Šílený Max: Zběsilá cesta

Absolutní námrd a nejlepší akčňák za posledních X let, který se bude tesat do hollywoodského mramoru. Ještě teď rozdejchávám tu neuvěřitelnou smršť šílených nápadů a vizuálních vychytávek. Kytarista vede, to je jasná věc, ale tady si tvůrci vyhráli i s postavami a samozřejmě s designem všech těch aut, motorek a náklaďáků. Všechno to pak lítá vzduchem, efektně vybuchuje, a já tleskám a jsem šťastnej jako děcko. Zkrátka vysokooktanový mazec, víc nemám slov. (100%) (13.05.2015)

Ačkoli Max není šílený, ba naopak patří mezi malou hrstku střízlivě uvažujících postav, film vskutku šílený je. Šílený a zběsilý a taky trochu zrychlený. S překvapeným a potěšeným úsměvem mohu říct, že tolik akce, kolik přináší nový Max, dokáže nabídnout jen velmi málo akčních filmů. Je však kvantita také zárukou kvality? Jak už jsem naznačil, trochu mě iritovalo, že 90% akce je mírně zrychleno. Na druhou stranu je to stále lepší než zběsilý střih, který je bohužel dnes tolik v módě. Akční sekvence jsou zde přehledné a vizuálně velmi chytlavé. Vlastně celý film je natočen opravdu špičkově, je to nezastavitelná řež. V upozaděném příběhu potěší, že postapokalyptický svět není ani v nejmenším odbyt, dočkáte se spousta zajímavých detailů, které dokreslují obrázek života v tomto bizarním světě. Propíraný feministický aspekt filmu není tak hrozný, ale přesto ne nezanedbatelný, ta jednoruká lesba mi lezla na nervy. :) 8/10 (14.05.2015)

Jediný film, který jsem až doposud od George Millera zhlédla, byl Šílený Max 2 - Bojovník silnic. Moc si z tohoto snímku nepamatuji, ale vím, že mně příliš nebavil a přišel mi poněkud nezáživný. Doufala jsem proto, že tato "moderní renovace" by mi mohla přinést větší zážitek. Nemýlila jsem se. Mad Max: Fury Road je skutečně ku*evsky našlapaná jízda od začátku až do konce. Snad jen v pár scénách nechá diváka trochu vydechnout, než to na něj zase pořádně vybalí. Tom Hardy toho moc nenamluví, Charlize Theron je úžasná a Nicholas Hoult zase střelený. Tím hlavním kanónem tohoto filmu jsou totiž ty MEGA husté vytuněné káry. Luxusní TankoMobily:) Ty to všechno táhnou a zanechávají zcela jistě diváky v úžasu nad tím, jak to všechno někdo dokázal dát dohromady. A samozřejmě, hudební stránka je dokonalá. Byla jsem překvapena nad tím, když jsem na YouTube našla videa z natáčení a očekávala jsem plac v obklopení zeleného plátna. Vypadá to tak, že Mad Max si po celý film dokázal vystačit i bez toho. Smekám před tvůrci a režisérem, že v době, kdy je zelené plátno, kam se hneme:), se ještě najde člověk, který ho nepotřebuje, ač se jedná o tak náročný film, co se týče množství akčních scén a kaskadérských kousků. No Green Screen! Yup!:) (04.10.2015)

Třicet let je dlouhá doba a George Miller proto nechal původního Maxe daleko za sebou. Nejen, že Mel Gibson až překvapivě moc chybí, protože Hardymu váhavě brumlavé pasáže vůbec nejdou, ale z dozvuků originální trilogie si Fury Road bere to horší. Tedy obvyklou bizarnost, plochost charakterů a fakt, že jde z větší části zase jen o jedno město a jeho osud. Že se tentokrát jede způsobem velkolepým až do posledního záběru, má za následek audiovizuální lahodu v čele s dech vyrážejícím nájezdem motorek, ale bez alespoň jedné skutečně zajímavé postavy se jedná o masakr, který mi v jiném než prvotně akčním plánu zkrátka nic neříká. (27.05.2015)

Rozhodně to není dokonalé. V druhé půli se možná až příliš zvolní tempo a ani finální smršť nedokáže vyvážit to, že první polovina je zkrátka z akčního hlediska větší nářez. Na druhou stranu se po zklidnění konečně dostane na postavy a ty jsou ve svém minimalismu a zdánlivě prostých "jdu jedním směrem" motivech naprosto perfektně vykreslené. Menším zklamáním může být i to, že Max není zdaleka tak důležitý, jak název filmu naznačuje. Ale to je už vyloženě drobnost. George Miller je každopádně frajer. Po blbnutí s prasátkem a tučňáky roztlačil herku, která mu kdysi nastartovala kariéru a dal jí tolik energie a vizuálních nápadů, že se můžou všichni ti Avengeři i rychlí a zběsilí hrdinové jít bodnout. TOHLE je pravé akční inferno, jehož soundtrack a dravé kamerové nájezdy ještě dlouho nebudu moct dostat z hlavy. Už léta se mi nestalo, abych byl na dvouhodinovém filmu a poprvé se na hodinky podíval až někdy po 90 minutách (přičemž motivací nebyla nuda, ale to, že jsem byl zvědavý, jak dlouho si tu slastnou jízdu budu ještě užívat). Těším se na druhou projekci a odvážím se tvrdit, že tak osobitou akční vizi bez kompromisů jsme tu neměli od kultovního Matrixu. (13.05.2015)