Šílený Max: Zběsilá cesta

Motorizované akční peklíčko, kterému dodává krev Tom Hardy (a to doslova coby trasfuzák na kapotě) a hlavně jednoruká Charlize Theron coby Furiosa s drsným přístupem a zároveň sentimentem v oku. Hudbu přidá auto s bubeníky a nepříčetný heavymetalový kytarista, který z nástroje vrhá oheň. K tomu Miller připojí další desítky originálních nápadů, zábavně děsivá nomen omen pojmenování lidí i věcí (města Brokovice a Ropanov, drtikol, Rictus Erectus či tyčáci), občas zrychlenou akci evokující všudypřítomné šílenství, nabité honičky na začátku a konci, žádné směšné dialogy – jen minimum nutné konverzace, nekonečnou postapokalyptickou pustinu, témata jako rozpad civilizace, matriarchát nebo válka o ropu…a je z toho písečná road-movie desetiletí, kde nic jako bezpečnostní pásy, zdravý vzdoušek nebo vychlazené pivko neexistuje, neboť Pustině vládne zuřivost, vaši nádorovití parťáci a Aqua Cola./// Film však mohl být ještě víc nechutnější, odpornější a atmosférou zoufalejší. Navíc krev je kvůli filtrům a barevnému ladění méně konstrastní, ale vlastně není vůbec čas rány sledovat a nechat postavy fňukat, protože jde o téměř non-stop jízdu, v níž motory vytuněných aut přeřvou vše živé. [Kino, 2D s titulky, 2x] (13.05.2015)

Kinematografie velkých atrakcí a efektů to u mě nikdy neměla jednoduché, obvykle stojí na chvostu mého zájmu - tak dobře, tu a tam se i já nechám zlákat třpitivými tretkami, jak např. dosvědčuje moje hodnocení prvních Pirátů z Karibiku. Potřebuju k tomu ale smysluplný příběh a zajímavě napsané postavy. U Zběsilé cesty příběh prakticky neexistuje, motivace postav je decentně řečeno chatrná a samotné postavy pak slouží jen jako nástroj režiséra pro modelování nekončící série akčních scén a vyvolávání těch nejjednodušších emocí. Představují pouhé řídící prvky ovládání dopravních strojů, jsou útočníky a oběťmi připravenými pro zábavu publika zemřít. Mytologie načrtnutého světa je v maximální míře redukována, je zkrátka zřejmé, že režisér nepočítá s tím, že by si u jeho filmu chtěl někdo klást otázky nebo nedejbože používat mozek. Nějakou logickou strukturu byste v jím zobrazeném světě hledali marně. Zatímco u nového cirkusu vidíte tendenci stavět z nekomplikovaných akrobatických čísel zápletku, vyprávět příběh a posunout se tak směrem k divadelnímu a filmovému umění, Mad Max naopak funguje na principu klasického cirkusového představení. Akční žánr se tady zbavil všech příměsí a obnažil ve své podstatě. Mad Maxe ocení divák zaměřený na dynamiku a akci, špičkovou akrobacii a choreografii. Cílovému divákovi může snímek nabídnout výbornou kameru a přehledný střih, krásné ženy, stroje se silnými motory a adrenalin. Což není málo a chápu, že mnohé příslušníky mužského pohlaví dokáže uvést do extáze. Já ale k filmovému zážitku potřebuji mnohem víc. Celkový dojem: 30 %. (15.08.2017)

// Ono je to už v tom názvu. Šílenost, která se nějakým způsobem dostala do kin a tam rozplakala tisíce chlapů po celém světě - protože něco takového v kině za a) nebylo od prvního Matrixu a za b) zase x let nebude, jelikož jedinej, kdo na to šel, bylo těch pár tisíc chlapů. Já si to každopádně užil, jenom s těmi slzami si počkám do dalšího shlédnutí. 8/10 edit:// Nemá cenu chodit kolem horké kaše, ten film je prostě unikátní a zaslouží si plnou palbu. (16.05.2015)

Witness Me! - Mediocre! Co k tomu říct, jen málo co miluji tak, jako totálně over-the-top postlobotomické postapokalyptické civilizace plné fanatických holohlavých chromovaných bojovníků, co uctívají automobily a jsou schopni kvůli rodinné hádce vyrazit na historickou válečnou stezku do Valhally. Plnou rozcupovaných, rozmačkaných, roztříštěných, rozbitých monstrvehiklů a těl, obřích radioaktivních bouří, sličných panen a chraplavých hrdinů, kteří se v tomto šílenství snaží udržet aspoň kousíček rozumu, ale hlavně mozek v hlavě (mozek na kapotě není žádná sranda). Miller provedl všech předepsaných 77 rituálů a Warneři mu tedy nakonec připsali obří peníze a mohl si tak splnit svůj vysněný projekt. Škoda, že to tak nefunguje i u jiných tvůrců, resp. studií. Pravda je, že si byli producenti vědomi toho, jak riskantní to je a tak nejenom nakonec člověk dostal nejdražší Carmaggedon béčko vůbec, ale k tomu se mohl měsíce těšit na každý jeden nový trailer, kde se znovu a znovu ukazovalo to nejlepší z řemesla. Audiovizuální majstrštyk s velmi jednoduše načrtnutým, ale fungujícím dějem, sympatickými postavami (Taková Rosie zřejmě zrovna dosáhla na vrchol své filmové kariéry), šíleným akčním řemeslem (ten design kár!) a jaderným holocaustem, který způsobil většině populace Austrálie nejenom zhmotnění imaginárních kamarádů... v podobě nádorů, ale taky silný úbytek důležitých částí mozkové hmoty a to hlavně těch, které lidem pomáhaly držet se vkusného oblečení. Chyby by se našly, ale nemám chuť ani důvod je tu vypisovat, dokonce si na žádné ani nedokážu vlastně vzpomenout. To asi ta hladina adrenalinu je i při psaní stále příliš vysoká. I live, I die, I live again. (29.05.2015)

Ja by som Millerovi dal Oscara za réžiu. Celkom vážne. Pol roka sa srať v africkej púšti, kde je 50 v tieni, s týmito arogantnými hercami a všetkými tými rárohami... a nakoniec z toho zostrihať taký nadupaný hypermoderný akčný film, v ktorom v dokonalej skratke fungujú aj motivácie a emócie... fakt veľký, ba priam obrovský rešpekt. (20.05.2015)