Šílený Max: Zběsilá cesta

Vadila mi délka, a docela dost, ale vlastně nic jiného. Musím uznat, že je ten film je nečekaně pohlcující a vtahující do svého světa. Líbilo se mi, že Miller komunikuje s publikem výlučně skrze vizuální akci, při téhle stopáži mě to ale neudrželo. Sedmdesát minut a bylo by to pro mě geniální audiovizuální peklíčko, se dvěma hodinama ale vím, že jsem to viděl naposled. (13.05.2015)

Hlavná sila nového Mad Maxa nie je vtom, že bude šokovať ľudí, ktorí nevedia, čo od tohto žánru čakať, ale vtom, že dokáže strhnúť aj zasvätených. Fury Road je klenotom akčného filmového sveta vďaka svojej obrazovej nápaditosti, nadsádzke s neustálym humorom, a nehasnúcim napätím od začiatku do konca. Nehovorím, že ten film nemá chyby: dej je reciprocitývny a chrakatery postáv sú len nakusnuto vykreslené - ale všetko to je presne v takej miere, aby sa to nebralo vážne a aby to malo neskutočne dynamický spád. Nepamätám sa, kedy som naposledy tak zarito fandil postavám, ktoré sa na prvý pohľad nedajú brať vážne. A to je ten trik - behom filmu sa všetko dokáže otočiť. A to sa vzťahuje na celý film. Teším sa na ďalšie projekcie. Ps: 3D nebolo tak účelové od dôb Avatara. 92% | CineStar Anděl Praha, 13.5.2015 | (13.05.2015)

Měl jsem dlouho dopředu obavy o to, jestli George Miller během minulých třiceti let definitivně nezcvoknul. A jak se ukázalo, zcvoknul... ale rozhodně velmi originálním způsobem;) A výsledkem jeho práce je vizuálně dokonalá (opět spolupráce s věhlasným kameramanem, držitelem Oscara a několikanásobným nominantem k tomu) přehlídka fyzických degenerátů, která díky stylizaci asi nejvíc připomíná Třístovku, a která je mnohem víc Fury Road než Mad Max. Max Rockatansky je tu totiž asi do poloviny filmu v podstatě pasivním účastníkem děje, a jeho největší akce v druhé polovině filmu se odehraje mimo záběr (vážně). K tomu bouří nebo dojem etických dilemat a minulých traumat navozuje překvapivě rozmanitá hudba, a co je hlavní, odehrávají se naprosto neskutečné a nevídané kaskadérské kejkle. Nechápu, jak něco takového technicky jde natočit, a už vůbec mi hlava nebere, jak je možné, že něco takového někdo byl ochoten zafinancovat, protože - a to je největší průšvih čtvrtého Maxe - tady nedává smysl naprosto nic:) A přitom by bylo tak zajímavé dovědět se něco o tom, jak celá Immortanova říše funguje... ale to není a myslím, že ani nikdy nebylo Millerovou ambicí. Tenhle sedmdesátiletý blázen se prostě potřeboval vybouřit, a povedlo se mu to naprosto dokonale:) Kde jinde najdete cisternu s mateřským mlékem, davy vzývající "V8", a hlavně postapokalyptický ekvivalent válečného bubeníka/vlajkonoše v podobě soundsystému s osmi bubeníky a s kapelmajstrem bez očí, na gumě, a s plamenometem v elektrické kytaře?:)) Jedině v comicsech, řekl bych. Doomsday se svými obtloustlými skotskými pankáči, motokrosem a kankánem je ve srovnání s Fury Road úplné nic. Tenhle film je v jednotlivostech naprosto zvrácený, v celku nedává nejmenší smysl, je výsměchem postavě Mad Maxe jak jsme ho znali, a přesto si nemůžu pomoct, a zíral jsem přikovaný očima k obrazovce na to, co se dá ve filmu vytvořit. A to se mi nestalo už opravdu hodně dlouho. Takže co s tím? Je to neskutečný nářez, ale trvá dvě hodiny, a jakékoliv rozmluvy kohokoliv o čemkoliv naprosto selhávají. Jo, to když se tu nepříčetně řve (a že se tu řve hodně;)), to je jiná:) Dát tomu osmdesátku, to bych si asi musel nafackovat. Ale rozhodně je to pozoruhodná a naprosto nekompromisní událost filmových dějin. 70% (14.11.2015)

Vše, co jsem chtěl říci, již vyřknul JFL. To, že plakátům vévodí Charlize Theron, není náhoda, ona ve výsledku odřídí celý film. Co schází do intenzity dvojky, tak nabírá na komplexnosti fikčního světa. Žádná popkultura, žádné pomrkávání, žádná frančíza - konečně blockbuster, který bude mít co říct i za půldruhého století. Nadčasově boží. (17.05.2015)

Vysooktanový mlíko ženský emancipace. Napřed ta over the top snaha bejt over the top zahltí motor, ale postupem času se z toho vynoří docela roztomilá struktura karcinogenních nápadů. Za vzor feminismu v Hollywoodu se to pokládat nedá, strejda George ale ke stáru zahořel láskou k přísnýmu matriarchátu a Charlize nějakým zázrakem pochopila, co se po ní žádá. A Tom koneckonců taky, takže si po baneovsku zašumloval a klidil se z cesty legii semen a mateřskýho mlíka, která nepotřebuje k životu zdegenerovanou grupu beta samců, co si hubu lakujou chromem a drandí pouští za zvuku debilního nu-metalu. Je to tak ukrutnej maglajz, až si to nakonec najde svojí zběsilou cestu plnou trosek a šílenejch kaskadérskejch kousků. Po prvotní snaze neusnout nastala fáze úsměvů. Hell on wheels a mutovanej kabaret. Určitě ne top roku, ale rozhodně svérazný pojetí zábavy. Zároveň ukázka, že Hollywood se letos silně odvrací od digitálních trendů a hledá svoje materiální kořeny. A nebojí se při tom ukazovat, že známí hrdinové žijí ve světě trosek a jsou vlastně tak trochu na obtíž. (22.12.2015)