Šílený Max: Zběsilá cesta

Postapokalyptické filmy mě nebavily ani v pubertě, starého Maxe jsem nikdy neviděl, tenhle snímek je navíc tak strašně jednoduchoučký (jízda, zastávka, jízda, jízda, obrat, zastávka, zastávka, jííízda), až jsem si začal myslet, že je to nějaký vtip. Každá další nádstavba (ženský motiv, Maxovo trauma, či společenské narážky), všechno plné patosu a klišé, logicky příliš nepomáhalo. Krystalických 60%. (22.12.2015)

Měl jsem dlouho dopředu obavy o to, jestli George Miller během minulých třiceti let definitivně nezcvoknul. A jak se ukázalo, zcvoknul... ale rozhodně velmi originálním způsobem;) A výsledkem jeho práce je vizuálně dokonalá (opět spolupráce s věhlasným kameramanem, držitelem Oscara a několikanásobným nominantem k tomu) přehlídka fyzických degenerátů, která díky stylizaci asi nejvíc připomíná Třístovku, a která je mnohem víc Fury Road než Mad Max. Max Rockatansky je tu totiž asi do poloviny filmu v podstatě pasivním účastníkem děje, a jeho největší akce v druhé polovině filmu se odehraje mimo záběr (vážně). K tomu bouří nebo dojem etických dilemat a minulých traumat navozuje překvapivě rozmanitá hudba, a co je hlavní, odehrávají se naprosto neskutečné a nevídané kaskadérské kejkle. Nechápu, jak něco takového technicky jde natočit, a už vůbec mi hlava nebere, jak je možné, že něco takového někdo byl ochoten zafinancovat, protože - a to je největší průšvih čtvrtého Maxe - tady nedává smysl naprosto nic:) A přitom by bylo tak zajímavé dovědět se něco o tom, jak celá Immortanova říše funguje... ale to není a myslím, že ani nikdy nebylo Millerovou ambicí. Tenhle sedmdesátiletý blázen se prostě potřeboval vybouřit, a povedlo se mu to naprosto dokonale:) Kde jinde najdete cisternu s mateřským mlékem, davy vzývající "V8", a hlavně postapokalyptický ekvivalent válečného bubeníka/vlajkonoše v podobě soundsystému s osmi bubeníky a s kapelmajstrem bez očí, na gumě, a s plamenometem v elektrické kytaře?:)) Jedině v comicsech, řekl bych. Doomsday se svými obtloustlými skotskými pankáči, motokrosem a kankánem je ve srovnání s Fury Road úplné nic. Tenhle film je v jednotlivostech naprosto zvrácený, v celku nedává nejmenší smysl, je výsměchem postavě Mad Maxe jak jsme ho znali, a přesto si nemůžu pomoct, a zíral jsem přikovaný očima k obrazovce na to, co se dá ve filmu vytvořit. A to se mi nestalo už opravdu hodně dlouho. Takže co s tím? Je to neskutečný nářez, ale trvá dvě hodiny, a jakékoliv rozmluvy kohokoliv o čemkoliv naprosto selhávají. Jo, to když se tu nepříčetně řve (a že se tu řve hodně;)), to je jiná:) Dát tomu osmdesátku, to bych si asi musel nafackovat. Ale rozhodně je to pozoruhodná a naprosto nekompromisní událost filmových dějin. 70% (14.11.2015)

Mad Max: Fury Road je nejprogresivnějším blockbusterem dekády. Kupodivu tak činí právě tím, jak moc je staromilecký. Žádné převratné hrátky s narací, bez novátorských CGI efektů - prostě ryzí radost z vyprávění, přímočarost. Všechny ostatní blockbustery okolo odcházejí na hambu, protože se ukazuje, jak jsou sterilní a generické ... Mám je rád, ale oproti Mad Maxovi působí jako chudí příbuzní. Miller předvádí film z jiné galaxie, galaxie auteurských megafilmů, které vymřely s odchodem Nového Hollywoodu. Někdo z Warner Bros. však jeho bizarní a maximalistické vizi post-apo světa uvěřil a daroval mu přes 200 mega. Miller z nich udělal něco tak božího, že jste to snad neviděli. Do detailu promyšlená výprava i děj (!), vysoustružená režie, nevídané ztvárnění žen - akčních hrdinek... Mad Max je opravdu film roku, možná i dekády, každopádně však jedna z největších událostí, kterou jsem kdy v kině viděl. (15.05.2015)

Ja by som Millerovi dal Oscara za réžiu. Celkom vážne. Pol roka sa srať v africkej púšti, kde je 50 v tieni, s týmito arogantnými hercami a všetkými tými rárohami... a nakoniec z toho zostrihať taký nadupaný hypermoderný akčný film, v ktorom v dokonalej skratke fungujú aj motivácie a emócie... fakt veľký, ba priam obrovský rešpekt. (20.05.2015)

Úplně jiný level blockbusteru, než tuctové vykastrované zívačky, na jaké jsme zvyklí. Tahle přízračná záležitost je intenzivní a promakaná jako prase a velmi sympaticky necílí na každého. Spíš než příběh totiž nabízí divokou okružní jízdu propracovaným, hodně krutým a vyšinutým světem, který může jemnější duše slušně vyděsit. A než příběhem titulního Maxe je příběhem Furiosy (ženy vůbec hrají ve filmu zásadní úlohu a přitom mnohé divačky od něj jistě z dálky odradí nálepka brutálního postapo akčňáku), která je stejně tvrdá jako on, ale narozdíl od něj ještě nepřišla o naději. Slovo Max v názvu tak dává více smyslu jako hodnocení snímku, než jako zdůrazňování jeho hrdiny - maximálně šílený, maximálně zběsilý, maximálně na cestě. Protože v téhle na dvě hodiny roztažené honičce z finále dvojky si náš bojovník silnic užije nejvíc boje a silnice v celé sérii a přitom paradoxně za volantem své V8 stráví za celou dobu všeho všudy pár sekund. Těžko za ní ale truchlit, když se tu prohání tak početný a naprosto úžasně nadesignovaný (a rozflákaný) autopark a to dokonce s vlastním pojízdným a patřičně excentrickým hudebním doprovodem! (17.05.2015)