiu) mnohokrát sympatickejší. Pokiaľ ide o Temný dom, asi polovicu som filmu mal dojem, že sledujem tak trochu absurdnú (tragi)komédiu, zobrazujúcu socialistický režim v 70. rokoch v Poľsku skutočne bizarným spôsobom. Spočiatku ma to absurdné vykreslenie spoločnosti, v ktorej všetci vrátane policajných vyšetrovateľov a prokurátora všetci notoricky chlastajú, celkom oslovilo. Napríklad scéna, kde celý policajný zbor pri vstupe do nešťastného domku začnú v rade podľa hodnosti popíjať vodku, ma fakt pobavila - originálne. Historické pozadie komunistického režimu v Poľsku, napr. s fingovaním vrážd naaranžovaním dopravnými nehodami, považujem tiež za zaujímavý aspekt. Ale s pribúdajúcimi minútami bolo na mňa tých bizarností vo filme viac než dosť: snáď každú minútu tu niekto zahreší "k*rva", do toho sa ozýva v podivných čiernobielych flashbackoch ozýva otrasne škrípavá hudba, celá línia s tehotnou policajtkou, ktorá ešte tesne pred pôrodom odchádza "vyšetrovať" prípad s ostatnými policajtmi... no fúha! Tak silne realistické vykreslenie brutálneho zločinu k záveru som vidieť naozaj nepotreboval a vo výsledku nakoniec nedám za ten hnus ani tie tri hviezdičky. (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) (21.03.2019)

"Ok. chlapi, dáme si vodku! Pekne do rady podľa hodnosti..." Poliaci dokážu minimálne raz v roku zabodovať a toto je ono. Úvod výborný, no po príchode policajnej hliadky kvôli rekonštrukcii prípadu sa tempo na chvíľu zvoľní. Napadlo ma, či tým policajtom režisér nedáva zbytočne veľa priestoru, ale postupne to do seba začalo zapadať a malo to grády. Problémy divák zavetrí akonáhle si cudzí ľudia navzájom ukazujú svoje úspory...Hororom by som to tedy určite nenazval, ale hustá atmosféra tam je, hlavne keď sa hlavný hrdina Edward vráti spitý ako divá sviňa z "kadibudky", otvorí dvere a ...v tom momente je triezvy. Krvi, špiny i strachu si teda Edward i divák užije. Samotný záver je jednoducho geniálny, zrazu sa policajtom skvele hodil nôž, ktorým sa Edward kapitánovi vŕtal v zadku...Za ten záver, celý scenár, ale aj s ohľadom na to, že je tv film ! dávam piatu hviezdu a nečudoval by som sa keby Američania urobili remake. Aj s tou Helenou Vondráčkovou, ktorá tu zaznie. Prisahám bohu...100%. (22.12.2012)

Pominu-li silnou tradici polského "kina morálního neklidu", zdá se mi, že zde nalézám zejména významnou inspiraci některými ruskými uměleckými díly kritizujícími společenské poměry. Počínaje - z hlediska tématu - literárními velikány 19. století, kupříkladu A. P. Čechovem a jeho povídkami jako Pavilon č. 6 (viz. také vynikající česká filmová adaptace pod jménem Archa bláznů) či Švédská zápalka (i v níž přijíždí policejní jednotka vyšetřovat zločin na odlehlý statek, kde místo vyšetřování chlastají vodku), až - zhlediska tématu i zpracování - k moderním filmovým dílům lidí jako Tarkovskij (symbolismus, rozklad jako téma a statické záběry postavené na vnitrozáběrové režii ve Stalkerovi), Zvjagincev (Návrat) a nejsilněji snad v poslední době Balabanov a jeho Gruz 200 - což je film Temnému domu podobný v mnoha ohledech: Děj zasazen do poměrů reálného socialismu 80. let 20. století naturalisticky zobrazuje všeobecně panující beznaděj, pokrytectví, zvůli, kariérismus, zvrácenost, násilí, sex a chlast. Inspirační zdroje, když už jsem u nich, se však jistě dají hledat i mimo Rusko - kupříkladu v některých násilím prodchnutých filmech bratří Coenů (Zbytečná krutost, Fargo) nebo v nedávném dánském Ukrutně šťastni (v poměrech malého městečka všichni lžou, smilní, vraždí a kradou, všichni o všech všechno vědí, ale nikdo nic neřekne). - P.S. Diskuse s režisérem po filmu odhalila, že Temný dům oplývá náboženskými symboly (které mé necvičené oko ateisty-ignoranta neobjevilo). Konec filmu, včetně skvělého posledního celkového záběru z jeřábu prý symbolizuje oltářní triptych: Život, smrt, (znovu)zrození. (27.03.2010)